Česko získalo spojence v boji proti těžbě v polském hnědouhelném dole Turów. Zničená krajina a mizející zásoby podzemní vody vadí českým i německým obcím, které leží v jeho bezprostředním okolí. A také české vládě, která si na provozovatele dolu stěžuje u Evropské komise a připravuje žalobu. Do Bruselu nově píšou i Němci. Vlastní stížnost podají podle informací Aktuálně.cz ve čtvrtek.
Češi by si mohli vyrábět elektřinu komunitně. Takzvaní prosumeři, výrobci a spotřebitelé zároveň, by mohli stavět vlastní solární panely, bioplynové stanice nebo větrníky a elektřinu z nich také používat. Od příštího roku podobné projekty podpoří dotace, nutný zákon ale teprve vzniká. V čem se Česko nyní může inspirovat v zahraničí, ukazuje nová studie podpořená státní Technologickou agenturou.
Uhlí skončí mnohem dřív, v roce 2030 pravděpodobně nebudou žádné tepelné elektrárny, boj v uhelné komisi ztratil smysl. Že jsem nesnesl prohru, je nesmysl, říká Jan Rovenský z Greenpeace. Analýz k rozhodnutí o konci uhlí v roce 2038 bylo dost, už tento rok je velmi ambiciózní, jdeme velmi výrazně pod cíle, které jsou stanoveny v rámci emisí CO2, oponuje náměstek MPO René Neděla.
Převážnou většinu z 150 až 200 miliard korun z Modernizačního fondu (MdF) získají hlavně polostátní ČEZ, EPH podnikatele Daniela Křetínského, Sev.en podnikatele Pavla Tykače a další velké elektrárenské a teplárenské společnosti. Uvedli to zástupci Komory obnovitelných zdrojů energie na základě podkladů ministerstva životního prostředí (MŽP). Záměr komora kritizuje a považuje ho za nepřístupný.
Už dvacet let opravují energetici elektrické vedení, aniž by ho museli odpojit. Jak taková práce blízko bzučících drátů s desítkami tisíc voltů vypadá? Vydali jsme se do výšin drátů s jednou z posádek, která má takové opravy na starosti.
Běžný den uprostřed léta: na dálnici praží slunce, a když se vytvoří kolona, není před horkem úniku. Němci toho teď chtějí využít. Politici z Berlína navrhují postavit nad dálnicemi vyvýšené solární panely, které by sluneční paprsky měnily v elektřinu. Výzkum už probíhá a první testovací úsek takové dálnice by mohl vzniknout právě v německé metropoli.
Uvažované datum konce využívání uhlí v Česku v roce 2038 je příliš pozdní z hlediska ochrany klimatu i ekonomických vyhlídek uhelného průmyslu. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci ekologických organizací Greenpeace a Hnutí Duha. Zveřejnili také své požadované pořadí postupného odstavování uhelných elektráren.
Waiblingen vypadá jako typické jihoněmecké město z pohlednice. Křivolaké uličky tu lemují hrázděné středověké domy. Při pohledu shora je ale obrázek jiný: střechy hustě pokrývají solární panely. Rozhodli o nich, nechali je namontovat a čerpají z nich elektřinu místní obyvatelé. Jsou jednou z mnoha energetických komunit v Německu, které si elektřinu vyrábí samy pro sebe.
České uhelné elektrárny podle organizace Frank Bold systematicky vykazují nižší emise skleníkových plynů, rtuti nebo prachu, než kolik jich skutečně vyprodukují. Pomáhají jim v tom příliš volná pravidla pro měření a sdílení dat s úřady, která provozovatelé navíc i porušují. Příští rok se limity ještě zpřísní a společnosti jako Sev.en a EPH kvůli tomu nyní pro své elektrárny žádají o výjimky.
Členské státy EU by se podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové měly stát světovým lídrem v boji proti klimatické krizi. Oznámila proto přísnější snížení emisí skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry. S tím ale Česko zásadně nesouhlasí. "Rozumíme ekologickým ambicím EU, ale je to nereálné," říká ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).
Energetická společnost ČEZ přesně před rokem, 17. srpna 2021, odstavila jeden z největších uhelných bloků v Česku, elektrárnu Mělník III. Zařízení s výkonem 500 megawattů fungovalo čtyřicet let, ČEZ ale postupně změní celý komplex na nízkoemisní. Připomeňte si ve fotogalerii, jak vypadal provoz hnědouhelného obra, který leží jen kousek pod soutokem Vltavy a Labe.
Česká voda do českých rukou. Takové heslo předloni prosazovali politici v čele s premiérem Andrejem Babišem. Hospodaření s vodou plánovali přesunout z rukou zahraničních firem pod správu českých obcí, aby zamezili odlivu zisků. Některým se to povedlo, částečně také Praze. Právě v hlavním městě teď francouzský gigant Veolia získal další rozsáhlou energetickou síť v Česku - tentokrát teplárenskou.
Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského prodává Pražskou teplárenskou francouzské skupině Veolia. Cena nebyla zveřejněna. Transakci musí ještě schválit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Veolia získá také maďarského výrobce tepla Bert.
Tuhle investici řídí lidé, kteří vůbec nevědí, o čem mluví. Je to víc politická propaganda než energetický projekt, kritizuje minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Vláda tvrdí, že postaví jaderný blok za 160 miliard korun, což je nemožné. Cena bude dvojnásobná, české představy jsou mimo mísu. Přinese to jediný výsledek - lidé to budou muset zaplatit buď ze svých daní, nebo v cenách elektřiny, říká.
Třetinu jídla vyplýtváme při získávání surovin a třetinu při distribuci. A další část nám zůstane doma v ledničkách, říká Vladimír Kočí z VSČHT, který zkoumá dopad lidských činností na planetu. Nejvíce ji zatěžují energetika a potraviny, až za nimi jsou odpady nebo doprava. Čím je společnost na vyšší úrovni, tím víc odpadu produkuje. To je začarovaný kruh, který bychom měli rozetnout, míní.
S manažerem ČEZ o budoucnosti obnovitelných zdrojů, uhlí z Počerad i o tom, jak přesvědčit Brusel, že se český stát může stát jadernou bankou.
Vláda nedávno v režimu tajné schválila bezpečnostní pravidla pro výběr dodavatele nového jaderného bloku v Dukovanech. Uvedl to dnes Deník N na základě čtyř na sobě nezávislých zdrojů. Podle zdroje blízkého přípravě tendru dokument obsahuje bezpečnostní zájmy, které by měly garantovat, že zakázku nedostane někdo, kdo je strategickým rizikem. Zmínil konkrétně Rusko a Čínu.
Českou ekonomiku zasaženou pandemií covid-19 pomohou rozhýbat takzvané zelené investice do moderní energetiky a energeticky úsporných staveb. Na čtvrteční on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci oborových asociací.
V polovině dubna poklesla spotřeba elektřiny v Česku kvůli koronakrizi zhruba o 15 procent. Podobně tomu bylo po celé Evropě. Například v Německu to paradoxně vedlo k tomu, že svou pozici ještě více upevnily zelené zdroje energie. Aktuálně.cz připravilo spolu s projektem Česko v datech přehled vývoje spotřeby a energetického mixu napříč zeměmi kontinentu.
