Zhruba třetina Čechů má k hypotéce uzavřenou pojistku schopnosti splácet. Ta může za určitých okolností za klienta, který se dostal do finančních problémů, hradit splátky úvěru. Kdo ji tedy v době koronavirové krize může využít a na co si dát při jejím uplatňování pozor?
Trhy v krizové době kolísají a nabízí zajímavé příležitosti. Proto je teď ideální čas začít se zajímat o to, kam dát volné peníze, říkají zkušení investoři. A radí, do čeho finance uložit, aby v budoucnu vydělaly.
Už i řada lidí v tuzemsku využívá k rezervaci ubytování o dovolené internetové rezervační portály, jako je Hotels.com, Booking.com nebo Trivago. Zrušení rezervace přitom může pro peněženku klientů znamenat překvapení, a to jak pozitivní, tak negativní. Avšak překvapení funguje i naopak - hodnocení spokojenosti klientů totiž ovlivňuje víc věcí, než se zdá. Tři příběhy objasní, na co si dát pozor.
Pandemie koronaviru se podle očekávání výrazně dotkla trhu práce. Dle aktuálních dat personalistické společnosti LMC skoro třetina lidí musela svou pracovní činnost nějakým způsobem na konci března přerušit. A téměř 37 % lidí zaznamenalo pokles příjmů. Co dál obsáhlý průzkum mezi devíti tisíci zaměstnanci a živnostníky zjistil?
Mimořádná opatření kvůli koronavirové nákaze zasáhla do příjmů většiny živnostníků a osob samostatně výdělečně činných. Jednou z legislativních pomocí v této době je prominutí sociálního a zdravotního pojištění po dobu šesti měsíců. Jenže řada lidí vlastně neví, jak je tato pomoc nastavená a jak se bude počítat v daňovém přiznání příští rok.
Úřad ministryně Aleny Schillerové představil na svém webu novinku - takzvaný účet dlouhodobých investic. Má jít o daňově zvýhodněný produkt, který bude podle ministerstva alternativou k penzijnímu či životnímu pojištění. Expertům se vesměs nápad zamlouvá, realizace ale podle nich nebude snadná.
V baru ve městě Tybee Island v americkém státě Georgia našli nezvyklý způsob, jak se vypořádat s přerušením provozu kvůli koronaviru. Místní zaměstnance ve finanční tísni zachránila tradice, kterou před lety zavedli jejich zákazníci. Ti si totiž zvykli přišívat ke stěnám restaurace dolarové bankovky.
O pomoci živnostníkům a dalším osobám samostatně výdělečně činným se mluví už několik týdnů. Nyní se dočkali a mohou žádat o jednorázový příspěvek 25 tisíc korun. Kompenzační bonus od státu jim má, alespoň zčásti, vynahradit finanční ztráty způsobené pandemií koronaviru. Jak a kde o peníze žádat?
Zatímco podání daňových přiznání stejně jako platby záloh na pojistné na sociální a zdravotní si lidé kvůli pandemii koronaviru mohou bez sankce odložit, u daně z přidané hodnoty téměř žádné úlevy neplatí. Řekla to v on-line rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz daňová expertka Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Kolik dostanu peněz od státu jako náhradu za pokles příjmů v době koronavirových omezení? Jednoduchá otázka živnostníka má zatím složitější odpověď. Možná 8500, možná 25 tisíc, případně obě částky dohromady. Nebo nic.
Více než dva týdny čekaly firmy na schválení programu Antivirus. Z něj mají pokrýt náklady na mzdy svých zaměstnanců, aby je nemusely začít ve velkém propouštět. V pondělí mohou konečně požádat o peníze. Kdo a na jakou výši náhrady dosáhne a za jakých podmínek? Aktuálně.cz přináší podrobnosti programu tak, jak jej schválila vláda.
Tisíce drobných živnostníků přišly v koronakrizi o výdělek. Kvůli vyhlášené karanténě musely uzavřít obchody a provozovny. Na rozdíl od zaměstnanců jejich výpadek v podnikání ale nepokrývá žádný veřejný pojistný systém. Centrum pro společenské otázky SPOT zjišťovalo pro Aktuálně.cz, zda dosáhnou alespoň na nějakou pomoc od státu a za jakých podmínek.
Moskvanům starším 65 let, které policie přistihne na ulici při porušení příkazu nevycházet až do půlky dubna z domova, hrozí, že od radnice nedostanou druhou polovinu příplatku k důchodu. Moskevští senioři už dostali v předstihu od radnice 2000 rublů (asi 624 korun), další dvě tisícovky dostanou poté, co jim karanténa skončí. Od pondělka budou Moskvané smět z domu jen v naléhavých případech.
Každý rok si finanční správa stěžuje, že lidé nechávají podání daňových přiznání na poslední chvíli, a před úřady se tak na konci března tvoří dlouhé fronty. Záhadou je, proč se stejná situace opakuje i letos. Kvůli šířící se nákaze koronavirem a nouzovému stavu v zemi se totiž nejzazší termín podání posunul až do 1. července pro všechny podnikatele. A platí i další změny.
Zdravotně pojištěn musí být u nás každý. Na výběr má sedm pojišťoven, měnit je může jednou za rok, přičemž má k dispozici dva termíny. Jeden z nich bude končit zanedlouho - 31. března. Změna pojišťovny ale znamená i povinnosti. Na co nesmíte zapomenout a jak je to s výpisy za zdravotní péči i s přeplatky za léky?
Mladí lidé, kteří loni nastoupili po škole do zaměstnání, mají zpravidla nárok na takzvanou daňovou vratku, která může představovat i několik tisíc korun. Studenti, kteří si loni přivydělávali na brigádě, mohou zase dostat zpět zaplacené daně. Poradíme, jak na to.
Hypoteční trh stoupá do výšin. Průměrná úroková sazba stoupla v únoru na 2,42 procenta, zvýšil se také objem poskytnutých hypoték i jejich počet. Ukazuje to pravidelný měsíční hypoindex společnosti Fincentrum, který sleduje nabídky většiny bank v Česku. Otázkou ale zůstává, jak s hypotékami v následujících měsících "zatočí" krizový stav kvůli koronaviru.
V britských médiích se objevila informace, že podle Světové zdravotnické organizace mohou peníze přenášet koronavirus. Ta hned zprávu dementovala s tím, že žádné varování nevydala a jen doporučila, aby si lidé po manipulaci s hotovostí myli ruce. Česká národní banka rovněž odmítá spekulace o "nakažených" penězích. Nicméně studie z minulosti ukazují, že se virům povrch bankovek líbí.
Většina bank chce občanům a drobným podnikatelům, kteří se dostanou do finančních problémů kvůli nouzovému stavu, nabídnou možnost odkladu splátek úvěrů. Za jakých podmínek, ale zatím tají. Není tak zatím jasné, zda se například odklad splátek "propíše" do registru dlužníků. Na sociálních sítích už sklidila kritiku Moneta, která odpověděla jednomu z klientů, že žádný odklad splátek neplánuje.
Jsou malé, drobné a skoro nic si za ně nekoupíte. Jedno- a dvoucentové mince nyní pravděpodobně čeká odchod na propadliště dějin. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová chce totiž v eurozóně zavést pravidla, podle nichž by se platby v hotovosti měly zaokrouhlovat na nejbližších pět centů. Chce tak ukončit nákladnou ražbu malých centů, které plní funkci platidel už jen velmi okrajově.
