O Finsko, Švédsko, ani Severoatlantickou alianci tolik nejde. Turecký prezident hraje v první řadě o své postavení doma, kde Turci čelí největšímu sociálnímu propadu za dvacet let. Kdyby kurdská otázka opět eskalovala ve větší konflikt, může zastavit propad své popularity.
Návrat Markéty Všelichové a Miroslava Farkase z tureckého vězení, kde strávili kvůli podpoře syrských Kurdů tři a půl roku, doprovází mlčení o detailech vyjednávání. To není překvapivé, zpravodajské služby, politici ani pověření vyjednávači nikdy nemluví o tom, jak propuštění občanů z vězení nebo rukou únosců v jiném státě dosáhli. Důvody a okolnosti podobných událostí rozebíráme v analýze.
Kurdové na severovýchodě Sýrie zadržují v táborech vězně, kteří bojovali za teroristickou organizaci Islámský stát (IS). Od poražení radikálních islamistů uběhl více než rok, řada bojovníků IS a jejich příbuzní ale zůstali uvězněni v Sýrii. Mnoho z nich pochází ze zahraničí, jejich rodné země je ale nechtějí přijmout zpátky. Podívejte se na fotografie z těchto táborů od agentury Reuters.
Nedaleko města Tall Abjad na severovýchodě Sýrie poblíž tureckých hranic v neděli explodovala bomba nastražená v autě. Podle Ankary zemřelo osm civilistů a 20 dalších bylo zraněno. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že zemřelo pět lidí a 13 bylo zraněno, nespecifikovala ale, zda šlo o civilisty.
Tři roky od pokusu o převrat vypadá pozice tureckého prezidenta Recepa Erdogana neotřesitelně. Vyhrál prezidentské volby i referendum o posílení svých pravomocí, od svých domnělých či skutečných odpůrců čistí justici, armádu i média.
Turecké speciální jednotky zatkly sestru bývalého vůdce Islámského státu abú Bakra Bagdádího. Zátah se odehrál ve městě Azaz, které leží přímo na turecko-syrské hranici.
Rusko a Turecko v pátek zahájily první společné hlídky na severovýchodě Sýrie u tureckých hranic, oznámilo turecké ministerstvo obrany na twitteru. Hlídky dohodly Moskva a Ankara 22. října a podle tureckých médií mají sahat do syrského vnitrozemí až do hloubky deseti kilometrů od turecké hranice.
Kurdské milice YPG se podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana kompletně nestáhly ze 30 kilometrů širokého pásma v severovýchodní Sýrii podél turecko-syrské hranice. Erdogan uvedl, že si vymezuje právo proti Kurdům znovu zahájit ozbrojenou ofenzivu. Syrská vláda vyzvala kurdské oddíly, aby se připojily k její armádě.
Členové syrských kurdských milicí YPG v úterý ještě před stanoveným termínem dokončili stahování z bezpečnostní zóny u turecko-syrských hranic, jak jim to ukládala rusko-turecká dohoda. Informoval o tom ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Jeho turecký protějšek Hulusi Akar ale jen několik hodin předtím tvrdil, že milice YPG u tureckých hranic stále operují.
Stahování amerických vojáků ze severovýchodní Sýrie, které před třemi týdny oznámil prezident Donald Trump, zkomplikovalo plán dopadení lídra teroristické organizace Islámský stát (IS) abú Bakra Bagdádího.
Kurdští bojovníci zabili jednoho tureckého vojáka a dalších pět zranili u města Rás al-Ajn na turecko-syrských hranicích. S odkazem na tureckou armádu o tom informují světové tiskové agentury.
Jestliže evropské země nepodpoří plány Ankary na vytvoření bezpečnostní zóny na severovýchodě Sýrie, Turecko otevře hranice a nechá uprchlíky dostat se do Evropy, pohrozil dnes opětovně turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Turecko využije svého práva zlikvidovat syrské kurdské milice, pokud se jejich příslušníci podle dohody o klidu zbraní včas nestáhnou z oblasti na severovýchodě Sýrie u hranice s Tureckem. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Členové ruské vojenské policie překročili na severu Sýrie řeku Eufrat a jsou na cestě do města Kobani. Oznámila to ruská agentura RIA Novosti. Rusové budou zajišťovat dohodu o bezpečnostní zóně u turecké hranice. Podle agentury AP Rusové zahájili hlídky ve městě Manbidž, další ruský konvoj míří ke Kobani. Od hranice se mají stáhnout kurdští bojovníci z oddílů YPG.
Německá policie je ve střehu kvůli ofenzivě, kterou Turecko 9. října zahájilo proti Kurdům v Sýrii. Německo má velkou komunitu Turků a Kurdů, stejně tak i dlouhou historii střetů mezi příslušníky obou komunit v německých městech.
Před ženevským sídlem Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se polil benzinem a zapálil 31letý muž. Policie švýcarským médiím a agentuře DPA sdělila, že jde o syrského Kurda žijícího v Německu. Muž byl s popáleninami hospitalizován; o motivu jeho činu není zatím nic známo.
