V Rakousku v neděli probíhá první kolo prezidentských voleb. Největší šanci uspět mají přitom zástupci opozice a nezávislí - favority jsou bývalý předseda strany Zelených a kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska. Zástupcům vládních stran naopak hrozí, že každý z nich získá jen mezi deseti až patnácti procenty hlasů.
Jeden z nejmladších členů britské královské rodiny, dvouletý princ George, mohl zůstat v pátek večer vzhůru déle než obvykle. Důvodem bylo setkání s prezidentem USA Barackem Obamou. Tomu před večeří s jeho rodiči a strýcem poděkoval za houpacího koníka, kterého mu Obama poslal, když se narodil.
Newyorské primárky přiblížily pravděpodobnost prezidentského souboje mezi Hillary Clintonovou a Donaldem Trumpem. Clintonová porazila přesvědčivě svého konkurenta Bernieho Sanderse, když získala 58 procent hlasů. Potvrdila tak a dál navýšila svůj těžko překonatelný náskok v počtu získaných delegátů na nominační sjezd. Ještě jasněji vyhrál v New Yorku republikán Donald Trump, když dostal 60 procent hlasů a připíše si minimálně 89 z 90 rozdělovaných delegátů. Trump si tak vylepšil své postavení při sbírání delegátů na nominační sjezd, stále však není jasné, zda dosáhne na potřebnou většinu.
Prezident Miloš Zeman pokračuje druhým dnem v návštěvě Středočeského kraje. Odpoledne vystoupil v Berouně na náměstí, kde jej uvítalo na pět stovek příznivců i odpůrců. Někteří lidé měli červené karty, jiní zase tibetské vlajky. Zeman je ve středních Čechách od pondělí na třídenní návštěvě. Ve středu má prezident na programu cestu do Jinců na Příbramsku, kde se setká mimo jiné se zástupci dělostřeleckého pluku.
Makedonští demonstranti, který ve Skopje protestují již pátý den po sobě, požadují odstoupení prezidenta Ďorgeho Ivanova, odložení parlamentních voleb, které se mají konat 5. června a rovněž jmenování nové vlády složené z technokratů. Demonstrují proti rozhodnutí prezidenta udělit milost politikům, včetně bývalého premiéra, zapleteným do skandálu s odposlechy. Podle opozičního vůdce Zorana Zaeva stál za odposlechy přímo tehdejší premiér Nikola Gruevski.
Brazilská prezidentka Dilma Rousseffová prohrála v dolní komoře parlamentu hlasování o ústavní žalobě. Pro její sesazení se vyslovila potřebná dvoutřetinová většina, tedy 342 z 513 poslanců. Debata by se z Poslanecké sněmovny nyní měla přesunout do Senátu, který o dalším politickém osudu první prezidentky v dějinách země rozhodne s konečnou platností. Rousseffová je podezřelá z manipulace rozpočtovou statistikou v roce 2014, která měla umožnit její znovuzvolení. Prezidentka tvrdí, že se ničeho špatného nedopustila a nebyla z ničeho obviněna. Nynější tažení za své odvolání označuje za "puč".
Policejní prezident Tomáš Tuhý potvrdil informaci Aktuálně.cz a Hospodářských novin, že jeden z policistů, kteří kvůli tibetské vlajce zasahovali během návštěvy čínského prezidenta na FAMU, patřil k Útvaru pro ochranu prezidenta republiky. Podle Tuhého šlo ale během návštěvy o ojedinělý exces. "V době, kdy tady byl čínský prezident, proběhla zde řada incidentů a policie působila zejména preventivně. Oddělovala od sebe různé skupiny a působila na ně tak, aby nedocházelo k eskalaci násilí. A tato role byla evidentní, přiměřená a na sto procent zvládnutá," řekl Tuhý novinářům.
Eurposlanec a zahraničněpolitický expert ANO Pavel Telička se v poslední době vzdálil ministru financí a zakladateli hnutí Andreji Babišovi. Zatímco Telička nevynechá příležitost, aby si nerýpnul do Miloše Zemana, majitel skupiny Agrofert vůči prezidentovi volí podstatně mírnější slovník. Dokonce naznačil, že by jej mohl podpořit v příštích volbách. To by ale podle bývalého eurokomisaře Teličky byla chyba - politici napříč stranami by se prý měli pokusit postavit Zemanovi protikandidáta.
Cristina Fernándezová Kirchnerová skončila v úřadu loni v prosinci po osmi letech vládnutí. Spolu s manželem, někdejším prezidentem Néstorem Kirchnerem, byli zapleteni do případu praní špinavých peněz a zpronevěry financí určených na veřejné stavby. Prokuratura rovněž obvinila Julia De Vida, dlouhodobého spojence Fernándezové Kirchnerové a Kirchnera a bývalého ministra plánování a veřejných investic.
Prezident Zeman se ve středu na Pražském hradě setkal s bývalým premiérem Petrem Nečasem. Prezident Nečasovi poděkoval za podporu obchodu s Čínou. Firma, v níž Nečas vede strategický rozvoj, při nedávné návštěvě čínského prezidenta v ČR oznámila plán investic do ekologických technologií s čínským partnerem. Za nevstřícný postoj vůči Číně přitom Zeman v minulosti Nečase kritizoval. V rozhovoru pro čínskou CCTV Zeman řekl, že Nečasův kabinet měl velmi špatné vztahy s Čínou a velmi podléhal tlaku Spojených států a Evropské unie.
Soudkyně Kateřina Sedláková na jedenácti stránkách rozsudku vysvětlila, proč rozhodla, že se Kancelář prezidenta republiky musí omluvit za slova Miloše Zemana. Ten na adresu novináře Ferdinanda Peroutky pronesl, že v článku Hitler je gentleman prokázal své sympatie s nacismem. Jenže podle soudkyně nebyly výroky Zemana pravdivé. Sedláková zároveň uvedla, že se od prezidenta očekává, že bude podávat pravdivé a ověřené informace.
Vietnamský parlament zvolil novým prezidentem dosavadního ministra veřejné bezpečnosti Tran Dai Quanga. Policejní generál složil přísahu a slíbil, že bude "rezolutně" chránit svrchovanost země v pokračujícím teritoriálním sporu s dlouholetým rivalem Čínou. Quang byl jediným kandidátem na tuto funkci, který vzešel z lednového sjezdu vládnoucí komunistické strany. Prezident je ve Vietnamu hlavou státu a vrchním velitelem ozbrojených sil, ekonomické otázky pak spadají do kompetence premiéra, který bude zvolen příští týden. Nejvyšší postavení v triumvirátu politického vedení země má ale stranický šéf, generální tajemník Nguyen Phu Trong. Zemi prakticky řídí mocné 19členné politbyro.
Důvěru v prezidenta Francoise Hollanda má podle nového průzkumu agentury TNS Onepoint jen 15 procent Francouzů, ještě v lednu to přitom bylo 23 procent lidí. Zemi čekají příští rok na jaře prezidentské volby a Hollande by se rád ucházel o druhý pětiletý mandát. Zatím ale není jasné, zda bude opět kandidátem své Socialistické strany. Kandidaturu sám podmínil tím, že se do konce jeho prvního mandátu musí snížit nezaměstnanost. Francouzi nejvíce důvěřují bývalému neogaullistickému premiérovi Alainu Juppému (37 procent). Socialistického premiéra Manuela Vallse příznivě hodnotí 27 procent respondentů. Bývalý prezident Nicolas Sarkozy se těší podpoře 24 procent.
Spojené státy a Rusko se dohodly, že v rámci jednání o politickém řešení syrského konfliktu umožní syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi uchýlit se do ciziny. Tvrdí to panarabský Al-Haját, považovaný za nejčtenější list v diaspoře Arabů na Západě a vycházející také v blízkovýchodních zemích. S odvoláním na nejmenovaný diplomatický zdroj napsal, že americký ministr zahraničí John Kerry už o dohodě týkající se Asada informoval arabské partnery. Zdůraznil prý ale, že "čas a politický kontext jsou zatím nejasné". Dohoda je podle zdroje vítána mezi členy Rady bezpečnosti OSN. Kreml ale informaci vzápětí popřel, ostatně jako dřívější zvěsti o možném odchodu syrského prezidenta.
Brazilská prezidentka Dilma Rousseffová je po úterý opět o něco blíže možnému nedobrovolnému konci ve funkci. Strana brazilského demokratického hnutí (PMDB), největší partaj v zemi, totiž oznámila, že vystupuje z vládní koalice. To prezidentce nehraje do karet, jelikož ji už příští měsíc čeká v parlamentu takzvaný impeachment, tedy proces odvolání. Vedení PMDB rozhodlo, že všech šest zbývajících ministrů musí do 12. dubna vystoupit z vlády, nebo bude čelit etické proceduře. Ministr turistiky Henrique Eduardo Alves podal demisi už v pondělí. Rousseffovou by v čele státu chtěl nahradit pětasedmdesátiletý šéf (PMDB) a viceprezident Michel Temer.
Nový barmský prezident Tchin Ťjo složil přísahu. Tento blízký spolupracovník slavné bojovnice za demokracii Do Aun Schan Su Ťij, jejíž Národní liga pro demokracii vyhrála listopadové parlamentní volby, je v zemi první zvolenou civilní hlavou státu za posledních více než 50 let. "Slibuji věrnost lidu barmské republiky," prohlásil Tchin Ťjo v parlamentu. Předpokládá se, že bude rozhodovat spolu s nositelkou Nobelovy ceny za mír Su Ťij, jejíž kandidaturu na prezidenta znemožnila ústava ještě z dob vojenské diktatury. Oblíbená politička se už nechala slyšet, že bude "nad prezidentem" a že zemi bude vládnout nepřímo.
Začalo to protesty proti porušování lidských práv v Tibetu a skončilo demonstrací za svobodu shromažďovací v Praze.
Kardinál Dominik Duka si myslí, že pronásledování čínských věřících bylo mnohem krutější a bolestnější, než bylo za komunistického režimu u nás. Nesvoboda katolíků v Číně dál, přes některé změny, přetrvává. Kvůli tomu předal při večeři čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi dopis, ve kterém vyzývá k respektování občanských a lidských práv. Spolu s dopisem Duka předal hlavě čínského státu také knihu s ilustracemi katolického básníka a výtvarníka Bohuslava Reynka.
Prezidentovi Miloši Zemanovi v březnu důvěřovalo 62 procent Čechů, což je podle průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění dosud nejvíc od jeho zvolení v roce 2013. Důvěra ve vládu, která je momentálně 41 procent, se dlouhodobě a bez větších zvratů pohybuje nad 40 procenty. Nejdůvěryhodnější ústavní institucí pro občany zůstávají starostové a obecní zastupitelstva, které kladně hodnotí přes 60 procent veřejnosti. Naopak nejhůře z hodnocení vycházejí obě parlamentní komory - Sněmovna a Senát. Důvěryhodné jsou jen pro 30 procent respondentů. Krajským zastupitelstvům věřilo v březnu 43 procent veřejnosti, hejtmanům 41 procent. Ani u těchto ústavních institucí se postoj veřejnosti.
Fotograf a kameraman Ondřej Mazura v pondělí fotografoval vítání čínského prezidenta i protesty proti němu. Mazura měl na zádech připevněnou tibetskou vlajku, kvůli které se dostal do potyčky s Číňany. Ti mu ji strhli a napadli ho kovovými tyčemi, na kterých byly přidělané čínské vlajky. "Dostal jsem několikrát tyčí po kebuli a mám na ní nějaké boule a modřiny a nateklé obočí. Nic vážného," řekl Aktuálně.cz. Rvačku rychle zastavili policisté, kteří fotografa Deníku Referendum zadrželi a odvezli k výslechu.
