Státy Evropské unie navrhují využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc domácnostem. Takový je výsledek pátečního mimořádného jednání ministrů EU zodpovědných za energetiku. Zástupci vlád Evropskou komisi (EK) zároveň pověřili i přípravou dalších opatření, včetně celounijních úspor energie či stanovení stropu cen plynu.
Dopady plynové krize by v Německu měly být co největší, jinak se nic nezmění. To je přání poslance za Alternativu pro Německo (AfD) Haralda Weyela, který to v úterý na okraj stranické debaty řekl v důvěrném rozhovoru se dvěma spolustraníky. Nevěděl ale, že jsou stále zapnuté mikrofony.
Ukazuje se naprosto zřetelně, že sankce, kterým se Kreml vysmíval a které zdejší proruští politici popisovali jako neúčinné, fungují.
Raketový růst cen energií ohrožuje české domácnosti, podniky i celá odvětví od zemědělství po průmysl. Experti varují, že s příchodem studenějších měsíců se situace ještě vyhrotí. Obavy lidí o rodinné rozpočty mezitím sílí a nejen opozice mluví o hrozbě sociálního neklidu. Veřejnost pečlivě sleduje, jak se k situací postaví politici. Přehled Aktuálně.cz mapuje, co se ve světě energií právě děje.
Po sociálních sítích se začal šířit propagandistický klip, v němž Rusové varují Evropany před dlouhou a tuhou zimou. Za videem, ve kterém se střídají záběry z měst Evropské unie a plynovodu Nord Stream, může údajně stát ruská firma Gazprom, uvádí agentura Reuters. Plynárenský gigant ho ale na svých oficiálních kanálech zatím nezveřejnil.
Teplárny mohou od pondělí topit za využití jiných paliv, než je zemní plyn, aniž budou čelit sankcím či zdlouhavým povolovacím procesům. Cílem je snížit spotřebu plynu a zajistit teplo na nadcházející topnou sezonu. Umožní jim to takzvané předcházení stavu nouze v teplárenství, o kterém rozhodlo ministerstvo průmyslu a obchodu. Řada tepláren ale tuto možnost využít nemůže.
Řešením energetické krize podle vicepremiéra a předsedy STAN Víta Rakušana není závislost na ruském plynu, což chtěli svolavatelé sobotní protivládní demonstrace. Rakušan slíbil, že vláda bude lépe a jednodušeji své kroky vysvětlovat. Kabinet chce například novelou energetického zákona zabránit obchodníkům s energiemi, aby mohli zákazníkům bez omezení zvyšovat zálohy, řekl pro CNN Prima News.
Německo chystá další balík opatření, která mají ochránit spotřebitele a podniky před dopady prudce rostoucí inflace, v hodnotě 65 miliard eur (1,6 bilionu korun). Uvedla to v neděli agentura Reuters s odvoláním na dokument, který zveřejnila německá vláda. Ke snížení cen plynu, ropy a uhlí pro zákazníky použije daň z neočekávaných zisků, oznámil poté na tiskové konferenci kancléř Olaf Scholz.
Úspory energií v případě krize se dotknou také škol a školek. V zimě by se měly učebny vytápět na 19 stupňů Celsia, stejná teplota má být i v umývárnách. Děti jsou přitom zvyklé na teploty o několik stupňů vyšší. Zatímco podle oslovených ředitelů škol to nebude větší problém, ve školkách s návrhem nesouhlasí. Za pravdu jim dává i ministerstvo školství.
„Je potřeba zastropovat ceny plynu pro výrobu elektřiny. Faktury, které dnes lidé dostávají, to ale nezmění. Představa, že se v Česku bude zastropovávat cena na úrovni před válkou, je nereálná. Rozpočet by to úplně zruinovalo,” říká bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl. „Musíme začít odstraňovat příčiny. Léta se tvrdilo, že elektřina se musí prodávat na burze. Ukázalo se, že to není pravda," dodává.
Zatímco domácnostem teď každý stát pomáhá, jak umí, podniky je třeba podpořit koordinovaně. Pokud budou mít v každé zemi jinou energetickou dotaci, rozlučme se s jednotným trhem. A spolu s ním také s evropskou myšlenkou.
Část italských obchodníků a provozovatelů barů a restaurací se chystá vystavit ve výlohách či uvnitř svých podniků složenky za energie. Chtějí tak zákazníky upozornit na prudké zdražení elektřiny a plynu, oznámil podle agentury ANSA maloobchodní svaz Confcommercio.
„Vláda jedná pod tlakem, dělá jen to nejnutnější, co musí. Komunikace by měla být lepší, je otázka, jestli kompenzace čtyři tisíce bude dostatečná, domácnosti i podnikatelé jsou atakováni horentními sumami,“ říká hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. „Na základě nedostatku nějaké komodity může být vyhlášen nouzový stav. Měli bychom zastropovat marže a ceny energií,“ dodává.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje vyplatit letos domácnostem přes úsporný tarif 2000 korun. Při započítání odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje dosáhne pomoc u domácností s nejvyšší spotřebou až zhruba 6000 korun. Zbytek podpory vyplatí stát začátkem příštího roku.
„Zvykli jsme si, že nám na tom, jak topíme, nemusí tolik záležet. Bylo to špatně i z ekologického hlediska. Lidi se ale nemusí děsit, že by někdo chodil kontrolovat, kolik doma topí. Zimu zvládneme, protože vláda situaci nezanedbala a napravila to, co napáchaly vlády před ní,” říká předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Čtyři pětiny zprostředkovatelů energií prověřených Českou obchodní inspekcí (ČOI) v letošním prvním čtvrtletí porušily zákon. Většinou zprostředkovatelé klientům zamlčeli některé informace a v části případů klientům přímo lhali. Jedna firma tvrdila lidem, že jim pomůže ušetřit u stávajícího dodavatele energie, ale pak je začala převádět k jiným dodavatelům. ČOI to v úterý uvedla v tiskové zprávě.
Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. Oznámila to v pátek ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně.
Už více než měsíc předsedá Česko státům Evropské unie. "Máte za sebou vratký začátek," říká odborník na evropskou politiku Steven Blockmans z bruselského think-tanku CEPS. V českém předsednictví postrádá důraz na otázku klimatu. Půlrok v čele unie by podle něj měla vláda využít k přiblížení evropských témat veřejnosti. Zapomínat nesmí ani na Ukrajinu, uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Pomoc s vysokými cenami energií díky takzvanému úspornému tarifu dostanou letos domácnosti prostřednictvím své smlouvy na elektřinu. Letos dá vláda na pomoc deset miliard korun, dalších 30 miliard rozdělí příští rok, a to už prostřednictvím jednotlivých komodit, tedy jednotlivě ve vyúčtování za elektřinu, plyn a teplo.
