Francouzský premiér Édouard Philippe oznámil, že vláda v reakci na nové násilnosti během sobotních protivládních protestů takzvaných žlutých vest propustí šéfa pařížské policie. Zakáže rovněž demonstrace v oblastech, kde dříve nejvíce řádili vandalové, jakmile se ukáže, že jsou radikálové opět na místě a chystají se ničit, uvedl Philippe. Podle něj se také zvýší pokuty v případě účasti na nepovolených demonstracích.
Statisíce lidí v pátek v centru Alžíru požadovaly odstoupení dlouholetého alžírského prezidenta Abdala Azíze Butefliky. Šlo o dosud největší demonstraci od propuknutí vlny protestů proti 82leté hlavě státu minulý měsíc, informovala agentura Reuters. Demonstranti zaplnili ulice i náměstí alžírské metropole po pátečních modlitbách. Zadrženo bylo podle policie 75 protestujících a 11 policistů bylo lehce zraněno. Mnozí z nich mávali alžírskými vlajkami a demonstrace se konaly i v dalších alžírských městech.
Stovky pražských studentů se připojily k celosvětové protestní akci, která má za cíl přimět politiky důsledněji chránit klima a snižovat emise. Namísto výuky se středoškoláci v Praze sešli na Malostranském náměstí, kde zopakovali své požadavky, a poté se vydali na průvod centrem metropole. Podívejte se na reportáž z protestní akce.
Česká republika si dnes připomíná 20 let od svého vstupu do Severoatlantické aliance. Na Pražském hradě celý den probíhá konference, kde premiér Andrej Babiš prohlásil, že členství v NATO je v existenčním zájmu Česka. Prezident Miloš Zeman varoval před vyjednáváním s Tálibánem za zády afghánské vlády a bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová před podkopáváním demokracie v zemích NATO. Na pražském Klárově mezitím odpoledne proběhla poklidná demonstrace proti NATO pořádaná iniciativou Ne základnám!. Její průběh sledujte v reportáži.
Letadlo a alžírským prezidentem Abdalazízem Buteflikou, který byl na léčení ve Švýcarsku, přistálo v Alžíru. Informovala o tom státní televize. Buteflika, který byl v posledních 14 dnech hospitalizován v Ženevě, trpí od roku 2013 následky mrtvice. Přesto kandiduje v dubnových prezidentských volbách. Je mu 82 let a Alžířané od února pořádají protesty proti tomu, aby se ucházel o pátý mandát.
V pořadí již 17. protestní sobota ve Francii přilákala nejméně účastníků protivládních demonstrací od jejich propuknutí loni v listopadu. Do ulic dnes podle ministerstva vnitra vyšlo v celé zemi pouze 28.600 lidí. Manifestace byly ale mimořádně různorodé. V Paříži i jinde jako obvykle demonstrovali účastníci hnutí takzvaných žlutých vest, ale k vidění byly též růžové vesty, které oblékly učitelky mateřských škol. Další ženy pochodovaly za rovnost pohlaví a letiště Roissy zažilo taneční happening proti privatizaci pařížských letišť v režii žlutých vest. Akce se podle dostupných zpráv obešly bez větších násilností.
Náčelník generálního štábu alžírské armády Gaíd Saláh varoval, že vojsko nedovolí návrat krveprolití z období občanské války v 90. letech. Do ulic několika měst v Alžírsku opět vyšly tisíce demonstrantů, kteří protestovaly proti opětovné kandidatuře churavějící hlavy státu Abdalazíze Butefliky v prezidentských volbách 18. dubna. Informovala o tom agentura Reuters.
Nespokojenost německého obyvatelstva se vznikem Československa a připojením Němci obývaných území k novému státu vyvrcholila 4. března 1919 velkými demonstracemi, které si vyžádaly desítky mrtvých.
Už šestnáctou sobotu v řadě se po celé Francii shromáždily tzv. žluté vesty, aby projevily nespokojenost s politikou prezidenta Emmanuela Macrona a jeho vlády. Podle oficiálních údajů se manifestací zúčasnilo necelých 40 tisíc lidí. Ve vícero městech vypukly střety s policií, která použila místy i slzný plyn.
Koncem března nebo začátkem dubna bude Evropský parlament schvalovat novou unijní směrnici o ochraně autorských práv na internetu. Ta v sobě však obsahuje dva kontroverzní články, které v řadě lidí vyvolávají obavy o budoucnost internetu, tak jak ho znají. Miliony lidí už proti směrnici podepsaly petici a koncem března, jen několik týdnů před evropskými volbami, se očekávají velké demonstrace po celém starém kontinentu.
Juraj Šeliga po vraždě Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, od které ve čtvrtek uplynul rok, spoluorganizoval shromáždění Za slušné Slovensko. Na demonstraci přišly desítky tisíc lidí. Každý týden pak lidé vycházeli znovu do ulic a požadovali vyšetření vraždy a odstoupení nejmocnějších mužů slovenské politiky. Kvůli protestům nakonec musela skončit vláda Roberta Fica. "Lidi už měli plné zuby toho, jak se korumpuje, jak se jejich země rozkrádá. Ve chvíli, kdy se dozvěděli o vraždě, jim došla trpělivost," vysvětluje Šeliga v rozhovoru pro Aktuálně.cz to, jak vražda novináře vyburcovala Slováky ke změně.
Víc jak dvě stovky lidí se sešli před brutalistními budovami Transgasu v Praze, aby protestovali proti jejich započatému bourání. Na demonstraci přišli mimo jiné i zástupci Prahy, jejíž nové vedení chce komplex zachránit a nabídlo developerovi vykoupení budov. Vlastník komplexu, firma HB Reavis, však nabídku hlavního města odmítl a Praha už prý dle svých zástupců vyšší cenu zaplatit nemůže. Vyzývá proto soukromé společnosti k pomoci s výkupem budov.
Kyjev si době války připomíná deváté výročí jednoho z největších masakrů v novodobé historii země. Policejní jednotky Berkut postřílely 20. února 2014 na náměstí Majdan 48 demonstrantů, protestujících již řadu týdnů proti režimu tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče. Většina pachatelů uprchla do Ruska. Dnes ruská vojska útočí na Donbase proti bránícím se ukrajinským silám.
Oceňovaný francouzský kuchař Yannick Delpech nedávno na sociálních sítích ostře odsoudil násilí, které v některých případech doprovází protesty tzv. žlutých vest. Jeho restaurace na okraji jihofrancouzského Toulouse se krátce poté stala terčem hned několika útoků.
Šestapadesátiletý Abubakr Abdelmagid při vzpomínkách na pobyt v súdánském vězení působí nečekaně klidným dojmem. Pevným hlasem popisuje hrůzy, které zažil. Zatímco ještě před pár měsíci trpěl za mřížemi v severoafrickém státě, dnes se snaží zvykat na život v Praze. Po propuštění sem odešel za manželkou.
Několik desítek tisíc lidí v úterý demonstrovalo po celé Francii, hlavně na výzvu odborové ústředny CGT. K odborářské akci se poprvé přidali i aktivisté hnutí takzvaných žlutých vest, kteří až dosud hleděli na odbory s nedůvěrou, napsala agentura AFP. V průvodech zněly požadavky na zvýšení mezd a daňovou spravedlnost, odpor ke středoškolské reformě či ke zvýšení školného pro zahraniční studenty.
Venezuelou delší dobu otřásají protivládní protesty, které si vyžádaly už několik desítek mrtvých. Americký prezident Donald Trump zmínil vyslání armády do Venezuely jako "jednu z možností". V rozhovoru pro televizní stanicí CBS rovněž uvedl, že odmítl žádost dosavadního venezuelského prezidenta Nicoláse Madura o setkání.
Několik tisíc příznivců hnutí žlutých vest, kteří vyjadřují nespokojenost s politikou prezidenta Emmanuela Macrona, vyšlo do ulic Paříže a dalších francouzských měst. Dnešní protest, který byl již dvanáctou demonstrací v řadě, je věnován více než 1 900 lidem, kteří od počátku místy násilných protestů v polovině loňského listopadu utrpěli zranění.
Už to nemůže skončit jako v roce 2014 nebo v roce 2017, kdy demonstranti odešli z ulic a nějak se žilo dál, proti prezidentu Madurovi staví barikády chudí lidé, kteří přežívají ze dne na den, upozorňuje Martin Rey, který ve Venezuele žil. Ukončit Madurovu vládu se snaží opoziční lídr Juan Guaidó, který vyzval obyvatele k dalším protestům a jako hlavu státu už ho uznaly mimo jiné Spojené státy. Nemůže se ale opřít o armádu, generálové jsou zatím jasně na Madurově straně, říká Rey.
V Paříži se v neděli v dešti sešlo několik tisíc členů hnutí takzvaných červených šátků na podporu "demokracie a institucí". Vznik hnutí podnítilo podle agentury AFP násilí spojené s protesty žlutých vest, zejména poškození Vítězného oblouku v prosinci.
