Ač Česká republika stojí mimo hlavní tranzitní trasy uprchlíků do Evropy, policejní statistiky ukazují nárůst zadržených nelegálních migrantů. Nejčastěji šlo o občany Sýrie, kteří utíkají před letitou občanskou válkou. V Česku též přibylo případů převaděčství. Podívejte se na vybrané údaje ze statistiky Policie ČR ohledně ilegální migrace na našem území v loňském roce.
Na několika místech v centru Prahy se tuto sobotu uskuteční demonstrace proti islamizaci, migraci či Evropské unii. V plánu jsou i demonstrace a pochody, které naopak budou protestovat proti rasismu a xenofobii. Shromáždění obou stran jsou součástí mezinárodních akcí, které se uskuteční v dalších evropských zemích či Austrálii.
Loňská migrační vlna zvedla počty zadržených nelegálních migrantů v Česku o skoro 78 procent. Šéf cizinecké policie Milan Majer nechce odhadovat, kolik uprchlíků přijde letos; záleží na tom, zda se Evropské unii podaří přimět Řecko a Turecko, aby zvládaly příchozí uprchlíky řádně registrovat. Podle něj jen zhruba jedno procento migrantů chce zůstat v Česku, ostatní míří do Německa a Skandinávie. "Dnes už i Německo ví, že takový masivní počet migrantů nemůže zvládnout, a proto začíná přijímat svá opatření," řekl Majer Aktuálně.cz.
Je to pár hodin, co zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura oznámil dočasné přerušení rozhovorů o míru v Sýrii. Jednání nikam nevedla. S mnohem větší nadějí vzhlížejí politici k dárcovské konferenci, která se koná v Londýně a má pomoci válkou zmítané zemi. OSN spočítala, že na tamní krizi pro letošek potřebuje celkem devět miliard dolarů. "Myslím si, že to letos bude jiné," řekl novinářům premiér Bohuslav Sobotka, který do Británie přijel s příslibem 170 milionů korun. Podle něj změnu přinesla migrační krize, která Evropu loni zasáhla.
Azylové zákony se v Německu od 1. března zpřísní. Po schválení vládou musí balíček zákonů odsouhlasit ještě obě komory německého parlamentu. Nové zákony například rozšiřují seznam bezpečných států, jejichž obyvatelé nebudou mít na azyl v Německu právo. Omezí se také možnost přistěhování rodinných příslušníků běženců, kteří už azyl získali. Součástí schváleného balíčku azylových zákonů je i to, že se běženci budou finančně podílet na nákladech na svou integraci do společnosti.
Policejní prezident Tomáš Tuhý v rozhovoru popisuje, jak je Česko připravené na urychlené uzavření svých hranic, jak se českým policistům chce na zahraniční mise, jak vypadají jejich setkání s uprchlíky a jak komplikovaná a chaotická je v Řecku nebo v Turecku registrace stovek tisíců běženců mířících do Evropy. Zároveň první muž policie okomentoval přestup jednoho ze svých předchůdců Martina Červíčka k politice.
Spíše než hlučné opoziční skupiny jsou to v zemích visegrádské čtyřky vlády, kdo do světa vytrubuje některé z nejextremističtějších názorů, píše The Economist. Nejviditelnější je maďarský premiér Orbán, v Polsku přinesly obrat volby a populistické politiky jsou úspěšné i v Česku a na Slovensku.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Jméno prezidenta Miloše Zemana dvakrát zmiňuje zpráva o extremismu, kterou pravidelně zpracovává ministerstvo vnitra. Extremistická hnutí se podle dokumentu významně podílela na organizaci demonstrace 17. listopadu na Albertově, při které Zeman řečnil. Mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček odmítl, že by se prezident do extremistických aktivit zapojoval. Zmínka ve zprávě vnitra je podle něj "potrava pro média."
Čtyři z deseti Němců si přejí rezignaci spolkové kancléřky Angely Merkelové, ukázal čerstvý průzkum společnosti Insa pro časopis Focus. Z jiného průzkumu ale vyplývá, že 62 procent dotázaných je přesvědčeno, že problém s běženci nedokáže vyřešit žádná z politických stran v Německu. Bavorská vláda zveřejnila dopis, v němž kancléřku žádá o ochranu hranic a řešení uprchlické krize.
"Migrační vlna by se spustila i bez válek v Sýrii či Iráku, jen možná v o něco menší míře," říká přední český expert na migraci Dušan Drbohlav z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Populační, ekonomické, sociální či klimatické nerovnosti si podle něj hledaly a našly svůj kanál do bohaté Evropy. "A války ten 'kvasný proces' jen urychlily," tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Opravdové stěhování národů přijde, až se pozvednou africké země, varuje expert Dušan Drbohlav.
Třináctiletá Berlíňanka ruského původu Lisa byla 30 hodin nezvěstná, než se znovu objevila. Případ vyvolal výměnu názorů mezi Německem a Ruskem, vyjádřili se k němu ministři zahraničí Frank-Walter Steinmeier i Sergej Lavrov. Podle státních ruských médií byla dívka několik hodin znásilňována mladíky s imigrantským pozadím. Podle německé policie tomu ale nic nenasvědčuje. Steinmeier varoval před zneužíváním spekulací a polopravd k "politické propagandě".
Návštěva Miloše Zemana na jižní Moravě pokračuje druhým dnem. V úterý prezident navštívil známého výrobce traktorů, společnost Zetor. V montážní hale firmy se setkal i se zaměstnanci. Před zhruba dvacetiminutovou debatou si Zeman zatroubil v novém traktoru na klakson a podepsal se na štítek na dveřích. Zhruba třem stovkám zaměstnanců zopakoval své známé evergreeny: Česko by mělo být Skandinávií střední Evropy, armáda by měla hlídat státní hranici, islámská kultura je neslučitelná s naší.
Řecko má dlouhodobě problém zvládat příliv uprchlíků. Ministři vnitra zemí EU žádají Evropskou komisi o posudek, zda je Řecko schopné efektivně chránit svou vnější hranici, nebo jestli má v tomto směru vážně nedostatky. Pokud nebude výsledek šetření komise kladný, může dojít ke znovuzavedení kontrol na hranicích některých států nebo k prodloužení jejich trvání tam, kde již fungují, a to až na dva roky.
Řecko je často kritizováno, že v době migrační krize nedokáže úspěšně bránit svou hranici, která je zároveň i hranicí Schengenu. Řecké záchranné čluny pobřežní hlídky ale musí především zachraňovat životy, píše agentura AP, podle níž je ilegální a nebezpečné vracet lodě s uprchlíky zpět a uzavřít námořní hranici Řecka je prakticky nemožné. Řecké čluny posílené loděmi evropské pohraniční agentury Frontex brázdí vody a hledají lidi, které pašeráci dopravují na břehy řeckých ostrovů, které jsou frontovou linií ohromné evropské migrační krize.
Tábor ve francouzském Calais je domovem asi 7000 migrantů, převážně ze Sýrie, Afghánistánu a Eritreje, kteří se chtějí dostat do Velké Británie a začít tam nový život. Místo je známé nedostatečnými hygienickými podmínkami. Nyní se první uprchlíci nastěhovali do vesnice z kovových buněk. Nové buňky jsou vybaveny palandami i topením a mají okna. Jsou ale bez tekoucí vody nebo bez sanitárních zařízení.
V pohledu na řešení uprchlické krize se s premiérem lišíme, musíme zastavit příliv uprchlíků, do Evropy přicházejí ilegálně, tvrdí ministr financí Andrej Babiš /ANO/. Podle poslance Úsvitu Marka Černocha už do Česka míří uprchlíci, kteří nedostali azyl v Německu. Navíc prý hrozí další migrační vlna už v březnu.
Ve Sněmovně proběhla debata o tom, jak by Česká republika měla přistupovat k evropské migrační krizi. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) postup vlády hájil a přimlouval se za co největší evropskou spolupráci. Ožehavý bod týkající se migrace dostaly na program Sněmovny opoziční strany ve spolupráci s vládní KDU-ČSL. Po dnešní debatě se poslanci dohodli na pokračování v úterý příští týden.
Rakousko výrazně omezí příjem žadatelů o azyl. Letos jich má být 37 500 a do poloviny roku 2019 celkem nejvýše 127 500. Rozhodnutí padlo na dnešním jednání vlády s hejtmany spolkových zemí, informovala agentura APA. Loni Rakousko přijalo 90 000 žadatelů o azyl.
Poslanci se v úterý zvládli pohádat ještě dříve, než vůbec začali mluvit o migrační krizi. Vládní koalice navrhla, aby se o krizi ve Sněmovně jednalo v úterý 9. února, tedy na konci schůze s opozičními návrhy zákonů. Všechny opoziční strany se obořily na koalici s tím, že migrační krize trápí zřejmě jen je, když téma řadí až na konec schůze, kdy na něj nemusí zbýt čas. Na konečném termínu jednání o migrační krizi se poslanci nakonec nedohodli.
