Evropská unie chce zavést clo ve výši až 33 procent na dovoz za tepla válcované oceli z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny. Ceny oceli z uvedených zemí totiž unie považuje za nepoctivě nízké. EU již zavedla více než 40 antidumpingových opatření, aby evropských producentům oceli pomohla. Většina opatření cílí na Čínu. Ocel je druhým největším průmyslovým odvětvím na světě za ropou a plynem.
Vyjednávání o odchodu Velké Británie z EU se sice mírně komplikují debatami v londýnském parlamentu, britská premiérka Theresa Mayová chce ale jejich hlavní část stále uzavřít do dvou let. Na podmínkách odchodu se ale s Bruselem nemusí vůbec dohodnout. Pro tento případ má Mayová záložní řešení. To by předpokládalo úplné odstřižení Velké Británie od EU, snížení daní pro britské výrobce a naopak zavedení cel pro dovoz do země.
Británie po léta ignorovala rozsáhlé celní podvody se zbožím dováženým z Číny a způsobila tak Evropské unii značné ztráty. Uvedl to ve středu evropský Úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Dodal, že během tří let tyto podvody připravily unijní rozpočet o téměř dvě miliardy eur (54 miliard Kč), které by EU nyní měla po Británii požadovat. Podvody se týkaly zboží nakupovaného v Číně a dodávaného přes Británii do Evropy. Podvodníci se podle úřadu vyhýbali placení cel pomocí falešných faktur a celních prohlášení. OLAF tvrdí, že tyto podvody v Británii vzkvétaly, zatímco jiné členské země EU podnikaly kroky k jejich zastavení. Britská celní a berní služba však výpočty OLAF zpochybnila.
Evropská unie a Spojené státy odmítají uznat Čínu jako tržní ekonomiku. Snaží se naopak své trhy chránit před levným čínským dovozem. Evropská komise tuto obranu zesiluje a navrhla nová opatření, která pravidla pro obchodování unie se třetími zeměmi úplně změní. Dopady to má i na Česko. Čínským dumpingem může být u nás ohroženo skoro sto tisíc pracovních míst.
Američtí republikáni připravují společně s novým prezidentem Donaldem Trumpem reformu, která by výrazně ovlivnila pravidla mezinárodního obchodu po celém světě. Chtějí na jedné straně zlevnit vývoz amerického zboží do světa, ale taky uvalit dvacetiprocentní clo na zboží dovážené do USA. Evropská unie jim za to hrozí žalobou u Světové obchodní organizace (WTO). Vláda nového amerického prezidenta si s tím ale příliš neláme hlavu. Trump podle deníku Financial Times dokonce zvažuje, že by USA tuto mezinárodní organizaci opustily.
Evropský parlament schválil výraznou většinou obchodní dohodu s Kanadou. Ratifikaci dohody ale musí podpořit ještě národní a regionální parlamenty v jednotlivých zemích EU. A to může být velký problém.
Britská premiérka Theresa Mayová v pátek zavítá do Bílého domu, kde se coby první zahraniční státník setká s novým prezidentem Donaldem Trumpem. Mayová chce se Spojenými státy co nejdříve uzavřít dohodu o volném obchodu. Odborníci většinou pochybují o tom, že je rychlé uzavření dohody možné. Britové i Američané v řadě oblastí nemají stejné zájmy. Mayová smlouvu potřebuje mimo jiné proto, aby ukázala, že se britským firmám bude dařit i po Brexitu.
Americký prezident Donald Trump chce peníze na zeď na hranicích s Mexikem vybrat ze dvacetiprocentního cla, které uvalí na dovoz z Mexika. Oznámil to mluvčí Bílého domu Sean Spicer. Clo chce Trump zavést jako součást širší daňové reformy. „Jen tímto můžeme získat 10 miliard dolarů ročně a lehce zaplatit stavbu zdi jen tímto mechanismem samotným,“ řekl Spicer. Kvůli financování zdi na hranicích USA a Mexika nepřiletí na setkání s Trumpem mexický prezident Enrique Peňa Nieto. Trump chce, aby zeď platilo Mexiko, Nieto to rázně odmítá.
Nový americký prezident Donald Trump začíná mít problémy kvůli skloubení svých dvou rolí – hlavy státu a zároveň byznysmena. Kvůli údajnému střetu zájmů na něj míří první žaloba, mimo jiné kvůli jeho hotelům a pronájmu prostor Číňanům. S čínskými firmami obchodují i jeho zeť Jared Kushner a poradce Anthony Scaramucci. V současné situaci jde o ne zcela obvyklé investice a agentura Reuters uvádí, že může jít o snahu "koupit" si přístup k novému prezidentovi.
Aby se mohl spustit tzv. Brexit, bude potřebovat vláda premiérky Theresy Mayové souhlas britského parlamentu. Rozhodl tak Nejvyšší soud. Výsledek loňského referenda, ve kterém Britové hlasovali pro odchod z Evropské unie, tak musí potvrdit i poslanci. Ti ale jednání o vystoupení z EU nejspíš bez problémů schválí. Premiérka Mayová chce jednání začít do konce března.
Britská premiérka Theresa Mayová zatím nejjasněji naznačila, že její země po vystoupení z Evropské unie odejde i z jednotného evropského trhu. Její ministři přitom až dosud opakovali, že Británie si zachová výhody členství, i když přestane plnit některé povinnosti. Na jednotném trhu platí společná pravidla pro volný pohyb zboží nebo pracovní síly, což Británii vadí. Mayová však už podle médií pochopila, že vyjednání takové dohody není možné. Skotští politici proto hrozí, že budou požadovat nové referendum o nezávislosti.
Podle dosavadních pravidel by se měla antidumpingová cla stanovovat na úrovni, která odstraní újmu, jež evropským výrobcům způsobují nízké ceny. V budoucnu ale bude možné stanovit cla na ještě vyšší úroveň v případech, kdy zahraniční výrobce těží ze státních zásahů v oblasti nákladů na suroviny a energie.
V současné době o paušální daň mohou požádat jen podnikatelé bez zaměstnanců a vedlejších příjmů. To chce ministerstvo financí změnit a plánuje tato omezení odstranit. Změny mají začít platit už od roku 2017.
Evropská komise znovu uvalila antidumpingová cla na tři čínské vývozce solárních panelů. Exportéři podle ní porušili podmínky dohody, která jim zakazuje prodávat zboží levněji než za stanovenou minimální cenu.
Česká obchodní inspekce při kontrole tržnice v Hatích na Znojemsku odhalila téměř 500 padělků textilních oděvů, obuvi a galanterie v celkové hodnotě 3,3 milionu korun. Prodejci navíc nabídli při kontrole inspektorům úplatek a také napadli inspektorku.
Ministr financí Andrej Babiš dnes pověřil Milana Poulíčka funkcí generálního ředitele Celní správy ČR. Funkci plně převezme po získání příslušné bezpečnostní prověrky.
Tři a půl miliardy korun vydaných na systém jednoho inkasního místa s projektem nesouvisely, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Systém, který měl fungovat od roku 2014, by zjednodušil a zefektivnil výběr daní, cel a pojistného. Podle kontrolního úřadu byl projekt od začátku velmi ambiciózní, integraci výběru příjmů státu takového rozsahu nemá žádná ze zemí EU. Českou vládu upozorňovala na rizika spojená s budováním jednotného inkasního místa v takovém rozsahu Světová banka už v roce 2008
Zjednodušení hlavně pro menší firmy a dovozce má přinést nový celní zákon. Sjednocuje také postupy pro celní dohled, kontrolu a řízení, včetně zajištění cla, vyměření a jeho výběr. Pro cla a obchod by se měly ve větší míře využívat moderní nástroje a technologie, především elektronické prostředí.
Neplacením cla a daní měla skupina v 90. letech připravit stát o 600 milionů korun. Muž byl už dříve za čin odsouzen, domohl se ale obnovy procesu.
Podle členů WTO by mělo zmizet clo u zboží, které se na světovém obchodu podílí zhruba sedmi procenty.
