Reklama
Reklama

Historie


sovětská automobilová monstra
sovětská automobilová monstra
sovětská automobilová monstra

Sovětský kolos, který měl pomoci zničit Ameriku. MAZ 7907 dostal pohon všech 24 kol

Vztahy mezi Sovětským svazem a Spojenými státy se na konci 70. let zhoršily. Studená válka ještě zdaleka nebyla u konce a plánováno bylo na obou stranách použití různých zbraní. Jednou takovou byla i mezikontinentální balistická raketa RT-23, která měla být v odhadech Sovětů schopná zasáhnout území USA. A právě pro takovou zbraň vznikl naprosto extrémní automobil MAZ 7907.

Škoda Favorit 1994
Škoda Favorit 1994
Škoda Favorit 1994

Čím se jezdilo v roce 1993: Češi si mohli koupit Supertatru i levné auto z Ukrajiny

1. leden nesymbolizuje jen přechod z jednoho roku do druhého, připomíná také vznik samostatné České republiky. Hodně věcí se v roce 1993 změnilo nejen politicky, ale i ekonomicky. Trh se stále více a více otevíral zahraničním značkám, což platí i o automobilech. Prošli jsme proto dobový autokatalog a v následující galerii si můžete prohlédnout, jaká auta se v roce 1993 prodávala, a kolik stála.

Jednorázové užití / Fotogalerie / Dříve pravěk, dnes modernou. Před 30 lety u nás začala éra mobilního telefonování
Jednorázové užití / Fotogalerie / Dříve pravěk, dnes modernou. Před 30 lety u nás začala éra mobilního telefonování
Jednorázové užití / Fotogalerie / Dříve pravěk, dnes modernou. Před 30 lety u nás začala éra mobilního telefonování

Minuta volání 25 korun, přístroj za 120 tisíc. Jak vypadal pravěk mobilních telefonů

Kvůli velikosti se mu říkalo pádlo, místo dotykového displeje měl tlačítka a nezvykle dlouhou výdrž baterie. Na svůj první mobilní telefon mnozí z nás vzpomínají s nostalgií. Je to přitom již 30 let, co se u nás přes něj uskutečnil první hovor. Od té doby technologie výrazně pokročily a současné telefony jsou už spíš výkonnými kapesními počítači. Podívejte se, čím vším se v minulosti telefonovalo.

Reklama
Julius Fučík
Julius Fučík
Julius Fučík

Fučík ho ve svém díle popsal jako zrádce. Hrdina komunismu mu křivdil, říká badatel

Několik let po vydání Reportáže, psané na oprátce byl její autor Julius Fučík v komunistickém Československu bezmezně obdivován jako hrdina. Naopak svého spoluvězně Jaroslava Klecana ve svém díle vykreslil jako zrádce. Spisovatel Marek Toman však našel důkazy, které svědčí o tom, že Klecan nemusel být takový, jak ho nacisty popravený komunista popsal.

ZiL E167
ZiL E167
ZiL E167

Sovětské automobilové monstrum pro jízdu na Sibiři. ZiL E167 měl spotřebu sto na sto

Ruský automobilový průmysl nejsou jen žigulíky, černé papalášské limuzíny ZiL nebo Volha, případně nesmrtelná nákladní auta všeho druhu. Ještě v dobách Sovětského svazu tamní automobilky vymyslely na politickou objednávku celou řadu takzvaných "všudychodů". Aut, která byla schopna překonat jakýkoliv terén i ve skutečně extrémních podmínkách. Jedním z takových "všudychodů" byl i ZiL E167.

Reklama
Betlémy
Betlémy
Betlémy

Historička: Žádná autorita neřekla, jak vypadá Ježíšek. Církev od něj dala ruce pryč

Některé vánoční tradice nejsou zase tak staré, jak se může možná zdát, upozorňuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz historička Eva Doležalová. Například stromeček začali lidé v českých zemích zdobit až ve druhé polovině 19. století. To, že dárky nosí Ježíšek, je podle ní mimo jiné způsobené tím, že svatý Mikuláš chodí v předvečer 5. prosince, tudíž nemůže chodit i čtyřiadvacátého.

Sovětské pracovní tábory
Sovětské pracovní tábory
Sovětské pracovní tábory

Černoušek: V gulagu na vás dolehne tíseň. Místa vypadají, jako by vězni odešli včera

Publicista Štěpán Černoušek shromažďuje informace o utrpení Čechoslováků v sovětských lágrech. Při takzvaném stalinském Velkém teroru z let 1937 a 1938 bylo zavražděno přes 1300 Čechů. "Jde o nové a neprobádané téma," popisuje Černoušek, předseda sdružení Gulag.cz i české pobočky ruské organizace Memorial. Rozhovorem deník Aktuálně.cz zakončuje seriál Češi a Velký teror.

Muzeum hraček na Pražském hradě
Muzeum hraček na Pražském hradě
Muzeum hraček na Pražském hradě

Foto: Hračky, po kterých děti toužily. Od parního stroje až po Barbie od Diora

Součástí moderních Vánoc jsou dárky pod stromečkem. V Muzeu hraček na Pražském hradě, které bylo po dlouhé odmlce nedávno opět otevřeno, vědí, o čem děti snily před sto lety i po čem toužily docela nedávno. Od panenek ze slámy přes parní stroj, dětský oltář až po trochu hororové koupací panny z porcelánu nebo figurky ze Star Wars. Pojďte se s námi projít dětskými sny.

Reklama
Podcast Přepište dějiny na Aktuálně.cz
Podcast Přepište dějiny na Aktuálně.cz
Podcast Přepište dějiny na Aktuálně.cz

Podcast: Podvraťák, Gott, filozofka i jezdci Apokalypsy

Ani podcast Přepište dějiny se v posledních dnech kalendářního roku neubránil bilancování. Před svátky nabízí přehled historických knih, které jeho autoři z letošní produkce považují za nejinspirativnější. Patří k nim paměti revolucionáře z roku 1989, čtení o Slovensku, feminismu, civilizační krizi i komplikovaných osudech generálů. Na své si přijdou také čtenáři komiksu.

Vánoční ozdoby - výstava, Muzeum Východních Čech, vánoce, stromek
Vánoční ozdoby - výstava, Muzeum Východních Čech, vánoce, stromek
Vánoční ozdoby - výstava, Muzeum Východních Čech, vánoce, stromek

Fotky: Porovnejte stoleté ozdoby s dnešními. V hradeckém muzeu jich najdete stovky

Východočeské muzeum v Hradci Králové vystavuje stovky vánočních ozdob. "Propojili jsme staré s novým a představujeme jak materiály, z kterých se dělaly vánoční ozdoby v 19. století, tak i současnou českou skleněnou produkci," představuje expozici její kurátorka Martina Vlčková. Návštěvníci tak mají možnost porovnat stoleté ozdoby s těmi současnými od českých lokálních firem. Podívejte se sami.

Reklama
Fotogalerie / Jednorázové užití / Hlavní nádraží / Historie
Fotogalerie / Jednorázové užití / Hlavní nádraží / Historie
Fotogalerie / Jednorázové užití / Hlavní nádraží / Historie

Proměny jmen i zhyzdění magistrálou. 150 let Hlavního nádraží na méně známých fotkách

Hlavní nádraží v Praze se otevřelo 14. prosince 1871, tehdy ještě jako Nádraží císaře Františka Josefa. Původní budovu nahradila počátkem 20. století nová, postavená podle návrhu architekta Josefa Fanty. Spolu s přilehlou halou nad nejstaršími nástupišti je nyní největší secesní památkou v Česku. Podívejte se na méně známé historické snímky nejdůležitějšího nádraží v zemi.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama