Valerij Mitko je známý vědec, který dlouho sloužil v sovětském a ruském námořnictvu v tichomořské flotile a na ponorkách vybavených jadernými hlavicemi. Zároveň je expertem na Arktidu, šéfem ruské Arktické společnosti a členem Ruské akademie věd. Napsal několik vědeckých knih, obdržel vyznamenání. Teď čelí obvinění ze špionáže.
Ruské úřady ve čtvrtek zahájily trestní stíhání starosty města Norilsk na severu Ruska kvůli jeho nedostatečné reakci na únik ropného paliva do přilehlé řeky. Informovala o tom agentura RIA Novosti. Únik koncem května způsobil lokální ekologickou katastrofu, při níž ropa zamořila několik řek a přilehlé jezero.
Vědci z evropské služby Copernicus uvedli, že vrstva ozonu nad Arktidou se rekordně ztenčila, a nad oblastí severního pólu se tak vytvořila neobvyklá ozonová díra. Vyplývá to z tiskové zprávy služby. Vznik ozonových děr nad severním pólem přitom není obvyklý.
Nový koronavirus se už objevil v zemích po celé planetě. Přesto se najdou ojedinělé případy lidí, kteří o celosvětové zdravotní krizi donedávna vůbec nevěděli. Nebo o ní netuší doteď.
S geologem Václavem Cílkem o vědecké pýše, klimatickém potrubí a poučení, které nabízí Budapešť.
Z norského přístavu Tromsö v pátek vyplul německý ledoborec Polarstern (Polárka) s dosud největší polární vědeckou expedicí. Vědci z devatenácti zemí se vydali na třináct měsíců trvající plavbu do Arktidy, země "věčného ledu". Jejich záměrem bude zjistit, jak izolované místo ovlivňují klimatické změny.
Dánsko je uražené a ve Spojených státech nevědí, co si mají o svém prezidentovi myslet. Byl to vtip, kouřová clona nebo chtěl dát Donald Trump dalším světovým mocnostem na vědomí, že Amerika chce dominovat oblasti Arktidy? Americká média a analytici si už ze strany Trumpa zvykli na překvapení. Jeho nápad, že by od Dánska mohl koupit Grónsko, ale všem znovu vyrazil dech.
Americký prezident Donald Trump v úterý zrušil chystanou cestu do Dánska, protože pětimilionové království odmítlo jednat o jeho nabídce na odkup Grónska. Podle Bořivoje Hnízda, odborníka na politickou geografii z Metropolitní univerzity v Praze, se význam Grónska díky klimatickým změnám bude zvětšovat, stejně jako potíže s rozdělením vlivu v Arktidě mezi světovými velmocemi. "Trumpův způsob diplomacie je velmi zvláštní. Jako obvykle to trochu přepálil, ale podle mého tím něco i získá," myslí si Hnízdo.
Mikroplasty, které mohou být podle odborníků potenciálně nebezpečné i pro člověka, se dostávají na tak odlehlá místa, jako je Arktida. Zjistili to vědci, kteří zkoumali sníh z okolí severního pólu. Částečky umělých hmot menší než pět milimetrů jsou nasávány do atmosféry a pak se dostanou i do těch nejodlehlejších regionů.
Luxusní výletní lodě, oblíbené zejména mezi německými, britskými či americkými turisty křižují nejen evropská nebo karibská města, ale také polární oblasti. Německý průzkumník a dobrodruh Arved Fuchs však před nimi varuje. "Čím větší loď je, tím je problematičtější. Lodě, na kterých probíhají večírky, nemají v Arktidě místo," říká. Podle něj totiž ohrožují nejen zdejší křehký ekosystém, ale také místní obyvatele.
Kvůli teplejšímu létu roztává za polárním kruhem i několikaletá vrstva ledu. Období, během kterého jsou některá místa bez ledu, se každým rokem prodlužuje. To přináší více možností firmám, které sem vozí turisty. Popularita plaveb za polární kruh roste, například Kanada jich zaznamenala během jednoho roku dvě desítky.
V odlehlých oblastech za severním polárním kruhem už od června zuří požáry. Pro arktickou oblast je to v létě běžný jev, ten se ale v posledních týdnech změnil na Sibiři v kalamitu. Oheň, šířící se ruskou tajgou, vyvolává obavy u klimatologů kvůli obrovskému množství oxidu uhličitého, který do ovzduší vypouští.
Když vědci zkoumali stav populace špicberských sobů, kteří se jinde než na stejnojmenném norském souostroví nevyskytují, došli ke znepokojivému zjištění. Našli nezvykle velké množství uhynulých zvířat, které výrazně převýšilo každoroční průměr - letos jich bylo víc než 200. Podle vědců je na vině změna klimatu.
Zaměstnance Norského polárního institutu nedávno okouzlila polární liška, která během 76 dní ušla 3500 kilometrů. Překonala tak vzdálenost z norských Špicberků až na Ellesmerův ostrov v Kanadě. Podle odborníků se jedná o nejrychlejší lišku svého druhu.
Obyvatele sibiřského města Norilsk tento týden překvapila vyhladovělá samice ledního medvěda, která se procházela po rušné ulici plné aut a hledala potravu. Podle místních ochránců přírody se podobný případ stal ve městě naposledy před 40 lety. Zoolog z Přírodovědné fakulty Karlovy univerzity Pavel Hulva říká, že událost souvisí s klimatickými změnami. A tento trend bude v budoucnu stále častější. Netýká se přitom jen ledních medvědů, ale všech zvířat žijících v oblasti severního pólu. "Arktida je složitý ekosystém, kde jsou oteplováním ovlivněny stovky tisíc druhů," říká Hulva v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Klimatické změny opět zasahují přírodu víc, než vědci z Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) předpokládali. V Thwaitesově ledovci ležícím v západní Antarktidě se vytvořila obří dutina, jejíž výška dosahuje ode dna 300 metrů. Odborníci nečekali, že masa ledu bude tát tak rychle.
Arktidu začínají obývat druhy rostlin, které se tam dříve běžně nevyskytovaly. Arktická flóra může svůj vzrůst do konce století až zdvojnásobit.
Nová trasa, kterou teď testuje dánská nákladní loď, je rychlejší alternativou k plavbě přes Suezský průplav. Vydělávat na ní chtějí Rusové.
Ohrožené a málo vědecky probádané tropické ledovce v Africe se začátkem příštího roku chystá prozkoumat mikrobioložka Marie Šabacká z Centra polární ekologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Se svou expedicí letos vyhrála v soutěži Nadačního fondu Neuron, od něhož na cestu a výzkum dostane téměř půl milionu korun. V současnosti pobývá Šabacká na Špicberkách, kde se věnuje výzkumu ledovcových jeskyní.
Zatímco Evropu trápí silné mrazy, na severním polárním kruhu jsou dny, během nichž nějakou dobu vůbec nemrzne. "Je to anomálie mezi anomáliemi," říkají vědci.
