Venezuelský prezident Nicolás Maduro nečekaně ve Vatikánu navštívil papeže Františka. Ten ho vybídl k upřímnému dialogu s opozicí a uklidnění situace v krizí zmítané zemi. Ve stejný den se s velvyslancem Svatého stolce setkali i představitelé opozice. Ti se obávají, že Maduro jen získává čas a oddaluje konání odvolávacího referenda. Ve Venezuele mezitím pokračují pouliční protesty a demonstrace.
Torsten Weisel, švédský neurobiolog a držitel Nobelovy ceny za lékařství, podpořil čtyři další zahraniční vědce, kteří z Maďarské akademie již odešli. Je to protest vůči maďarské represivní politice.
Dva noví zákonodárci bojující za nezávislost Hongkongu, kteří vzešli z důležitých zářijových parlamentních voleb, nemohli ve středu složit přísahu v hongkongském parlamentu. Znemožnili jim to propekingští poslanci. Ti ze zasedání zákonodárného sboru odešli chvíli předtím, než měli poslanci začít svůj projev. sbor neměl potřebných 35 přítomných členů, aby byl usnášeníschopný. Přísaha dvou politiků přitom nebyla přijata již minulý týden.
V Etiopii platí od neděle kvůli neutuchajícím bojům výjimečný stav. Premiér Hailemariam Desalegn doufá, že to pomůže potlačit protivládní protesty, které africkou zemí zmítají už déle než týden. Boje si vyžádaly oběti i majetkové škody. Nejvíce postižen je regionální stát Oromija.
Až padesát lidí zemřelo podle etiopské opozice při protivládních protestech nedaleko hlavního města Addis Abeby. Demonstrace se konala v rámci náboženské slavnosti v regionu Oromija. Policie použila slzný plyn i ostrou munici.
Čtyři demonstrace v Praze, Ostravě, Plzni a Mostu byly propojeny telemostem. Na demonstrace dohlíželi policisté v uniformách i civilu, akce skončily bez větších problémů.
Demonstrace, které znovu začaly v noci na pátek a sledovaly je silné oddíly policie a Národní gardy, byly ve srovnání s předchozími dny poklidné. O půlnoci místního času, kdy začal platit zákaz vycházení, se podle AP většina demonstrantů rozešla do domovů. Nepokoje v Charlotte propukly poté, co třiačtyřicetiletého černocha Keitha Lamonta Scotta zastřelil policista, rovněž černoch. První demonstrace se konala už v noci na středu a zraněno při ní bylo 16 policistů. V noci na čtvrtek bylo zraněno dalších devět lidí.
Smršť rasových nepokojů ve Spojených státech zasáhla i město Charlotte v Severní Karolíně. Zraněno bylo 16 policistů, vážné střelné zranění utrpěl i jeden civilista. Protesty vypukly poté, co třiačtyřicetiletého černocha Keitha Lamonta Scotta zastřelil policista Brentley Vinson, také černoch. Policisté se podle výpovědí cítili být ozbrojeným mužem ohroženi. Někteří svědci ale uvedli, že Scott držel v ruce knihu, nikoliv zbraň.
Při protestech proti násilí vůči černochům v americkém státě Severní Karolína byl vážně zraněn jeden civilista. Radnice původně informovala, že muž zemřel. Protesty ve městě Charlotte trvají už druhou noc. Odstartovala je smrt třiačtyřicetiletého černocha Keitha Lamonta Scotta, kterého v úterý za pochybných okolností zastřelil černošský policista. Guvernér státu nechal povolat národní gardu.
Desítky tisíc lidí demonstrují v Berlíně a dalších šesti německých městech proti dohodám o volném obchodu, které chce Evropská unie uzavřít s Kanadou (CETA) a USA (TTIP). Pořadatelé původně očekávali, že svou nespokojenost s chystanými smlouvami dají najevo až statisíce Němců. Policie počet účastníků hlavního protestu v Berlíně odhadla na 30 000, v Kolíně nad Rýnem se podle ní sešlo 10 000 demonstrantů, v Hamburku 6000 a ve Frankfurtu nad Mohanem 5000. Demonstrace, které jsou i v Mnichově, Lipsku a Stuttgartu, uspořádalo 26 organizací, mezi nimiž jsou odbory, církevní skupiny i ekologičtí aktivisté. Vadí jim mimo jiné údajně nedostatečná ochrana životního prostředí či spotřebitelů.
Obyvatelé řeckého ostrova Chios ve středu demonstrovali proti velkému množství uprchlíků. Přibližně 800 lidí přišlo protestovat ke dvěma táborům pro běžence, kterých je na ostrově nedaleko Turecka kolem 3500. Demonstranti se střetli s pořádkovými silami a podle agentury AMA napadli i novináře. Policie na ně vystřelila granáty se slzným plynem, aby jim zabránila v postupu. Akce se podle svědků zúčastnili především pravicoví extremisté. Rozbroje vypukly i v táboře Moira na ostrově Lesbos, kde se do sebe pustili uprchlíci z Afghánistánu a ze severní Afriky. Řekové si stěžují, že přítomnost uprchlíků doprovází drobná kriminalita, ostrovům se navíc vyhýbají turisté.
Během demonstrace v Číně se mnoho lidí zranilo kvůli zásahům policejních těžkooděnců. Vesnice Wu-kchan je teď uzavřena, nikdo nemůže ven ani dovnitř. Zadrželi zatím třináct demonstrantů, ale podle Amnesty International bude zatýkání pokračovat.
Městský soud v Praze odmítl žalobu, kterou podalo ministerstvo vnitra na Prahu 1 kvůli maketám šibenic na loňské protiislámské demonstraci. Radnice tehdy vyhodnotila, že nešlo o přestupek. Ministerstvo podalo proti jejímu rozhodnutí správní žalobu. Podle soudu ale nebylo oprávněné ji podat, protože radnice nepoškodila práva ministerstva. Podle soudu jde o spor o výklad a aplikaci zákona mezi dvěma státními úřady. "S žalovaným se rozchází (ministerstvo) v posouzení, zda byly jednáním osob nesoucích makety šibenic naplněny znaky přestupku a zda s nimi mělo být zahájeno správní řízení," uvádí v rozsudku soud.
Statisíce obyvatel Katalánska v neděli vyšly do ulic, aby demonstrovaly zájem o odtržení od Španělska a vyhlášení samostatnosti. V Barceloně se akce zúčastnilo přes půl milionu lidí. Separatistické strany získaly loni ve volbách většinu v katalánském parlamentu. Ten následně schválil rezoluci, která v budoucnu počítá s odtržením Katalánska od zbytku Španělska. Španělský ústavní soud ji nicméně označil za protiústavní.
Několik desítek příznivců Martina Konvičky a spolu s nimi stejný počet novinářů a policistů se sešli na výročí útoku 11. září před saúdskoarabskou ambasádou v Praze. Konvičkovci zde chtěli, opět převlečení za muslimy, "humorně" kamenovat kadibudku přetaženou černým hábitem, která měla představovat nejposvátnější místo islámu Kába v Mekce. S pochopením magistrátu a policie se to ovšem tentokrát nesetkalo a po střelbě na Staroměstském náměstí rozpustil magistrát akci dřív, než vůbec pořádně začala.
Iniciativa Martina Konvičky (IMK) svolala na nedělní odpoledne před saúdskoarabské velvyslanectví v Bubenči akci "s humorem do Mekky". Magistrát shromáždění nezakázal ani přesto, že minulá akce IMK na Staroměstském náměstí, při níž vystupovali maskovaní muži převlečení za bojovníky takzvaného Islámského státu a stříleli z maket zbraní, policie vyšetřuje jako výtržnictví. Náměstek Petr Dolínek později vyzval úředníky, aby ke zrušení akce našli důvod: havárii kanalizace v místě konání mítinku.
Odvolací soud zrušil pokutu pro Číňana Tung Ťiang-čchinga, který během návštěvy čínského prezidenta v Praze letos v březnu ukradl tibetskou vlajku. Soud předal případ městskému úřadu, který ho bude řešit jen jako přestupek. Dong měl podle červnového verdiktu Obvodního soudu pro Prahu 6 zaplatit pokutu 15 tisíc korun. Tung u soudu vypověděl, že nechtěl nic ukrást, ale pouze vyjádřit podporu státní návštěvě. Vlajka Tibetu pro něj symbolizuje rozdělení Číny, což se mu v krásné době, kdy se Česko a Čína sbližují, zdálo nevhodné.
Přes milion Venezuelanů z celé země ve čtvrtek v Caracasu demonstrovalo za referendum o odvolání prezidenta Nicoláse Madura. Ten svolal shromáždění svých příznivců do centra města, kde opozici označil za pučisty. Pochodu na Caracas se Madurův režim snažil v předchozích dnech zabránit, pozatýkal řadu aktivistů a nevpustil do země několik zahraničních novinářů. "Ukázali jsme světu důležitost Venezuely, která chce změnu. Je to historický pochod. Dnes začíná závěrečná část našeho boje," řekl politik a opoziční mluvčí Jesús Torrealba. Počet účastníků demonstrace vyčíslil mezi 950 000 a 1,1 milionu, což je podle něho nejpočetnější politické shromáždění za několik posledních desetiletí.
"Převezmeme Caracas!" S tímto heslem se do ulic venezuelské metropole chystá až milion lidí, kteří jsou nespokojeni s vládou prezidenta Nicoláse Madura. Opozice tak chce ukázat svoji sílu a prosadit konání referenda na odvolání hlavy státu. Maduro hovoří o pokusu o převrat, ulice Caracasu už týden hlídají vojáci a několik opozičních vůdců skončilo preventivně za mřížemi.
Slzným plynem rozháněla moldavská policie v sobotu v hlavním městě Kišiněvu demonstranty, kteří se snažili narušit vojenskou přehlídku uspořádanou v rámci oslav 25. výročí nezávislosti země. Zasáhnout museli strážci zákona proti stoupencům opozice i během projevu prezidenta Nicolae Timoftiho. Při střetech nebyl nikdo zraněn, informovala média. Stovky protestujících se shromáždily nedaleko hlavního náměstí Kišiněva. "Zloději" nebo "Styďte se", ozývalo se z jejich řad, když prezident v doprovodu dalších politiků kladl věnec k památníku knížete Štěpána III. Velikého, moldavského hrdiny z 15. století.
