Duševní zdraví je podle Evropského parlamentu (EP) základní lidské právo. Evropská unie by se proto podle nich měla o mentální stav lidí lépe starat. Vyzývají k tomu i čeští europoslanci. Mimo jiné i kvůli tomu, že podle odhadů náklady spojené s duševním zdravím přesahují 600 miliard eur ročně.
Za rozdělení společnosti v době pandemie může podle fenomenoložky Anny Hogenové fakt, že vývoj vakcíny proti koronaviru ovládla touha po zisku. Populární filozofka věří, že tržní systém je ještě nebezpečnější než předlistopadová totalita, protože potichu pronikl do politiky, vědy i vzdělání. "Lidé to ale nebudou chtít slyšet," říká v rozhovoru a radí, jak v postmoderním světě pečovat o svou duši.
Covidová pandemie poznamenává duševní zdraví českých zdravotníků. Mnoho z nich trpí úzkostmi i syndromem vyhoření, někteří uvažují, že v práci skončí. Špatně také snášejí, že se musí starat o pacienty, u nichž šlo těžkému průběhu zabránit očkováním. Potvrzují to nemocniční psychologové a psychoterapeuti, na které se zdravotníci v poslední době obrací.
Facebook ve svém interním šetření zjistil, že jeho aplikace pro sdílení fotografií škodí značnému procentu dospívajících, nejvíce poškozuje dospívající dívky. Společnost navíc připravuje dětskou verzi Instagramu.
Hyperaktivita u mě vymizela, ale přetavilo se to do jiných potíží, které jsem dlouho neřešil. Měl jsem i problémy s alkoholem, který lidi s ADHD uklidňuje, říká novinář a fotograf Jiří Pasz, spoluautor oceněné knihy o duševních chorobách Normální šílenství. Stigmatizace se hodně zlepšila během pandemie, nastavila nám kruté zrcadlo a vytáhla na světlo spoustu společenských problémů, dodává.
Bolí to víc než leckterá fyzická nemoc. Je potřeba, aby se veřejnost dozvěděla, že hraniční porucha osobnosti existuje, lidé si to nevymýšlí a opravdu jim je zle, říká Martina Kulhánková. Její dcera Aneta na jaře spáchala sebevraždu, tak jako řada dalších lidí s touto diagnózou. Zimu už snášela hodně špatně, rok s covidem se na tom podepsal, dodává.
Hosty vysílání jsou Jan Zazvonil z Aliance drážního provozu, ředitel společnosti Podané ruce Jindřich Vobořil a slovenská zpěvačka Karin Ann.
Nemocnou společností jsme se stávali už před covidem. Teď jen sklízíme to, že jsme se dostatečně nestarali o duševní zdraví, míní klinický psycholog Radek Ptáček. Na jaře jsme se semkli, ale společnost se chová podle toho, jak je řízena. Pokud chce vláda vysvědčení, tak ať se podívá, jak se lidé chovají. Opuštění senioři tu byli už před covidem, stejně jako děti s problémy se školou, dodává.
Už rok Češi nežijí normální život. Každý den je poznamenán omezeními, zmizely každodenní jistoty a šťastný konec je v nedohlednu. To se zákonitě podepisuje na psychickém zdraví celé populace. Lidé se cítí divně, vyčerpaně, smutně. Vznikla proto iniciativa zMůžeš víc, která chce lidem ukázat, že i když se situace jeví jako bezvýchodná, nemusí jí čelit zcela bezmocně.
V loňském roce výrazně přibylo lidí, kteří cítí nepohodu, mají úzkosti nebo deprese. Řada z nich nevyhledává odbornou pomoc a problémy se tak odráží nejenom doma, ale i v práci. Zaměstnavatelé stále častěji nabízejí benefit v podobě psychologa na telefonu. To však podle psychiatrů nemusí stačit. Vyzkoušejte si jednoduchý test, zda i vaši psychickou pohodu pandemie nevykolejila.
Jako teenagerka toužila po uznání. Začala hubnout, ale sebedisciplína se jí vymkla z rukou. Markeťačka Lada Brůnová skončila s diagnózou mentální anorexie a teď se po letech rozhodla svoji zkušenost sdílet. Její projekt 3pe má pomoct všem, kteří s poruchami příjmu potravy bojují. V rozhovoru pro Aktuálně.cz spolu s psychoterapeutkou Terezou Makovou popisuje, jak těžko se ze spárů nemoci vymotává.
Kvůli strachu z neznáma, zmatku a frustraci ze současné epidemické situace čím dál více lidí vyhledává pomoc psychologa nebo psychiatra. Jejich ordinace se plní takovým tempem, že kapacity odborných pracovišť nestíhají a někde pacienti musí čekat i několik měsíců. Podle odborníků současná situace jen prohlubuje dlouholetý problém špatné dostupnosti psychologické péče.
Víc Čechů pije během pandemie pravidelně nadměrné dávky alkoholu, uvádí studie týmu Petra Winklera z Národního ústavu duševního zdraví. Podle ní se o 60 procent zvýšil počet lidí, kteří pili pravidelně každý týden a častěji nadměrné dávky alkoholu. Návyky pomáhá změnit každoroční kampaň Suchej únor, jejímž partnerem ústav je.
Emily Buggová a Billy Lewis se podobně jako jiné páry plánující svatbu museli v době pandemie vzdát velkolepého obřadu s desítkami hostů. Toto omezení je ovšem přivedlo k nápadu, aby svatební oslavu pojali jako příležitost potěšit lidi, kteří to potřebují nejvíc. Jídlo objednané na hostinu poslali duševně nemocným.
Konference o vzdělávání PREF 2020 přinesla celou řadu pozitivních zjištění o probouzejícím se českém školství. Ale také spoustu alarmujících zpráv. Třeba že děti nezvládají dlouhou domácí izolaci, trpí depresemi a častěji sahají k sebepoškozování. Duševní bolest totiž chtějí přebít tou fyzickou. Projděte si jednotlivá témata a pusťte si videa z konference.
Adiktoložce Kristýně Fišerové z Národní linky pro odvykání se s příchodem pandemie začalo ozývat více rodičů s tím, že jejich děti tráví mnoho času u počítačových her a sociálních sítí. Dlouhé hodiny v on-line světě ale nemusí být závislostí. Ta je podle ní spíš zrcadlem hlubšího problému, ať už jde o depresi či nízké sebevědomí. O tom, proč videohry a sítě nabízí rychlou úlevu, mluví v rozhovoru.
Před 20 lety ho fotograf Jan Saudek zachytil s nahou ženou na klíně. Na obalu své nové desky Hodina medzi psom a vlkom má místo femme fatale v náručí čivavu. Je to symbolické, protože za tu dobu se zpěvák Richard Müller dost zklidnil. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vzpomíná na to, jak se setkal s Patti Smith, jak šlápl na nohu Václavu Havlovi, a mluví i o tom, jak je spokojený s dnešním světem.
Pandemie ovlivňuje nejen fyzické, ale i psychické zdraví. Národní ústav pro duševní zdraví upozornil jak na trojnásobný vzrůst rizika sebevražd, tak na zvýšení počtu duševních onemocnění o deset procent. Patří mezi ně například úzkostné poruchy či deprese. Vláda proto projedná Národní akční plán prevence duševního zdraví. Plánuje také zřízení dalších krizových center.
Poctivě zhasínat všechna světla uvnitř místnosti je dlouhodobě jednou ze základních rad, které lékaři dávají lidem, jimž se v noci nedaří usnout. Kvalitu spánku ale může zhoršovat i umělé osvětlení z ulice, což pak zejména u dětí a dospívajících vede k výkyvům nálady a mnohdy až k duševním problémům. S tímto zjištěním přišli v nové studii vědci z amerického Národního ústavu pro duševní zdraví.
Japonští vědci objevili bílkovinu, která se tvoří v lidském mozku ve chvíli, kdy člověk cítí únavu a stres. Ty v dlouhodobém horizontu vedou k depresi a zmíněná bílkovina v důsledku zvyšuje pravděpodobnost jejího výskytu. Nové zjištění nyní může přispět ke zlepšení diagnostiky i léčby duševních onemocnění.
