Regulovaná složka ceny energií v příštím roce vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny meziročně zvýší 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 korun za megawatthodinu víc. Průměrná domácnost, která podle dat energetických společností spotřebuje kolem tří megawatthodin za rok, tak v příštím roce za regulovanou část elektřiny zaplatí zhruba o 3232 korun navíc.
"Dražší energie? My zatím signály ve smyslu, že by to některé firmy bezprostředně ohrožovalo na životě, nemáme. Nikdo nebankrotuje a pořád máme problémy s velmi nízkou nezaměstnaností," říká k očekávanému nárůstu regulované složky energií a konci některých vládních dotací ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Je to opravdu tak? A co přinesou změny pro domácnosti?
"Máme za sebou energetickou krizi, která dejme tomu ještě částečně trvá, ale zdaleka už to není tak vážné, jako to bylo v roce 2022 a letos. Jsme zhruba na dvojnásobku ceny té samotné komodity, tedy silové elektřiny a plynu, takže ceny jsou pořád vysoké," hodnotí aktuální situaci na energetickém trhu hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.
Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu zrychlil na 8,5 procenta ze zářijových 6,9 procenta, spočítal Český statistický úřad. Jde o první měsíc po osmi měsících, kdy inflace zrychluje. Oproti minulému měsíci šly ceny nahoru o 0,1 procenta. Údaj za říjen je ale ovlivněný technikálií - tedy tím, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny.
Přední ruský propagandista a spojenec prezidenta Vladimira Putina varoval před tím, aby se jeho země spoléhala na spojenectví s Čínou. Ve svém pořadu ve státní televizi Rossija 1 ho Vladimir Solovjov označil přímo za nebezpečné.
Vláda dnes pověřila státní společnost ČEPS koupí firmy NET4GAS Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Firma má jedinečnou roli v přepravě a dodávkách plynu pro české zákazníky. Česká republika je jednou z mála evropských zemí, která podobnou kritickou plynovou infrastrukturu neovládá.
Zdražování energií dopadlo v posledním roce na české domácnosti tvrdě. Málokde se ale problém vyhrotil tak jako v Podbořanech na Žatecku. Koncem dubna tu přišlo obyvatelům Sídliště Míru vyúčtování s nedoplatky v desetitisících, někde až přes 60 tisíc korun. Dodavatel se hájí. Jinou možnost než výrazně zdražit neměl, prohlašuje a zároveň obviňuje místní, že i přes varování v zimě příliš topili.
Už se to asi dá říci naplno. Černé scénáře, které počítaly s nedostatkem plynu a vymrzlým obyvatelstvem napříč kontinentem, se nenaplnily. Naopak, plynové zásobníky v Evropě po konci topné sezony jsou rekordně plné - a začíná jejich napouštění před další zimní sezonou.
Stát začne pečlivěji hlídat, kolik Češi platí za elektřinu a plyn. Dodavatelé budou muset úřadům nově poskytovat širší data o cenách, které platí jejich zákazníci. Právě nečekaně navýšené zálohy za energie, ale i pochybení ve vyúčtování patří mezi nejčastější stížnosti, se kterými se lidé v posledních měsících obracejí na Energetický regulační úřad.
Ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v Česku zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Růst činil 231 procent, zatímco například na Slovensku dosáhl 18 procent a byl druhý nejnižší v unii. Ve své zprávě to ve středu uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Proti statistikám se ohradil premiér Petr Fiala, označil je za matení veřejnosti.
Do České republiky se v prvním čtvrtletí letošního roku nedovezl žádný plyn z Ruska. Ten země nahradila plynem z Norska a zkapalněným plynem LNG z Nizozemska a Belgie. V pátek o tom v tiskové zprávě informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). V předchozích letech činil podíl ruského plynu v tuzemské spotřebě kolem 97 procent.
Obavy, že během zimy nebude čím topit, se naštěstí nenaplnily. Ani nebylo nutné přistoupit k omezování výroby v průmyslových podnicích. Výpadek dodávek ruského zemního plynu se podařilo nahradit a kontinent má na toto roční období rekordně plné plynové zásobníky. Ceny energií po prudkém loňském zdražení postupně klesají, byť na úroveň před covidem už nejspíš nespadnou.
Spotřeba tepla z centrálních tepláren v Česku podle ERÚ loni klesla meziročně o 12 procent. Celkem se spotřebovalo 74 petajoulů (PJ) tepla, což je nejméně za posledních šest let. Největší podíl měly tradičně průmysl a také domácnosti. Spotřeba klesala napříč všemi sektory a takřka po celý rok. Vliv na to mělo i počasí. O více než 11 procent klesly i dodávky tepla a o sedm procent výroba.
Česko z energetického hlediska zvládlo zimu, hlavní roli přitom hrálo snížení spotřeby plynu. Zásobníky jsou nyní naplněné více než z poloviny, asi třikrát víc než loni touto dobou. Při zopakování loňské spotřeby budou na příští zimu opět plné, řekl dnes novinářům ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Zdůraznil také, že od začátku roku do Česka nepřitekl žádný zemní plyn z Ruska.
Důvěry klientů zneužilo zhruba 87 procent zprostředkovatelů energií, které loni kontrolovala Česká obchodní inspekce (ČOI). Obchodníci vůči zákazníkovi nejčastěji použili klamavé konání, nekalé obchodní praktiky nebo neinformovali o možnostech reklamace. Inspekce o tom informovala v pondělí.
