Smuteční akce spojené se zabitím íránského generála Kásema Solejmáního se na pondělí přesouvají do íránské metropole Teheránu. Americký prezident Donald Trump mezi tím znovu pohrozil "velkou odvetnou akcí" v případě, že by Teherán zaútočil na americké cíle. Do Iráku pak vzkázal, že pokud země vypoví americké vojáky, uplatní vůči němu sankce.
Při protestech vyvolaných zdražením benzinu bylo v Íránu podle "důvěryhodných zpráv", na které se odvolává mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International, zabito nejméně 106 lidí ve 21 městech. Íránci vyšli do ulic v pátek, kdy vláda ohlásila zdražení benzinu o 50 procent. Írán dosud pohonné hmoty štědře dotoval, ale od loňska se potýká s důsledky obnovených amerických sankcí.
Spojené státy zařadily íránského ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa na sankční seznam. Na svém webu to oznámilo americké ministerstvo financí, které sankce spravuje. Zaríf podle agentury Reuters uvedl, že USA ho daly na černou listinu, protože představuje hrozbu pro americkou agendu. Íránský prezident Hasan Rúhání chování Spojených států označil za "dětinské", podle amerického republikánského senátora Randa Paula toto rozhodnutí zavírá dveře pro dialog s Teheránem.
Chameneího projev se konal den před výročím události z roku 1979, kdy íránští studenti přepadli americkou ambasádu v Teheránu a zadrželi desítky rukojmí.
Íránskému duchovnímu vůdci vadí, že Spojené státy uznaly Jeruzalém za hlavní město Izraele.
Protestní demonstrace v Íránu slábnou, naopak režim povolal do ulic své stoupence. "Vláda má pořád dost příznivců, nelze se na ně dívat jen jako na mlátičky v ulicích," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz expert na Blízký východ Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.
Celkově desítky tisíc lidí vyšly do ulic velkých měst v Íránu. Protesty si vyžádaly mrtvé i zraněné, zatčeny byly stovky lidí. Čeká teď Írán změna poměrů? Nebo policie masové demonstrace rozežene? Přinášíme nejdůležitější otázky a odpovědi.
Protivládní protesty začaly jako projev nespokojenosti s ekonomickou situací v Íránu.
Otřesy, které v neděli pocítily Irák a Írán, dosáhly síly 7,3 stupně Richterovy škály. Místní média hlásí jen v Íránu nejméně 450 mrtvých a více než sedm tisíc zraněných. Nejvíce zemětřesení zasáhlo íránskou provincii Kermánšáh a iráckou provincii Sulajmánia, která se nachází na území iráckého Kurdistánu.
Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a o pár hodin později také Jemen, Maledivy a východolibyjská vláda v pondělí oznámily, že přerušují diplomatické vztahy s Katarem. Ve středu se přidalo i Jordánsko a Mauritánie. Vzápětí došlo i k přerušení pozemního, leteckého a námořního spojení. Co vedlo arabské státy k tomuto razantnímu kroku? Jaké jsou nejdůležitější otázky a odpovědi této krize?
Reformista Hasan Rúhání v pátek znovu vyhrál volby, a zůstane tedy v prezidentském křesle další čtyři roky. Svůj hlas mu odevzdalo 57 procent voličů oproti 38 procentům pro jeho hlavního rivala, kterým byl představitel konzervativního křídla Ebráhím Raísí. Jak to vypadá v íránské volební místnosti? A proč lidé napříč Íránem stále věří svému prezidentovi?
V Íránu v pátek večer skončily prezidentské volby, uvedla s odvoláním na místní televizi agentura Reuters. Zvítězil v nich reformní íránský prezident Hasan Rúhání a svůj post obhájil už v prvním kole.
Teherán přiznal, že o víkendu otestoval balistickou raketu středního doletu. Podle informací německého listu Die Welt kromě toho ale ozkoušel i řízenou střelu Súmár, která je schopná nést jadernou hlavici. Poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího uvedl, že jeho země nepotřebuje žádné svolení k tomu, aby se bránila. Americký prezident Donald Trump reagoval na Twitteru slovy, že Íránci by měli "být vděčni za děsnou dohodu, kterou s nimi USA uzavřely".
Vztahy mezi Saúdskou Arábií a Íránem se zhoršují. Odlišné větve islámu mění mezinárodní politiku obou zemí. Sunnitští Saúdové podporují povstalce v Sýrii, zatímco šíitský Írán podporuje prezidenta Bašára Asada. Íránci kritizují špatnou organizaci každoroční muslimské pouti do Mekky a saúdskoarabský duchovní vůdce označil íránské vůdce, že nejsou muslimové.
Íránský prezident Hasan Rúhání v úterý kritizoval světové mocnosti za to, že stále nesplnily závazky vyplývající z jaderné dohody. Země sice má přístup do mezinárodního bankovního systému a může vyvážet více ropy, ale provádění dohody podle Rúháního maří americký Kongres, Izrael a další země regionu. Podle duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího není patrný žádný dopad dohody na životy Íránců. Velké evropské banky i investoři se v obchodování s Teheránem stále drží zpátky, neboť nadále platí americké sankce.
Nejvyšší íránský duchovní vůdce a faktický vládce země Alí Chameneí se postavil proti vůdci umírněných reformistů. Budoucnost země podle něj nespočívá ve vyjednávání, ale v síle zbraní.
Írán čekají volby, které by mohly výrazně ovlivnit budoucí směřování země. Na konci února si jeho obyvatelé zvolí nový parlament i složení Rady expertů, která v případě smrti ajatolláha Alího Chameneího vybere nového duchovního (a faktického) vůdce země. Proti sobě stojí dvě síly: reformisté v čele s prezidentem Hasanem Rúháním a konzervativci, kteří se snaží zabránit jeho úspěchu. Islámská republika by se totiž mohla vydat na cestu reformy a otevření se Západu.
Rozepře mezi Saúdskou Arábií a Íránem hýbe (nejen) Blízkým východem. Personál iránského velvyslanectví v Rijádu byl vyhoštěn ze země, diplomatické vztahy obou zemí se octily na bodu mrazu. Saúdové navíc oznámili, že s Íránem přerušují i veškerou hospodářskou spolupráci. Šíitští duchovní vyzývají své následovníky k protestům a demonstracím. Rostoucí napětí v regionu s obavami sledují politici i mezinárodní organizace.
V Saúdské Arábii v sobotu popravili 47 lidí usvědčených z terorismu, většina z popravených byla podle ministerstva zapojená do útoků spáchaných teroristy ze sítě Al-Káida v letech 2003 až 2006. Mezi popravenými je také šíitský duchovní Nimr Bákir Nimr, který prosazoval odtržení Východní provincie, v níž žijí saúdskoarabští menšinoví šíité, od zbytku království. Šíitskou komunitu v Saúdské Arábii podporuje šíitský Írán. Jeho představitelé Nimrovu kauzu sledovali a pohrozili, že pokud ho Saúdská Arábie popraví, "draze za to zaplatí".
Ve známém sloganu "Smrt Americe" podle íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího "nejde o smrt amerického lidu, slogan znamená smrt americké politice a aroganci". Chameneí, jenž je zastáncem tvrdé linie a vůči USA zůstává i nadále podezíravý, to napsal na svém webu po debatě se studenty, s nimiž se setkal u příležitosti blížícího se výročí obsazení americké ambasády v Teheránu 4. listopadu 1979. Dav radikálních studentů tam tehdy 444 dní držel jako rukojmí pět desítek Američanů. USA a Írán spolu od té doby neudržují diplomatické vztahy, nicméně prezident Hasan Rúhání se to snaží zlepšit. Přispět k tomu má dohoda o omezení íránského jaderného programu.
