Reklama
Reklama

Fotogalerie


Fotogalerie / Oprava památníku v britském Leamingtonu
Fotogalerie / Oprava památníku v britském Leamingtonu
Fotogalerie / Oprava památníku v britském Leamingtonu

Obrazem: Tak zachránili pomník československým hrdinům. Kolem rostou lidické růže

Jiří Pavel s manželkou Jiřinou a přáteli z britského Leamingtonu mohou působit jako zatvrzelí fanatici. Jde však o vzácné vlastence - potomky Čechoslováků, kteří poté, co se podíleli na porážce Adolfa Hitlera, museli utéct před komunisty. Rovněž Pavlova otce, hrdinu bojů o francouzský přístav Dunkerque, po válce tvrdě vyslýchali a věznili. Manželé Pavlovi nyní tak dlouho tlačili na britské i české úřady, dokud si nevyprosili opravu pomníku všem Čechoslovákům, kteří položili životy v boji s nacismem. Celkem vyšla oprava fontány na 25 tisíc liber (skoro tři čtvrtě milionu korun). Na konci října byla ve své nové podobě odhalena.

"Můj bože, trefili mě." Jak zemřel americký prezident John F. Kennedy
"Můj bože, trefili mě." Jak zemřel americký prezident John F. Kennedy
"Můj bože, trefili mě." Jak zemřel americký prezident John F. Kennedy

"Můj bože, trefili mě." Jak zemřel americký prezident John F. Kennedy

I více než šedesát let od atentátu na Johna F. Kennedyho vzbuzuje tato zlomová událost pochybnosti. Americký prezident Donald Trump tento týden nařídil odtajnit vládní listiny týkající se vraždy svého předchůdce v úřadu. Podívejte se ve fotogalerii na rozsáhlou rekonstrukci osudného 22. listopadu 1963 v Dallasu.

Reklama
Fotogalerie / Legionáři v Rusku a výprava po jejich stopách / Jan Gazdík / 2018
Fotogalerie / Legionáři v Rusku a výprava po jejich stopách / Jan Gazdík / 2018
Fotogalerie / Legionáři v Rusku a výprava po jejich stopách / Jan Gazdík / 2018

Foto: Křížem krážem Ruskem. Tady před sto lety legionáři bojovali za Československo

Ruská místa, kde před sto lety bojovali a umírali za republiku čs. legionáři (a po jejím vzniku 28. října 1918 ještě pak další dva roky), navštívila dosud nejreprezentativnější česká sestava: potomci legionářů, členové obce legionářské či náměstkyně ministra obrany Alena Netolická s experty svého týmu. A byla to týdenní, místy velmi emotivní a napínavá, mise. "Existenci našeho státu bereme jako samozřejmost, jenomže když stojíte u hrobu třiceti legionářů kdesi na Urale, bez jejichž oběti bychom tu možná nebyli, tak se vás to obrovsky dotkne. Člověka to změní," svěřuje se Dagmar Martínková, předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně. Ve fotogalerii shrnujeme putování po stopách čs. legií v Rusku.

Foto: Z New Yorku do Londýna za tři hodiny. Takhle létal legendární Concorde
Foto: Z New Yorku do Londýna za tři hodiny. Takhle létal legendární Concorde
Foto: Z New Yorku do Londýna za tři hodiny. Takhle létal legendární Concorde

Foto: Z New Yorku do Londýna za tři hodiny. Takhle létal legendární Concorde

Před 18 lety se uskutečnil poslední let letounu Concorde. Nadzvukový stroj znamenal revoluci v letecké dopravě. Cesta přes Atlantik letadlu zabrala jen něco přes tři hodiny. Legendární Concorde poznamenala zejména nehoda v roce 2000, kdy se krátce po startu z Paříže jeden z letounů zřítil, při katastrofě zemřelo 113 lidí. Připomeňte si historii Concordu na historických snímcích.

Fotogalerie / Operace Urgent Fury / Americká invaze na Grenadu v roce 1983 / U.S. Archives
Fotogalerie / Operace Urgent Fury / Americká invaze na Grenadu v roce 1983 / U.S. Archives
Fotogalerie / Operace Urgent Fury / Americká invaze na Grenadu v roce 1983 / U.S. Archives

Foto: Krycí název Urgent Fury. Blesková operace Američanů smetla grenadské marxisty

Přesně před 40 lety podnikly Spojené státy invazi do Grenady. Intervence proti marxistickému vojenskému režimu na ostrovním státě se účastnilo kromě jednotek USA také několik karibských států. Grenadským vojákům pomáhali pro změnu dobrovolníci z Kuby. Americká operace sice svoje cíle splnila, jenže způsob, jakým jich dosáhla, se setkal s kritikou. Mezi Američany i na mezinárodní scéně.

Reklama
Obrazem: Po stopách československých legionářů v Rusku
Obrazem: Po stopách československých legionářů v Rusku
Obrazem: Po stopách československých legionářů v Rusku

Obrazem: Po stopách československých legionářů v Rusku

Před sto lety, v létě a na podzim 1918, sváděli českoslovenští legionáři rozhodující bitvy s ruskými bolševiky. I když na své východní "československé" frontě byli úspěšní, proti obrovské síle revoluce sovětů neměli šanci. Jejich angažmá zůstalo v Rusku dodnes v historické paměti. Většinou však ne zrovna v pozitivním světle.

Fotogalerie / Migranti na Maltě / Zahraničí / Reuters / 2018
Fotogalerie / Migranti na Maltě / Zahraničí / Reuters / 2018
Fotogalerie / Migranti na Maltě / Zahraničí / Reuters / 2018

Obrazem: Malta zachránila 120 migrantů. Podívejte se na snímky z operace

Naposledy Malta zaplnila titulky evropských médií na konci září, kdy u jejích břehů zakotvila loď Aquarius s 58 migranty zachráněnými v mezinárodních vodách. Běženci ale na ostrov ve Středozemním moři přicházejí i nadále. Na přelomu týdne Malta přijala skupinu 120 lidí, které ve vlnách zachránila maltská námořní hlídka.

Foto / Výročí 100. let Československa – 3. díl  Zahraniční odboj
Foto / Výročí 100. let Československa – 3. díl  Zahraniční odboj
Foto / Výročí 100. let Československa – 3. díl  Zahraniční odboj

Obrazem: Ve vzdušných bojích nad Anglií, u Dunkerque, Tobruku i v SSSR

I tato fotogalerie budiž protiváhou argumentům, jak zbaběle se Češi chovali v druhé světové válce. Jako jedni z mála měli jednotky v největších válečných ohniscích: Francii a Británii, na Středním východě i v Sovětském svazu. Jednalo se o desítky tisíc mužů a žen. Nacistům se navíc - na rozdíl od leckterých zemí - nikdy (a že se o to velmi snažili) nepodařilo zformovat z Čechů jednotku bojující za zájmy hitlerovského Německa.

Reklama
Foto / Výročí 100. let Československa – 5. díl  Amnestie z roku 1960
Foto / Výročí 100. let Československa – 5. díl  Amnestie z roku 1960
Foto / Výročí 100. let Československa – 5. díl  Amnestie z roku 1960

Obrazem: Amnestie z roku 1960 - věznění a propuštění

Komunistický režim poslal v padesátých letech minulého století do žalářů, uranových dolů či pracovních táborů desítky tisíc politických odpůrců - elitu národa, která stála u zrodu Československa a pak za něj po nacistické okupaci i bojovala. Režim se ji mnohaletým vězněním snažil zlikvidovat či alespoň vymazat z podvědomí lidí. I s přispěním projektu příspěvkové organizace Post Bellum - Paměť národa se mu to nepodařilo. Přinášíme fotogalerii životních osudů tří politických vězňů: Jiřího Stránského, Jitky Malíkové a Tomáše Sedláčka.

Jednorázové užití / Fenomén Staromáku
Jednorázové užití / Fenomén Staromáku
Jednorázové užití / Fenomén Staromáku

Obrazem: Staroměstské náměstí. Místo, kde se tvořily dějiny českého státu

Často ho vnímáme jen jako okoukanou památku či místo určené pro davy turistů. Staroměstské náměstí je však mnohem víc. Je křižovatkou. Lidí i historie. Středem země, od něhož se počítala vzdálenost do ostatních měst. Aktuálně.cz přináší fotogalerii místa, které se v průběhů staletí měnilo, přesto zůstalo centrem státu.

Reklama
Foto: Fanatické Němky, masakry a uprchlické tábory. Tak vyháněli Čechy z pohraničí
Foto: Fanatické Němky, masakry a uprchlické tábory. Tak vyháněli Čechy z pohraničí
Foto: Fanatické Němky, masakry a uprchlické tábory. Tak vyháněli Čechy z pohraničí

Foto: Fanatické Němky, masakry a uprchlické tábory. Tak vyháněli Čechy z pohraničí

Má vůbec cenu připomínat vyhnání Čechů z československého pohraničí, Slovenska či Podkarpatské Rusi v roce 1938? Zabývat se terorem zfanatizovaného Freikorpsu a kazit česko-německé vztahy rozdmýcháváním nejtemnějších lidských pudů? "Pokud se z toho nepoučíme, můžeme se znovu dočkat něčeho podobného. Jde o varování nejen pro Čechy a Němce, ale i jiné evropské národy," říká historik Jindřich Marek.

Foto / Výročí 100. let Československa – 7. díl  Samizdat a disidenti  - 80. léta
Foto / Výročí 100. let Československa – 7. díl  Samizdat a disidenti  - 80. léta
Foto / Výročí 100. let Československa – 7. díl  Samizdat a disidenti  - 80. léta

Obrazem: Doba samizdatu a disidentů 80. let. Poláci nás učili bojovat, vzpomínají

Alexandr Vondra o distribuci samizdatu: "Rozuměl jsem mapám, takže mně Poláci předávali kódy míst, kde se máme setkat. Do těch kopců na hranicích jsme pak nosili batohy nacpané literaturou. S Poláky jsme si je vyměnili a šli zase dolů. Kontakt s nimi jsme potřebovali. Oni nás učili bojovat. Lidé v Československu byli předpos*aní. Zato Poláci měli v sobě étos bojovníků, inspirovali nás. Jejich texty jsme překládali a k dalším jsme se chtěli dostat. A to byl důvod, proč jsme se s nimi na hranicích tajně scházeli. Vozili nám své texty, knížky i tiskařské stroje. Pro Poláky bylo naprosto zásadní, aby v této části Evropy padl bolševik. A právě tohle byl způsob, jak s nimi spolupracovat."

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama