Asi největší zdravotní výzvou v místech, která před měsícem zasáhly povodně, mohou být před následujícím chladným obdobím nedostatečně vysušené domy. Uvedla to hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková. Pozornost hygienickým podmínkách by se měla podle ní věnovat i při návratu do společných zařízení jako jsou školy nebo domovy pro seniory.
Bude to měsíc, co pátek třináctého přinesl do Česka ničivou povodeň. Někomu se to může zdát už dlouho, v postižených oblastech ale život stále připomíná spíše válečný stav. "Od první chvíle se tady nepřetržitě maká," říká starosta Široké Nivy Tomáš Spáčil. I přesto část obce stále zavaluje bláto, popadané stromy i odpadky. Navíc přichází zima. A starosta se bojí, že tím utrpí nálada místních.
Na obnovu po povodních může Česko využít i peníze z evropského rozpočtu, konkrétně dotace z kohezních fondů nebo z fondu solidarity. Nebude jich ale moc a potrvá týdny, možná i měsíce, než se dostanou k potřebným.
Když jižní Moravu zasáhlo před třemi lety ničivé tornádo, Barbora Zdráhalová a Iveta Skálová se vydaly pomáhat. Nyní jsou na místě další přírodní katastrofy. Tam, kde se v polovině září valila povodeň. Barbora opět jako dobrovolnice, Iveta v opačné roli - velká voda jí zaplavila dům. A dočkala se pomoci od lidí, kterým dříve pomáhala.
Pojišťovny vyplatily za povodně, které zasáhly Česko před více než dvěma týdny, přes miliardu korun. Z toho 835 milionů korun tvořilo pojištění obyvatel, zbylá částka více než 173 milionů se týkala podnikatelského pojištění. Do pondělního večera měly pojišťovny nahlášeno přes 65 tisíc pojistných událostí za 12,1 miliardy korun.
"S pojmem trauma bychom to neměli přehánět. Akutní stresový dopad je normální," říká psycholog se zaměřením na katastrofy a odolnost Štěpán Vymětal k tomu, jaké dopady budou mít na psychiku Čechů uběhlé povodně. Češi podle něj ale v krizích fungují racionálně a chytře. Jak funguje krizová komunikace při živelných katastrofách nebo během války? A proč někteří lidé realitu popírají?
S postupující klimatickou změnou bude přibývat přírodních katastrof, jako jsou právě doznívající povodně. S tím souvisí i fenomén temného turismu - návštěvy míst postižených tragédií -, jehož obliba roste. Je proto dobré si ujasnit, kdy a za jakých podmínek je vhodné jezdit do zasažených míst, a kdy naopak morbidní zvědavosti odolat.
Meteorologové opět zmírnili výstrahu před vzedmutými toky, i na jihu Čech hladiny pozvolna klesají. Výstraha tak platí už jen v malé části Čech. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
“V krizových momentech bych ráda stála na dvou místech najednou,” popisuje meteoroložka Alena Zárybnická chvíle, kdy by nejraději moderovala ve studiu a současně vstupovala z kalamitních oblastí. “Člověk si ale musí uvědomit, kam patří. Jestli je dobrý zpravodaj, meteorolog nebo tvůrce předpovědi,” říká Zárybnická v pořadu Spotlight News.
V Kobylé nad Vidnavkou na Jesenicku nezvládnou momentálně nachystat volební místnost ani lidi, kteří by se jim věnovali. Podle starostky Miroslavy Rybárikové jsou zde zcela zahlceni problémy v souvislosti se záplavami, volební místnost je zaplněna humanitární pomocí.
Třicetiletý hasič Radek Tomčík velel o víkendu zásahu v Písečné na Jesenicku. Ze zaplavené obce evakuovali desítky lidí, včetně raněných. Pro Aktuálně.cz popisuje kritické chvíle zásahu, při kterém plavali silným proudem k zatopené rodině, uvízli na hodiny bez signálu nebo řešili lidi odmítající evakuaci. "Byl to velký adrenalin, únavu u toho nevnímáte," říká.
"Zneužívání slov o extrémech obrovsky ubližuje meteorologii. Když pak mají skutečně upozorňovat na něco výjimečného, ztrácí hodnotu," říká v pořadu Spotlight News meteoroložka a moderátorka Alena Zárybnická o tom, jak některá média přistupují k předpovědi počasí. "Když pak musíme upozornit na opravdová rizika, chybí nám prostředky," popisuje.
Silný déšť a následné ničivé povodně přiměly polskou vládu, aby poprvé v historii vyhlásila stav přírodní katastrofy. Zatímco na některých místech se situace zlepšuje, Vratislav se teprve připravuje na nejhorší. Voda tam bude kulminovat až v druhé půlce týdne.
Toky v Česku byly v pátek před 07:30 na povodňovém stupni ještě na 34 místech. Nejvyšší, třetí stupeň už ale platil pouze na tocích v povodí Lužnice v Jihočeském kraji. V noci na dnešek zažil těžké chvíle polský Brzeg Dolny ležící několik desítek kilometrů po proudu od dolnoslezské metropole Vratislavi, protože tam začaly protékat protipovodňové valy.
Hasičský sbor Moravskoslezského kraje na svých facebookových stránkách zveřejnil autentický záznam z problémové evakuace na blíže neurčeném místě v regionu. "Toto je reálná ukázka jedné z mnoha situací, se kterými se hasiči během povodní setkávali – lidé odmítající evakuaci i samotnou záchranu. Spoléháte na nás, ale je potřeba vaše plná součinnost a spolupráce," píšou hasiči na profilu.
Síla rozbouřených řek láká i hazardéry. V neděli si muž šel brzy ráno zaplavat do rozvodněné Vltavy v Praze. Do vody vlezl na Smíchově, proud ho odnesl dva kilometry až ke Karlově mostu, kde ho vylovili hasiči. Teď mu hrozí stotisícová pokuta. Další sjíždějí řeky na lodích nebo paddleboardech. Policie varuje, že lidem za to hrozí pokuty. Především ale riskují svůj život a zatěžují záchranáře.
Lidé v Troubkách na Přerovsku žili několik dní ve strachu, že se zopakuje situace z roku 1997. Tehdy ve vesnici zemřelo devět lidí a poničeny byly stovky domů. Někteří nyní poslechli a odjeli, další ale strávili kritickou noc v místní hospodě. "Ještě zbývá dvacet centimetrů a voda se vylije," hlásil nad ránem pan Čestmír. Reportér Aktuálně.cz sledoval, jak v Troubkách hrozící povodeň prožívali.
V neděli vyšlo v Ostravě po dvou dnech silných dešťů slunce. Katarína Křikalová z části Svinov z toho ale měla radost jen chvíli. Po hodině už s manželem vyskakovala oknem a prchala k sousedům - až do domu se jí dostala rozvodněná Porubka. Reportér Aktuálně.cz byl u toho, když se šla večer podívat na škody, které v domě voda způsobila.
"Povodně v Česku svým rozsahem, srážkami i významem překonávají rok 2013," hodnotí v pořadu Spotlight News ředitel Úseku hydrologie Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jan Daňhelka. Současný stav označuje za třetí největší událost tohoto druhu v historii. Letošní záplavy staví na roveň letům 1997 a 2002. "Bude to trojice největších a nejvýznamnějších povodní, které jsme zažili," dodává.
