Atmosféru spiknutí a konspirace rozvířily ve Vatikánu také zvěsti o dopise, který podepsalo třináct vlivných duchovních. Tvrdí, že římskokatolickou církev čeká rozvrat, pokud se vzdá některých tradičních dogmat. Existenci tohoto dopisu však nikdo z Vatikánu oficiálně nepotvrdil.
Sokola Mjacaje policie zadržela v neděli 5. července, dva dny po smrti českých turistů. Při výslechu vypověděl, že nechtěl Čechy zabít, ale jen okrást. Oni se ale prý bránili, a když mu chtěli vzít zbraň, oba je zabil.
V zemích, které sousedí s Ruskem, by mohlo být natrvalo rozmístěno větší množství vojenských jednotek spadajících pod velení Severoatlantické aliance. Podle informací deníku Wall Street Journal je za zvažovaným posílením vojsk snaha odradit Putinovo Rusko od agrese. Podle plánu by NATO mělo vojenský prapor v Polsku a v každém ze tří baltských států, vždy o síle 800 až 1000 vojáků.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Vítěz nedělních parlamentních voleb v Polsku, konzervativní euroskeptická strana Právo a spravedlnost (PiS), bude mít podle volební komise v nové dolní komoře Sejmu většinu 235 ze 460 mandátů. Znamená to, že formace PiS někdejšího premiéra z let 2006-2007 Jaroslawa Kaczyńského získala potřebnou většinu k tomu, aby mohla sama vládnout. Taková situace v zemi od pádu komunismu v roce 1989 podle polských médií vznikla poprvé. Dosud vládnoucí Občanské platformě (PO) premiérky Ewy Kopaczové připadne 138 mandátů, hnutí Kukiz'15 42 mandátů, straně Moderní.pl 28 mandátů a agrární Polské lidové straně (PSL) 16 mandátů. Jedním poslancem bude zastoupena německá menšina.
Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) překonalo od začátku letošního roku Středozemní moře více než 700 000 migrantů. Přes 3210 lidí nebezpečnou cestu nepřežilo nebo se stále pohřešuje. Více než 140 000 lidí zvolilo cestu ze severoafrických břehů do Itálie. Právě na této trase zaznamenala OSN nejvíce úmrtí. Přes 562 000 se jich vydalo na cestu do Evropy přes Egejské moře na řecké ostrovy. Za celý předchozí rok přitom překonalo na různých plavidlech Středozemní moře asi 219 000 lidí a zemřelo jich zhruba 3500. Z Řecka pokračují běženci tzv. balkánskou trasou většinou do Německa. Tam zažádalo o azyl už více než 300 000 lidí. Počet příchozích je však mnohem vyšší.
Turecko vstoupilo do bojů v Sýrii až letos a přitom obnovilo vojenské operace proti Kurdům. Agentura AFP napsala, že postup Kurdů z jejich tradiční oblasti na severovýchodě Sýrie směrem na západ vyvolává v Ankaře obavy. Turecko považuje PYD za spojence turecké Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara řadí k teroristickým organizacím a proti níž letos obnovila boje.
V rámci lovecké sezony vyzvala bulharská policie lovce a myslivce k ostražitosti. Měli by se vyhýbat jasně neidentifikovatelným cílům, aby omylem nezastřelili běžence, kteří se pokouší překonávat hranice s Tureckem a nepozorovaně přejít Bulharsko dál do západní Evropy. Přestože zatím nebyly hlášeny žádné incidenty, do kterých by byli zapojeni lovci, v polovině října byl v pohraniční oblasti náhodně zastřelen jeden afghánský uprchlík policejní hlídkou.
Polští konzervativci ale budou představovat jak pro Německo, tak i pro Evropskou komisi tvrdšího partnera. Beata Szydlová v kampani avizovala, že jí jde především o silné Polsko. Například odmítla uprchlické kvóty a uvedla, že pod jejím vedením bude polský názor totožný s českým, slovenským nebo maďarským. Tedy odmítavý, což Merkelová a další politici v západní části Evropy kritizují. Naposledy o víkendu vyzval východ k větší solidaritě nizozemský premiér Mark Rutte.
Párky, slanina, šunka a další typy zpracovaného masa se na základě nejnovější studie dostaly na seznam prokázaných karcinogenů. Uvedla to Světová zdravotnická organizace a varovala, že přispívají ke vzniku rakoviny tlustého střeva. Uzeniny spolu s červeným masem obecně zařadila do stejné skupiny prokázaných karcinogenů, jako jsou například plutonium, azbest či tabák.
Ruské zbrojovky nestačily zásobovat bojové letectvo útočící na cíle v Sýrii, a musely proto přejít na třísměnný provoz. V pondělí o tom informoval ruský týdeník Vlasť. Naplno pracuje například fabrika vyrábějící letecké bomby a rakety s plochou dráhou letu Taktičeskoje raketnoje vooruženije. Moskva si navíc musela pronajmout osm nákladních lodí od Turecka, protože jí její vlastní kapacity nestačily na převoz výzbroje. Ruské letectvo začalo syrské cíle bombardovat koncem září a dosud tam provedlo přes 900 náletů.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Právo a spravedlnost, vítěz nedělních polských parlamentních voleb, si podle všeho zajistí parlamentní většinu, ale přesto by rád našel spojence. Aby měl ústavní většinu a mohl změnit ústavu ve stylu maďarského premiéra Viktora Orbána. Chystá se centralizace státu, podnikání a investice, aby bylo jak plnit volební sliby.
Polské parlamentní volby sledujeme v online reportáži.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Papežův názor, reprezentovaný progresivnější skupinou biskupů, převážil v přístupu k rozvedeným, jimž dokument otevírá dosud zavřené dveře do řad katolických věřících. Pontifik, který se letos vyslovil pro větší otevřenost k dosud církví nepřijímaným skupinám jako jsou právě znovu sezdaní, tak získal podporu pro případné další kroky ohledně tohoto citlivého tématu.
Proruští separatisté a velení ukrajinské armády ohlásili částečné obnovení bojů v Donbasu. Armáda tvrdí, že "teroristé" ostřelovali z ručních zbraní a granátometů její pozice jižně od Avdijivky poblíž Doněcku. Podle povstalecké agentury DAN armáda z minometů zaútočila na obec Spartak, který leží v sousedství. Na Ukrajině v neděli proběhnou komunální volby, které komentátoři považují za signál o politických náladách v zemi sužované válkou i za měřítko stability ukrajinského politického systému. V donbaských okresech kontrolovaných separatisty se z rozhodnutí Kyjeva volby neuskuteční.
Hlavní vyzyvatelkou premiérky Ewy Kopaczové z liberální Občanské platformy je kandidátka konzervativní strany Právo a spravedlnost Beata Szydlová.
Noc ze soboty na neděli bude o hodinu delší. Lidé si ve 03:00 středoevropského času posunou hodinky zpět na 02:00. Lékaři a psychologové se shodují na tom, že na změnu času si lidé, zejména starší lidé a děti, zvykají asi týden. Původním záměrem změny času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Podle energetiků se ale střídání letního a zimního času projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
