Sicilský prokurátor Carmelo Zuccaro před časem uvedl, že někteří záchranáři dostávají od pašeráků finanční odměny. To se však nepotvrdilo. Humanitární organizace kritizovala také evropská agentura Frontex. Sdružení jako je Save the Children, Proactiva Open Arms a SOS Mediterranée taková obvinění odmítly a zdůraznily, že jejich jediným cílem je záchrana lidských životů.
V záznamech více než pěti tisíc uprchlíků, kteří přišli do Německa, stále chybějí některé základní údaje k jejich identifikaci, jako jsou například otisky prstů. S odvoláním na informace ministerstva vnitra to v sobotu uvedla agentura DPA.
Drtivá většina českých důchodců je spokojená s kvalitou svého života, ukázal rozsáhlý výzkum odborníků z Ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Pouhá čtyři procenta seniorů svou situaci označila jako špatnou. Výsledky studie využije ministerstvo práce a sociálních věcí při připravování návrhu na zlepšení kvality života seniorů. Studie také ukázala, že velké množství seniorů - zhruba čtvrtina - má strach z migrantů. A to i přes to, že s nimi nemají žádné osobní zkušenosti.
Itálie prošetřuje podezření, že některé humanitární organizace ve Středomoří tajně spolupracují s pašeráky lidí, kteří vozí migranty do Evropy. Konkrétně se zaměřuje na menší, nové organizace. Vyšetřovatelé tvrdí, že v některých případech si "neziskovky" za převoz žadatelů o azyl dokonce nechávají platit. Humanitární organizace to ale odmítají. Tvrdí, že se jen snaží zachránit lidské životy. Cestou z Libye do Itálie se loni do Evropy dostalo 181 tisíc lidí.
Státy EU, které se nechtějí podílet na přerozdělování žadatelů o azyl, by se mohly ze svých závazků vyplatit. Jako kompromis v přípravě reformy dublinského systému to nyní navrhuje maltské předsednictví EU. Země, které odmítají kvóty, by podle návrhu mohly například finančně přispět k ochraně vnějších hranic nebo by na nejvíce zatížená místa vyslaly vlastní experty. Pokud by stát převzal migrantů více, než je kvóta, získal by naopak za každého z nich dodatečné peníze. Maltský návrh zmiňuje 60 000 eur (asi 1,62 milionu Kč) v průběhu pěti let za každého žadatele o azyl. O dokumentu by měli jednat ministři vnitra v Bruselu 18. května. Pokud se neshodnou, projedná věc summit EU v červnu.
Z Evropské unie přišlo na účet turecké vlády podle vyjádření Ankary zatím jen 790 milionů eur. To je asi čtvrtina prostředků ze slíbených tří miliard eur, které měla EU poslat Ankaře v rámci loňské migrační dohody. V pondělí o tom informoval mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin, kterého citovala agentura Reuters. Mluvčí také uvedl, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zažádá o obnovení členství ve vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP). To mu umožňuje změna ústavy, kterou Turci schválili v referendu 16. dubna.
Na finanční pomoc má nárok každý člen uprchlické rodiny, příspěvek jde z financí Evropské unie. Ta peníze vyčlenila výměnou za příslib Ankary, že bude bránit syrským uprchlíkům, aby pluli z Turecka přes moře na řecké ostrovy. Příliv migrantů dále do Evropy se díky tomuto opatření podařilo snížit o 90 procent. O karty již od loňského listopadu zažádalo 1,5 milionu uprchlíků, obdržela je přibližně třetina.
Oheň v táboře Grande-Synthe byl úmyslně založen na několika místech, zřejmě v důsledku pondělní rvačky mezi iráckými Kurdy a Afghánci, při které zasahovala i policie. Počet Afghánců přicházejících do tábora narůstá a tito migranti podle některých svědectví nelibě nesou sdílení prostoru s iráckými Kurdy. Nepokoje se objevují kvůli velkému přílivu nových uprchlíků, ke kterému dochází od té doby, co byl zrušen a vyklizen improvizovaný tábor Džungle u Calais.
Bavoráci v kožených kraťasech, Slovenky v krojích. Češi, Rusové, Italové. Lidé nejrůznějších národností spustili na začátku minulého století ohromnou migrační vlnu. Vypravili se za lepším životem do USA a mnoho jich prošlo imigračním střediskem na Ellis Islandu. Zásluhou tamních úředníků a fotografů můžeme dones pohlédnout do tváří tehdejších uprchlíků.
Někdejší reportérka zahraniční redakce Českého rozhlasu Pavla Jazairiová (71) je žijící legendou. Její zasvěcené reportáže ze zemí třetího světa a často i z míst válečných konfliktů neodmyslitelně patří k rozhlasovému éteru porevoluční doby. Napsala také desítky knih o místech, které tak důvěrně zná, a hlavně o tamějších lidech – ať již v Africe, na Blízkém východě či v Indii. V rozhovoru pro Aktuálně.cz došlo především na současné problémy Evropy i zemí třetího světa, které spolu velmi souvisí. "Důsledkem dějin je i rozdělení světa na bohaté a chudé, vzájemná nenávist a strach, nepochopení, kterého tak obratně využívají manipulátoři ke svým cílům," říká Pavla Jazairiová.
Pašování uprchlíků do Evropy je pro převaděče pořád velmi lukrativní byznys. I přes dramatický pokles počtu lidí, kteří se chtějí dostat nelegálně do některé ze zemí EU, jde stále o obchod s obratem ve výši několika miliard dolarů ročně. Běženci, kteří pašerákům zaplatí velké částky za cestu do Evropy, přitom nemají žádnou jistotu. Často čelí i vydírání. Pašeráci využívají během svých akcí sociální sítě a evropská policejní agentura Europol přiznává, že je velmi těžké je vystopovat. I přes uzavření tzv. balkánské trasy přitom tyto gangy loni propašovaly přes Srbsko do EU víc než 110 tisíc běženců.
Jihomoravský hejtman Bohumil Šimek působí jako přesný opak svého předchůdce Michala Haška. Ten se rád fotil v podplukovnické uniformě hasičů nebo v lidovém kroji, jak rozlévá víno. Šimek, který kandidoval za hnutí ANO, vystupuje až odměřeně. Za čtyři měsíce, po které je Šimek ve funkci, musela koalice řešit například platy řidičů autobusů, kteří už několik týdnů hrozí stávkou, nebo schválení krajského rozpočtu. Exhejtman Hašek si pochvaluje, že nová rada pokračuje v práci, kterou ta jeho započala. Sám Šimek chce jako hejtman působit dál, s případnou kandidaturou do sněmovny na podzim nepočítá.
Podle zprávy Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se letos přes moře do Evropy dostalo už 26 600 migrantů. Osmdesát procent z nich vyplulo z Libye a skončilo v italských záchytných táborech. Podle německého ministra pro rozvojovou pomoc Gerda Müllera z toho vyplývá, že za celý rok by počet afrických uprchlíků v Evropě mohl stoupnout až ke 400 000. Je proto podle něj nutné změnit politiku EU vůči Africe například tím, že některým africkým státům umožní plně vstoupit na evropský trh.
Až 150 afrických běženců patrně v úterý utonulo ve Středozemním moři. S odvoláním na přeživšího z potopené lodi to ve středu uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jako o jediném přeživším zatím úřady informují o 16letém chlapci z Gambie. "Řekl, že všichni ostatní zemřeli. Ale existuje určitá naděje, že italská pobřežní stráž některé vyzvedla," řekl mluvčí italské pobočky IOM Flavio Di Giacomo.
V Rakousku během posledních dvou let požádalo o azyl celkem 130 000 lidí. Kancléř Christian Kern proto odmítá povinnost přijímat další uprchlíky na základě dohody o přerozdělování běženců, kteří přišli do Řecka a Itálie. Pokusí se proto vyjednat u Evropské komise výjimku. Na základě kvót by mělo přijmout dalších asi 2000 uprchlíků, dosud ale nepřijalo žádného. Evropská komice už vyzvala Rakousko, aby plnilo své závazky.
Šance na získání azylu v Německu se v různých spolkových zemích liší. Vyplývá to ze studie univerzity v Kostnici. O přijímání uprchlíků a udělování azylu přitom rozhoduje v Německu pouze Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF), což je jediný centrální úřad s pobočkami po celé zemi. Zaměstnanci jednotlivých poboček ale berou v azylovém řízení ohledy na podmínky v jednotlivých zemích, jako je riziko xenofobních útoků, nezaměstnanost nebo počet obyvatel.
Maďarsko na základě nového zákona začne omezovat svobodu pohybu migrantům, kteří do země přišli požádat o azyl. Ti budou muset pobývat v táborech na jižní hranici. Opatření se přitom týká i mladistvých ve věku 14 až 18 let, kteří přijdou bez doprovodu dospělé osoby. Budapešť si kvůli tomu vysloužila kritiku. S vládními představiteli o novém zákoně diskutoval v úterý eurokomisař pro vnitro a migraci Dimitris Avramopulos.
Britská policie odhalila v nákladním autě z České republiky trojici ilegálních migrantů Eritrejců. Policii přivolal sám řidič, který zaznamenal ve svém vozidle podezřelé zvuky. Incident se udál nedaleko města Peterborough severně od Londýna. Ze zpráv policie ovšem není patrné, zda migranti přicestovali v nákladním voze z pevninské Evropy, nebo se v něm ukryli až na území Spojeného království.
U tureckých břehů se v pátek utopilo 11 migrantů, včetně pěti dětí, poté, co se s nimi převrátil gumový člun. Devět lidí se podařilo z vln zachránit, oznámila podle agentury AFP turecká pobřežní stráž. Turecká agentura Dogan předtím informovala o dvanácti mrtvých. Člun s dvaceti uprchlíky a dvěma převáděči se potopil nedaleko tureckého přístavního města Kuşadasi. Oba turečtí převáděči doplavali k tureckému břehu, kde byli zatčeni. Pobřežním hlídkám se podařilo vylovit všechna mrtvá těla. Plavidlo zřejmě směřovalo na některý z nedalekých řeckých ostrovů v Egejském moři. Ve vodách Středozemního moře letos zahynulo již na 560 lidí, oznámila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).
Česko podpoří společnou deklaraci, která má v sobotu nastínit budoucnost Evropské unie. EU se má podle dokumentu soustředit na zajištění bezpečnosti a prosperity svých občanů. Zároveň se evropští lídři shodnou na kompromisu v otázce tzv. vícerychlostní Unie. Země, které budou chtít, můžou v integraci postupovat rychleji. Podle deklarace ale "musí nechat otevřené dveře těm státům, které se budou chtít přidat později". Prohlášení mají podepsat premiéři či prezidenti na slavnostním summitu v Římě. EU zde oslaví 60 let od svého vzniku.
