Přistávací modul indické lunární sondy Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) se v pondělí oddělil od orbitálního aparátu. Podle agentury AP o tom informovala indická vesmírná agentura ISRO. Raketa se sondou odstartovala ze Země v červenci, v srpnu se pak sonda dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. O měkké přistání, které se na Měsíci zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně, se pokusí v noci na 7. září.
Izraelská sonda Berešít, která v dubnu havarovala při pokusu přistát na Měsíci, tam mohla přivézt život. Součástí nákladu totiž byly i želvušky, extrémně odolné organismy. Podle odborníků ale na Měsíci život už dávno je - nejméně od doby, kdy tam lidé vyslali první zařízení.
Před 54 lety lidstvo poprvé vkročilo na Měsíc. Dne 16. července 1969 odstartovala vesmírná raketa Saturn V. Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins seděli v řídicím modulu lodě Apollo 11 nazvaném Columbia. Dva z nich se o několik dní později podívali přímo na povrch Měsíce. Jeden z největších úspěchů lidstva v 20. století rekonstruuje speciál Aktuálně.cz.
S ředitelem České kosmické kanceláře Janem Kolářem o dobývání Měsíce, o programu Apollo a o těžkostech, které před 50 lety stály před posádkou nejslavnějšího z jeho letů - Apolla 11, jehož velitel Neil Armstrong vstoupil jako první člověk na Měsíc. A také o výzvách, jež stojí před lidmi při zkoumání vesmíru dnes. Měli by se lidé vrátit na Měsíc nebo je třeba letět ještě dál? Například k Marsu?
Před pětapadesáti lety, 21. července 1969, se povrchu Měsíce poprvé dotkla lidská noha. Patřila Neilu Armstrongovi, který na Měsíci přistál spolu s Buzzem Aldrinem. Misi Apollo 11, na kterou se vydala dvojice ještě s Michaelem Collinsem, posádka pečlivě dokumentovala.
Jedná se o jeden z nejzásadnějších momentů lidské historie. V sobotu uplynulo přesně půl století ode dne, kdy Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli ve svém lunárním modulu na Měsíci a vydali se na dvouapůlhodinovou procházku po jeho povrchu. Splnili tím přání již zesnulého prezidenta Johna F. Kennedyho a definitivně tak ve vesmírném závodě porazili Rusko. Události se prakticky ihned chopili příznivci konspiračních teorií, kteří dodnes tvrdí, že Američané lžou a přistání na Měsíci se nikdy neodehrálo. Vyvracíme nejznámější názory konspirátorů.
Zemřel třetí člen posádky Apollo 11 Michael Collins, který přistání na měsíčním povrchu zajišťoval z velitelského modulu na oběžné dráze kolem Měsíce. Bylo mu 90 let. Před dvěma lety si Collins připomněl 50. výročí od startu Apolla 11 na odpalovací rampě 39A. Právě odtud v roce 1969 raketa Saturn V s trojicí astronautů odstartovala. "Raději než zpět na Měsíc bych dnes letěl přímo na Mars," řekl.
V celém Česku bylo v noci z úterý na středu pozorovatelné zatmění Měsíce. Ten vyšel po deváté hodině večerní, úkaz začal být vidět zhruba v deset hodin večer a bylo možné jej sledovat během následujících tří hodin.
Snímky, které pořídili američtí astronauti v éře dobývání Měsíce (tedy mezi lety 1961 až 1969), a zvláště během prvního přistání na jeho povrchu, mají dodneška své neopakovatelné kouzlo. Americký spisovatel a publicista Piers Bizony se vydal hledat tyto fotografické unikáty do archivů NASA a našel opravdové skvosty.
Jaké je být jediným členem posádky úspěšné mise Apollo 11, který se neprošel po Měsíci? Michael Collins v bezpočtu rozhovorů skromně odpovídal, že na tom nezáleží. Jeho role byla stejně důležitá jako ta, kterou měli kolegové Neil Armstrong a Buzz Aldrin. Bez něj by na Měsíci před 52 lety nepřistáli. A bez něj by se nevrátili zpátky domů. "Zapomenutý" astronaut zemřel ve středu ve věku 90 let.
V červenci uplyne 50 let od přistání člověka na Měsíci, které se stalo historickým okamžikem pro USA i výzkum vesmíru. Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku pořídil hned několik nahrávek, jež momenty posádky Apolla 11 zachycují. Jednu z nich v roce 1976 prodal i svému stážistovi za 217 dolarů, v přepočtu necelých pět tisíc korun. Nyní se v aukci může prodat za miliony dolarů.
Letos v červenci uplyne padesát let od doby, kdy se vůbec první člověk prošel po Měsíci. Po šesti misích Apollo, které mezi lety 1969 a 1972 dopravily na Měsíc celkem dvanáct mužů, by se však na přirozenou družici Země mohla podívat i žena.
Když před téměř 50 lety přistáli lidé poprvé na Měsíci, umístili na jeho povrch seismografy na měření rychlosti a síly otřesů pod povrchem. Přestože očekávali, že přístroje žádná data nezaznamenají, seismografy zachytily v následujících osmi letech důkazy o osmadvaceti měsíčních otřesech. Vědci s jejich možným vysvětlením přišli až nyní.
Americký miliardář a nejbohatší člověk na světě Jeff Bezos udělal další krok ve svém plánu dobýt vesmír. Ve čtvrtek se svou společností Blue Origin představil nový přistávací modul, který bude schopen dopravovat na lunární povrch až 6,5 tuny nákladu.
V rámci padesátého výročí od přistání prvního člověka na Měsíci se v červenci bude v newyorské pobočce aukčního domu Christie's dražit detailní manuál s poznámkami Neila Armstronga a Buzze Aldrina, 44 stránek s harmonogramem lunárního modulu Apollo 11 zachycuje detailně každý krok astronautů. Podle aukčního domu by se mohl vydražit za devět milionů dolarů, v přepočtu zhruba 207 milionů korun.
Fotky obřího úplňku měsíce zaplavily sociální sítě. Výjimečný byl nejen svou velikostí, ale i tím, že se trefil do prvního jarního dne. Podívejte se, jak ho zvěčnili naši čtenáři i fotografové v různých koutech světa.
Američtí astronauti během příštích deseti let znovu přistanou na Měsíci, tentokrát ale budou jejich pobyty na oběžnici delší a cílem bude i příprava letů s lidskou posádkou k Marsu.
Mezi Měsíc v úplňku a Slunce se dostala Země a zakryla ho svým stínem. Tento nádherný úkaz trval hodinu a dvě minuty a byl dobře pozorovatelný. Podívejte se, jak ho viděli lidé po celém světě včetně Česka.
V pondělí 21. ledna nastane úplné zatmění Měsíce, bude trvat hodinu a dvě minuty a bude poslední v tomto desetiletí. Další bude možné spatřit v září 2025. Co vlastně na obloze uvidíme? A uvidíme vůbec něco, když nastane úplné zatmění Měsíce? Připravili jsme tipy, kdy oblohu pozorovat a jak tento jedinečný úkaz fotit.
Čína v pátek zveřejnila další fotografie z odvrácené strany Měsíce, kde počátkem ledna přistála její sonda Čchang-e 4. Je mezi nimi i unikátní 360stupňový záběr sestavený z 80 snímků, které byly pořízeny z fotoaparátu umístěného na vrcholku sondy, a také první fotografie zhotovené robotickým vozítkem Nefritový králík 2, jejž sonda na Měsíc dopravila.
