Někteří opoziční politici považují vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) na schůzce s čínským velvyslancem Čang Ťien-minem kvůli varování před zařízeními firem Huawei a ZTE za neodpovědné a servilní.
ODS, Piráti, lidovci, TOP 09 a STAN chtějí vytvořit sněmovní vyšetřovací komisi, která by hodnotila vliv cizích autoritativních režimů na Česko a hledala způsoby, jak tomuto vlivu lépe čelit. V pondělí to oznámili na společné tiskové konferenci. Opoziční strany takto reagují na výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) a Vojenského zpravodajství, které upozorňovaly na sílící špionážní aktivity Číny a Ruska.
Opozice se znovu pokusí ukončit vládnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli kauze Čapí hnízdo. Oznámil to šéf ODS Petr Fiala společně s předsedy dalších pěti politických stran ve sněmovně. ČSSD a komunisté si o situaci chtějí nejprve pohovořit s předsedou vlády a slyšet jeho vysvětlení. Sociální demokraté se až pak rozhodnou, zda má smysl pokračovat ve vládě s ANO.
V Egyptě byl zadržen prominentní opoziční vůdce Házim Abdal Azím. Podle organizací na ochranu lidských práv jde o posledního z řady zadržených v kampani, jejímž cílem je umlčet kritiky vlády. Abdal Azím byl zadržen v sobotu večer ve svém domě v Káhiře kvůli podezření z šíření falešných zpráv a protistátní činnosti, uvedl jeden ze zdrojů, na který se odvolává agentura Reuters. Zadržený příslušník opozice byl za vlády prezidenta Husního Mubaraka náměstkem na ministerstvu, v roce 2014 se pak zapojil i do volební kampaně současného prezidenta Abdal Fattáha Sísího. Později tuto zkušenost označil za "největší prohřešek".
Tisíce stoupenců albánské opozice v sobotu v Tiraně požadovaly rezignaci vlády, kterou obviňují z napojení na organizovaný zločin. Podle místních novinářů bylo v ulicích kolem deseti tisíc lidí, opoziční lídři odhadli účast na 200 až 300 tisíc. Akce proběhla poklidně a ministerstvo vnitra za to dokonce poděkovalo. "Jménem všech Albánců žádáme odchod premiéra Ediho Ramy a jeho ilegálního kabinetu," prohlásil předseda Demokratické strany (PDSh) Lulzim Basha. Požaduje "protimafiánskou vládu, která by bojovala proti organizovanému zločinu, provedla reformu justice v souladu s ústavou a připravila uspořádání svobodných a spravedlivých voleb".
Ruské úřady by měly pečlivě přezkoumat, zda výzvy opozičního předáka Alexeje Navalného k bojkotu březnových prezidentských voleb neporušují zákon, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Navalnyj vyzval k bojkotu hlasování v pondělí poté, co jej volební komise odmítla zaregistrovat jako kandidáta. Evropská unie sdělila, že rozhodnutí komise vzbuzuje "vážné pochyby" ohledně politické plurality v Rusku. "Skutečnost, že se jeden potenciální kandidát neúčastní, nijak legitimitu voleb neovlivní," uvedl na kritiku Peskov. Mluvčí unijní diplomacie Maja Kocijančičová Rusko vyzvala, aby do země na březnové prezidentského volby pozvalo pozorovatele z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Venezuelská opozice ruší účast na jednáních s vládou, která se měla uskutečnit ve středu v Dominikánské republice. Opozice to oznámila na twitteru a zdůvodnila to tím, že vláda v čele s prezidentem Nicolásem Madurem nepracuje na splnění předběžných požadavků týkajících se nových voleb a lidských práv. "Do Dominikánské republiky nikdo nepojede," uvedla dnes opoziční koalice Stůl demokratické jednoty. "Doufáme, že požadavky budou naplněny v následujících dnech, naším přáním je dotáhnout to do úspěšného konce," píše se v prohlášení, z něhož citovala agentura Reuters.
Ruská opozice uspěla v nědělních komunálních volbách v centru Moskvy. Vládní strana Jednotné Rusko sice zřejmě bude vítězem voleb v celostátním měřítku, v některých obvodech v metropoli ale nezískala ani jeden mandát. Opozice zaznamenala vítězství například v Gagarinově obvodu, kde v neděli odevzdal svůj hlas i sám prezident Vladimir Putin.
Venezuela chystá zákon, který bude pokutovat činnost provozovatelů sociálních sítí. Pokuty jim režim prezidenta Nicoláse Madura udělí v případě, že nesmažou zprávy, které vláda označí za "nenávistné vůči venezuelskému lidu". Zákon začalo projednávat Ústavodárné shromáždění - orgán, který ustavila Madurova vláda a který přebral pravomoce parlamentu kontrolovaného opozicí.
Keňani jdou v úterý hned třikrát hlasovat - k volbám parlamentním, guvernérským a prezidentským. Poslední jmenované jsou těmi nejsledovanějšími. Ve východoafrické zemi, která už zažila vlnu násilí po volbách v roce 2007, panuje napětí. To ještě posílila vražda Chrise Msanda, který měl na starosti elektronický volební systém, jenž měl zamezit podvodům během sčítání hlasů. Na volby tak kvůli strachu ze zmanipulování dohlíží stovky zahraničních pozorovatelů.
Ve Rwandě se v pátek konají prezidentské volby. Současný prezident malé východoafrické země Paul Kagame pravděpodobně znovu obhájí svůj post. Předvolební průzkumy ukazují, že až 90 procent obyvatel ho hodlá podpořit. Kagame vyvedl zemi z masové genocidy v roce 1994 a stal se symbolem rwandského vzestupu. Zahraniční kritici ale upozorňují, že jeho vládu provází zastrašování a útisk opozice.
Chilští poslanci povolili ve třech výjimečných případech umělé přerušení těhotenství. Do té doby v zemi dosud platil absolutní zákaz interrupcí. Nyní návrh čeká na to, až jej potvrdí prezidentka Michelle Bacheletová, která změnu sama iniciovala. Podle nového zákona by interrupce měla přestat být trestná ve třech případech - pokud bude ohrožen život ženy, jestliže plod nebude mít naději na přežití, anebo pokud těhotenství vzniklo ze znásilnění.
Venezuelská tajná služba odvedla během úterní noci Leopolda Lópeze a Antonia Ledezmu, dva přední opoziční vůdce a kritiky prezidenta Nicoláse Madura. Oba muži byli převezeni na neznámé místo. López byl předloni odsouzen ke 13 letům vězení a Ledezma je již třetím rokem vězněn bez soudu za údajnou snahu o svržení prezidenta. Oba muži byli ze zdravotních důvodů v domácím vězení. Americký prezident Donald Trump v prohlášení uvedl, že jeho venezuelský protějšek Nicolás Maduro je v očích USA osobně odpovědný za jejich zdraví a bezpečnost. K zadržení došlo dva dny po kontroverzních volbách Ústavodárného shromáždění, kvůli jehož ustavení chystá opozice velké protesty.
Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) se chystá předložit prezidentu Dudovi kontroverzní zákon o dohledu nad mandátem soudců Nejvyššího soudu. Tím by strana předsedy Jarosława Kaczyńského získala prakticky plnou kontrolu nad soudnictvím v celé zemi. Zatímco PiS argumentuje snahou o "dekomunizaci" soudního systému, opoziční strany hlasitě protestují a tvrdí, že se jedná o zrušení systému brzd a rovnováh ve státě a snahu o státní převrat. Proti Kaczyńského reformám vyšlo do ulic hlavního města Varšavy asi 17 tisíc lidí, tedy více než při projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zákony stále může vetovat prezident Andrzej Duda.
Venezuela propustila do domácího vězení opozičního předáka Leopolda Lópeze, který za mřížemi strávil celkem tři roky a který byl odsouzen kvůli protivládním demonstracím. Oznámil to na Twitteru jeho advokát. Nejvyšší soud posléze uvedl, že se tak stalo kvůli zdravotním důvodům. Propuštění nejslavnějšího venezuelského vězně přichází v době, kdy zemí už přes tři měsíce zmítají protivládní protesty. López několikrát z vězení vyzval k jejich pokračování. Ve vězení byl od února 2014, kdy byl odsouzen ke 13 letům a devíti měsícům vězení za podněcování násilí a za protivládní spiknutí. Jeho odvolací proces se vlekl, až letos v únoru nejvyšší soud rozsudek potvrdil.
Bohužel je možné, že to předseda hnutí ANO a nejpopulárnější politik současnosti myslí upřímně.
Ruskému opozičnímu aktivistovi Ildaru Dadinovi soud ve čtvrtek uložil pokutu 20 000 rublů (asi 8000 Kč) za čtení ruské ústavy na Rudém náměstí v Moskvě. Podle stanice BBC ho soud uznal vinným z porušení pravidel pro pořádání veřejné akce. Dadin byl v roce 2015 odsouzen ke třem letům vězení za opakovanou účast na nepovolených demonstracích. Ruský ústavní soud ale tento rozsudek zrušil a nařídil vězně propustit. Po jeho propuštění z vězení letos v únoru zadržela moskevská policie Dadina hned několikrát. V dubnu mu soud udělil pokutu 15 000 rublů za účast na protestu u ruského ministerstva vnitra, při kterém policie zadržela více než tři desítky lidí.
V Polsku probíhají protivládní protesty. Akce nazvaná Pochod svobody začala na Bankovním náměstí a po více než hodinu trvajícím pochodu centrem Varšavy dorazili její účastníci na Ústavní náměstí, kde k nim promluvili politici i další osobnosti veřejného života. Podle varšavské radnice se pochodu zúčastnilo na 50 000 lidí, zatímco podle organizátorů to bylo téměř 90 000 lidí.
Dva tisíce lidí už podle syrské opozice zemřely od počátku občanské války v Sýrii při chemických útocích režimu prezidenta Bašára Asada. Damašek i Moskva, která je nejbližším spojencem syrského režimu, ale jakoukoli vinu popírají. Připomínají taky, že Bašár Asad oficiálně všechny své chemické zbraně odevzdal mezinárodním inspektorům v roce 2013. Kritici ale Asadův režim podezřívají, že si část chemických zbraní ponechal a používá je proti svým protivníkům dál. Třeba ve městě Chán Šajchún, kde podle Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) letos 4. dubna prokazatelně zabíjel sarin. K němu měli doposud v Sýrii přístup pouze vojáci prezidenta Asada.
Největší zástupce opozice v Turecku, sociálnědemokratická Lidová republikánská strana (CHP), se obrátila na soud kvůli referendu o změnách ústavy. Ve středu už její stížnost odmítla volební komise. Po nejvyšším správním soudu proto bude požadovat, aby výsledky lidového hlasování zrušil. Turci v nedělním referendu těsnou většinou 51,4 procenta hlasů přijali návrh zásadních ústavních změn, které výrazně rozšíří pravomoci hlavy státu. O změny usiloval především současný prezident Recep Tayyip Erdogan. Opoziční CHP ale považuje výsledky hlasování za zmanipulované.
