Dánský výrobce stavebnic Lego zvýšil v loňském roce provozní zisk o deset procent na rekordních 18,7 miliardy dánských korun, v přepočtu zhruba 62,6 miliardy českých korun. Rekordní byly i tržby. O nákup barevných stavebnic z plastových kostek má zájem stále více zákazníků a firma uvedla, že se jí daří zvyšovat podíl na trhu na úkor konkurentů.
Pět let staré rozhodnutí uzavřít kvůli covidu školy má pořád dohru. Sociální izolace dětí tehdy - společně s vysokou mírou nepředvídatelnosti toho, co se bude dít - přispěla podle předsedkyně organizace SOFA Lenky Felcmanové k výraznému zhoršení duševního zdraví dětí a mladých lidí. Kvůli špatné dostupnosti odborné pomoci má mnoho dětí a mladých lidí problémy i nadále.
Naposledy mě matka fyzicky napadla, když mi bylo 30 let. Držela jsem v ruce svého sedmiměsíčního chlapečka a v duchu si říkala, že to snad ani není možné. To je střípek výpovědi, s nímž se do debaty o fyzickém trestání dětí rozhodla vstoupit i spolupracovnice Aktuálně.cz. Redakce se její zpověď kvůli dodnes trvajícímu traumatu rozhodla zveřejnit anonymně.
I lehké plácnutí přes zadek při výchově dítěte nezůstává bez následků. “Ono to má sice okamžitý efekt, zafunguje to a dítě většinou přestane s tou činností, ale má to závažné dlouhodobé dopady,” upozorňuje ředitelka Centra Locika Petra Wüsnchová s tím, že i nepatrný tělesný trest dá dítěti signál, že by rodič mohl přitvrdit a minimálně to v něm zanechá vůči rodičům ambivalentní pocity.
Stále více mladistvých u nás i ve světě vykazuje podlomené duševní zdraví. Odborníci varují, že problémy se neustále prohlubují, přičemž pandemie koronaviru fungovala jako katalyzátor již dříve narůstající krize. Nová mezinárodní studie odhaluje, že problém začal okolo roku 2010 a psychické potíže adolescentů se v posledních dekádách zdvojnásobily. Česko není výjimkou.
Sebepoškozování, reflux u kojenců i přetížení mladých sportovců. Fyzioterapeutka Patricie Podskalská z Fyziogenesis odhaluje, s jakými nečekanými problémy se u dětí setkává. Kromě fyzických obtíží se zaměřuje i na psychiku a vliv rodičů. Proč je důležitá prevence, jak rozpoznat varovné signály a správně podpořit zdravý vývoj dětí?
České děti spí méně než osm hodin, polovina z nich neplní doporučení pro svůj věk. Nedostatek dohánějí o víkendech, kdy spí až o 1,5 hodiny déle. Situace se zhoršuje, před deseti lety neplnila doporučení pro délku spánku zhruba třetina školáků. Pomohlo by, kdyby vyučování ve škole začínalo později.
Zatímco některé ženy si v pokročilém věku užívají vnoučata, jiné se o těhotenství teprve snaží. Bohužel jsou známé případy dívek, které po sexuálním zneužití otěhotněly v extrémně mladém věku a namísto aby chodily do školy, starají se o svého potomka. Jiné ženy se zase stanou nejstaršími matkami. Podívejte se na nejznámější případy nejmladších a nejstarších rodiček.
Náhradní neboli surogátní mateřství - pro někoho záchrana z nebes, pro jiného privilegium celebrit či nekalý byznys. Surogátní mateřství u nás není povolené ani zakázané, ale pojí se s ním mnoho nejasností i opatrnost. Dočkáme se jasné právní legislativy? Kdo tuto metodu využívá a jaké ženy se stávají náhradními matkami?
Zatímco prababičky dnešních dětí se jmenovaly Jarmily, Dany či Jaroslavy, jejich pravnučky jsou nejčastěji Elišky, Anny či Viktorie. Data českých statistiků o jménech novorozenců ukazují na velkou proměnu ve vkusu rodičů.
Je složité identifikovat všechny děti unesené z Ukrajiny do Ruska, protože ruské úřady jim mění jména, odmítají testy DNA a někteří adoptivní rodiče těchto dětí jim nedovolují žádné kontakty s Ukrajinci. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz o tom hovoří ukrajinská právnička Kateryna Raševská, která se věnuje hledání a navrácení dětí z Ruska.
Nízká porodnost ohrožuje nejen celkovou ekonomiku státu a kulturní strukturu společnosti, ale také třeba fungování nemocnic. Za alarmujícími čísly prý stojí i fakt, že matky nemají dostatečnou podporu a nemohou se dříve navrátit do práce. Jaká úskalí řeší lékaři a proč mladí čím dál více uvažují o bezdětnosti?
Před několika dny Českem otřásl případ brutální šikany dvanáctileté dívky v Hodoníně, který si agresoři natočili na video a zveřejnili na internetu. Je to letos již po několikáté, co se dozvídáme o projevech násilí školních dětí proti spolužákům a učitelům. K situaci v českých třídách se v rozhovoru pro Aktuálně.cz vyjádřil Adam Klocek, výzkumný pracovník Psychologického ústavu Akademie věd.
V Česku platí od roku 2016 takzvaná pamlsková vyhláška, která určuje, co mohou nabízet automaty a bufety na základních školách. Podle vyhlášky nemohou být v automatech k prodeji například přeslazené tyčinky, čokolády, chipsy nebo kofeinové a energetické nápoje. Jenže realita ukazuje jiný obrázek - zapovězené zboží je v některých školách dál k dispozici.
Polykání léků s obsahem paracetamolu v co největším množství je další nebezpečnou výzvou na TikToku. Děti a mladistvé vybízí k tomu, aby vyzkoušely svou odolnost a sledovaly, co s nimi nadměrné dávky léku udělají. Lékárníci varují, že předávkování paracetamolem je nebezpečné a může vést k nevratnému poškození jater, selhání ledvin, v extrémních případech i smrti.
Na záběrech agresor klečí na své oběti a pěstmi ji mlátí do hlavy. Na dalších videích se před školou rvou sotva náctiletí kluci, jiná skupina dětí zase pořádá zápasy v parku. Děti z Ústeckého kraje ve skupině na Telegramu zveřejňují videa rvaček, hlasují, které video publikují příště, či požadují určitý počet "lajků" za další nahrávku. Policie podle zjištění Aktuálně.cz skupinu prověřuje.
Psychické potíže mohou zasáhnout každého, tedy i děti. Po pandemii koronaviru vzrostly počty dětí s psychickými problémy až desetinásobně. Stále častěji se u dětí a dospívajících objevují deprese, sociální úzkost, panické ataky i sebepoškozování.
Martina Ochodnická má tři děti a je poslankyní za TOP 09, Marie Jílková má děti dvě a je z KDU-ČSL. Obě ale táhnou za jeden provaz s cílem změnit dosavadní pravidla jednání sněmovny, kvůli kterým v ní na podzim skončí. Podle nich je pro zákonodárce-rodiče velmi obtížné skloubit rodinu s prací. I proto chtějí v úterý odpoledne představit návrh, co by v parlamentu změnily.
Zákazy digitálních technologií jsou ve věkové skupině od 13 do 16 let málo efektivní, potenciálně i škodlivé. V reakci na plán Austrálie, kde letos začne platit zákaz sociálních sítí pro děti do 16 let, to v tiskové zprávě uvedli odborníci zapojení do Národního institutu SYRI. Lepší je otevřeně mluvit o rizicích, doporučují vědci.
Rodiče na sociálních sítích sdílí fotky a videa se svými dětmi. Chtějí se pochlubit, žádají o radu nebo se cítí izolovaní. Podle dětské psycholožky Kamily Ryšánkové je důležité, aby přemýšleli nad tím, co sdílejí, a brali v potaz možné následky na soukromí svých dětí. "Setkala jsem se s případem kyberšikany, která začala tím, že někdo z rodiny zveřejnil fotky dítěte," popisuje v rozhovoru.
