V osobním bankrotu se v Česku na konci loňského roku nacházelo 114 000 lidí. Srovnání s počtem lidí v exekuci ukázalo, že 14 procent zadlužených prochází oddlužením. Shrnuje to nová mapa osobních bankrotů, kterou v úterý na tiskové konferenci představil její autor a šéf Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl. Průměrnému dlužníkovi v oddlužení bylo 45 let a měl deset věřitelů.
Zhruba 190 tisíc seniorek a seniorů musí měsíčně vystačit s důchodem pod 10 tisíc korun. Kolem 60 tisíc lidí pak nemá starobní penzi ani 8 000 korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení. Hranice příjmové chudoby v Česku loni činila 11 963 korun na samostatně žijícího člověka, letos bude o něco vyšší.
Muzeum hlavního města Prahy otevřelo etnografickou výstavu, která ukazuje, jak se v Praze historicky žilo chudině. Druhou přehlídku pro stejnou instituci připravil autor graffiti Epos 257, který s dnešními bezdomovci na pražském Třebešíně chvíli žil. Stopy jejich existence zachycuje, jako by šlo o prehistorické pozůstatky.
Životní úroveň v Česku se za posledních 15 let zvedla. Při vstupu do EU v roce 2004 odpovídala zhruba dvěma třetinám průměru původních 15 unijních států, předloni byla na více než čtyřech pětinách. Uvedlo to české zastoupení Evropské komise. Z mezinárodního srovnání v české statistické ročence a z údajů Eurostatu ale také vyplývá, že ceny v Česku se unijnímu průměru blíží mnohem víc než mzdy. I tak ČR zůstává zemí s nejnižší mírou chudoby v osmadvacítce.
Více než deset milionů čínských studentů vysokých a odborných škol by mělo v následujících třech letech strávit letní prázdniny na venkově. Místo obdivování přírody je tam ale čeká jiný úkol, kterým je osvěta vesničanů a propagace myšlenek komunistické strany.
Obce mají dlouhodobě povinnost postarat se o své občany, ale dlouhodobě to nedělají, situaci neřeší ani vláda, kritizuje Vít Lesák z Platformy pro sociální bydlení. Ta vůbec poprvé spočítala, kolik lidí žije v Česku v závažné bytové nouzi. A došla k číslu 83 tisíc. Potřebujeme zákon o sociálním bydlení, o dotační programy na výstavbu bytů nemají obce zájem, bytovou krizi bychom navíc tímhle tempem ukončili asi za půl století, říká Lesák.
Praha při rozdělování dotací na boj s chudobou a na sociální začleňování nepostupovala v letech 2014 až 2017 vždy efektivně. Dospěl k tomu Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval čerpání peněz z operačního programu Praha - pól růstu ČR. Hlavní město podle kontrolorů rozdělovalo podporu poměrně jednostranně, nesledovalo účelnost projektů a zřejmě nedosáhne plánovaného počtu sociálních bytů ani zařízení pro služby a sociální práci. Praha se závěry úřadu zásadně nesouhlasí a tvrdí, že kontroloři postupovali chybně, ignorovali doložená odborná stanoviska a nesprávně a laicky interpretovali podklady.
Takřka ve stejnou chvíli, co vstoupilo v platnost rozhodnutí Středočeského kraje o zrušení bezdoplatkové zóny v Kladně, kterou předchozí vedení města nestandardně vyhlásilo na celém svém území, skončila ubytovna v nedalekém Libušíně - právě kvůli vyhlášení bezdoplatkové zóny. Většina ze 40 sociálně vyloučených rodin se tak stěhuje zpátky do Kladna. Zatímco v Libušíně žili v přijatelných podmínkách, nyní čeká většinu z nich život v ubytovně s jedním záchodem na patře a jedním kohoutkem pro desítky lidí.
Indonésie a Malajsie, které se stále potýkají s vysokým množstvím lidí žijícími pod hranicí chudoby, našly před více než 30 lety cestu, která zaručovala části obyvatel obživu a zároveň zlepšení ekonomiky země. Tyto státy na jihovýchodě Asie vsadily na pěstování palmy olejné, produkující žádaný palmový olej, který lze díky jeho nízké ceně nalézt v potravinách, kosmetických výrobcích a biopalivech. Nové evropské nařízení by ale mohlo produkci palmového oleje výrazně omezit.
Za posledních třináct dnů jsem uběhl 450 kilometrů, v okolí řeky Padmy jsou ale stovky strašlivě smrdících cihelen, je to jako běžet v zakouřený putyce, úplně mě bolely plíce, líčí redaktor Reportéru Tomáš Poláček. Bangladéš chce zdolat od jihu k severu a podpořit tak humanitární organizaci Adra, která pomáhá školákům ve slumu Čalantika. Nejezdí sem moc bílých turistů, kdekoliv si sednete, obstoupí vás třeba padesát lidí a vydrží koukat třeba hodinu, celou dobu na vás hledí s obrovskou láskou a sympatií, říká Poláček.
Dlouhá občanská válka zanechala v Angole stále viditelné stopy. Často i na těch nejzranitelnějších - dětech. Jen čtvrtina jich má platné doklady a mnohé se protloukají životem bez rodičů. Některé však měly štěstí a našly útočiště v zařízeních podobných dětským domovům. Jeden takový ve městě Kuito, v němž dětem pomáhají i za podpory organizace Člověk v tísni, navštívili reportéři Aktuálně.cz.
Kulantnější nabídky operátorů by mimo jiné usnadnily cestu z dluhových pastí.
"Žiju tady sám, kamarádi mi umřeli před dvěma lety. Jeden umřel ve spánku, druhého ten samý rok zabili," popisuje Michal, celé jméno si uvést nepřál. Dny i noci tráví na ulici v Praze, stejně jako bezmála deset tisíc dalších lidí. Celorepublikově pak žije podobně jako on sedmdesát tisíc lidí a dalším 120 tisícům lidí ztráta bydlení hrozí, alespoň dle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí. Michal a několik dalších lidí na ulici nebo pod ní nám umožnilo nahlédnout, jak takové bytí a každodenní život bez domova vypadá. Zvlášť, když udeří mrazy.
Už to nemůže skončit jako v roce 2014 nebo v roce 2017, kdy demonstranti odešli z ulic a nějak se žilo dál, proti prezidentu Madurovi staví barikády chudí lidé, kteří přežívají ze dne na den, upozorňuje Martin Rey, který ve Venezuele žil. Ukončit Madurovu vládu se snaží opoziční lídr Juan Guaidó, který vyzval obyvatele k dalším protestům a jako hlavu státu už ho uznaly mimo jiné Spojené státy. Nemůže se ale opřít o armádu, generálové jsou zatím jasně na Madurově straně, říká Rey.
Většinu z nás potkalo štěstí a jsme úspěšní. Díky tomu, kde jsme narodili a jaké příležitosti v životě máme. Ale čím víc máme v životě štěstí, tím více odpovědnosti bychom měli cítit k těm, které tolik štěstí nepotkalo, říká filantrop Sanjiv Suri v DVTV Apel.
Uplynulý rok přinesl do života čínského chlapce Wanga Fumana hodně změn. Díky snímku, který ho zachytil po příchodu do školy se zmrzlými vlasy, dnes žije v moderním domě nedaleko školy.
Sociální demokraté ve vládě zvýšení životního minima o 380 korun neprosadili. Návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) kabinet zamítl. Podle návrhu měla nejnižší uznaná částka pro život, která se využívá pro stanovení dávek, alimentů či nezabavitelného minima při exekuci, vzrůst po sedmi letech o 11 procent.
“Manželka si napůjčovala peníze, aniž bych o tom věděl,” tvrdil důchodce Jan Brejša. U soudu mu řekli, že jde o dluh ve výši milion a dvě stě tisíc. “Nyní jsem v insolvenci a nemůžu jezdit ani na ryby,” řekl důchodce, který byl jednou z tváří projektu Chudé Česko.
S rodinou jsme se kvůli dluhům stěhovali minimálně stokrát, dcery si nemohly dovolit ani oběd ve školní jídelně, tvrdila Šárka Šimková v projektu Chudé Česko, který se věnoval exekucím. Šimková se pokusila řešit svoji těžkou finanční situaci účelovým rozvodem. Nyní žije v azylovém domě s jednou dcerou a musí podle svých slov vyjít se čtyřmi a půl tisíci korunami za měsíc.
Lidé s obrovskými dluhy se cítí jako pod lavinou, už nemají chuť s tím něco dělat, nemají víru, upozorňuje redaktor Aktuálně.cz Martin Biben. Ve speciálu Chudé Česko zmapoval problém, který se nějak dotýká každého pátého člověka v zemi. Exekuce ovlivňují atmosféru ve společnosti i výsledky voleb, zkušenosti s dluhy se v podstatě dědí, exekutoři tu fungují jako podnikatelé, zásadními viníky jsou politici, ale jako společnost jsme dlouho byli lhostejní, míní Biben.
