Se sebevědomím mají Češi problém. Něco jiného je ale jejich vnitřní síla, ve které si věří a která jim pomáhá zvládat tíživé životní situace. Ukazují to výsledky aktuálního výzkumu agentury Ipsos pro analytický projekt Česko v datech. Pro tři čtvrtiny lidí je přitom hlavním zdrojem osobní síly rodina či přátelé, naopak kritika a pochvaly je příliš nemotivují.
Pracovnu má doma podle průzkumu Skanska Reality zhruba 23 procent Čechů, častěji muži. Od jídelního stolu práci vykonává 16 procent Čechů, každý desátý pracuje z pohovky nebo postele, ukázal průzkum. Nábytkářské řetězce v souvislosti s rozšířením práce z domu zaznamenaly nárůst poptávky po kancelářském vybavení, sdělili zástupci vybraných obchodních sítí.
Důvěra obyvatel Česka ve státní aparát je nejnižší od loňského března, kdy byl v zemi potvrzen první případ nemoci covid-19. Vyplývá to z výsledků únorového výzkumu projektu National Pandemic Alarm, který monitoruje v pěti evropských zemích postoje společnosti s ohledem na pandemii. Z průzkumu plyne, že Čechům chybí politická autorita, které by svěřili rozhodování o protiepidemických opatřeních.
Téměř dvě třetiny takzvaných mileniálů z větších měst bydlí samostatně. Zhruba každý třetí mladý od 18 do 35 let žije už ve vlastním. Čtyři pětiny mladých si myslí, že bydlení je hůř dostupné, než bylo pro jejich rodiče. Jako hlavní důvod vidí investiční pořizování bytů, kvůli němuž rostou ceny. Ukázal to průzkum Sociologického ústavu Akademie věd.
Volby do sněmovny by v lednu podle modelu společnosti Ipsos vyhrálo hnutí ANO se zhruba 27 procenty hlasů. Následovala by koalice Pirátů a STAN s 23 procenty a koalice Spolu (tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09) s téměř 22 procenty. Největšího volebního potenciálu ale dosáhli Piráti a STAN. Jejich koalice by v případě, že by ji volili všichni voliči, kteří ji aspoň zvažují, měla dvě pětiny hlasů.
S příznaky covidu nezůstává doma podle výzkumu iniciovaného Světovou zdravotnickou organizací v Česku 46 procent lidí. Podle odborníků to může být důvod masivního šíření a neúspěšného zvládání pandemie. Základní opatření zahrnující mytí rukou, nošení roušek a zachovávání rozestupů nedodržuje 16 až 33 procent populace.
Jako největší problém Česka vnímaly loni téměř dvě třetiny středoškoláků politickou reprezentaci, dvě pětiny jich za potíž označily epidemii covidu-19. Zájem o volby od roku 2017 mezi studenty výrazně vzrostl, zúčastnit by se jich chtělo až 76 procent. Nejvíce, a to kolem 30 procent, by jich podpořilo Piráty. Popularita vládního hnutí ANO u studentů klesla na osm procent.
Mzdy napříč odvětvími v loňském roce stagnovaly. Mírný nárůst o tři až deset procent byl patrný u pozic s vysokou poptávkou, úzkou specializací či urgencí zaměstnavatele. Vyplývá to ze mzdového průzkumu, který v úterý zveřejnila personálně-poradenská společnost Hays. Průzkum vznikl analýzou mzdových dat sesbíraných od více než 20 000 registrovaných uchazečů a 6000 pracovních nabídek.
Tři čtvrtiny lidí vyžadují největší ochranu dat o osobních financích, především informace o pohybu na účtu a kreditní kartě. Jen pětina lidí řeší ochranu dat o jejich zdravotním stavu nebo o místě pohybu. Nejméně Čechům vadí data prozrazující jejich nákupní chování. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu inkasní agentury EOS KSI.
Češi se nyní chrání před nemocí covid-19 méně než na přelomu října a listopadu, kdy nakažených rekordně přibývalo. Zároveň se teď lidé spolu více setkávají. Vyplývá to z prosincového průzkumu společnosti PAQ Research. Lidé v poslední době například začali více navštěvovat příbuzné a přátele a také častěji docházejí do zaměstnání. Začátkem prosince začal nárůst počtu nakažených opět zrychlovat.
Zahraniční investoři oceňují Česko především díky šikovným zaměstnancům. Naopak problém vidí v nedostatku pracovní síly ochotné pracovat za nabízené mzdy. A i ty se podle nich v tuzemsku až příliš zvyšují. V průzkumu ManpowerGroup Total Workforce, ve kterém se porovnávalo 76 zemí světa, obsadilo Česko 29. místo v atraktivitě pracovního trhu.
Češi v říjnu sledovali televizi v průměru čtyři hodiny a 18 minut, což je o 35 minut více, než bylo v posledních třech letech běžné. Jde zároveň o nejvyšší říjnovou sledovanost od začátku peoplemetrového měření. Uvedla to ve čtvrtek Asociace televizních organizací. Důvodem je koronavirová pandemie.
Unikátní prognóza více než stovky odborníků ukazuje, jaké dopady bude mít koronavirová krize na české rodiny s dětmi. Nejohroženější skupinou jsou samoživitelé a rodiny s handicapem, kterým hrozí ztráta zaměstnání či bydlení a finanční potíže. V úplných rodinách roste například riziko domácího násilí nebo závislosti na technice či alkoholu.
Preference Pirátů i Starostů a nezávislých dál rostou, vyplývá z aktuálního průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Propad u ANO se zastavil a oproti září si hnutí polepšilo. Do sněmovny by se dostaly také ODS, SPD a TOP 09. Naopak obliba vládní ČSSD dál padá, nyní by se se třemi procenty do sněmovny nedostala, stejně jako KSČM.
Mladí Češi nedůvěřují politikům, věří spíše armádě, policii nebo soudům. Volby jsou plýtváním času podle každého třetího ve věku 15 až 29 let. Asi čtyři pětiny nevěří druhým a dvě pětiny jich dávají přednost vlastní svobodě na úkor práv ostatních. Vyplývá to z průzkumu Hodnoty mladých, který u příležitosti 31 let od pádu komunismu v bývalém Československu udělala Česká rada dětí a mládeže.
Zatímco na jaře mělo 62 procent Čechů dojem, že si vláda v době pandemie počíná dobře, na podzim si dvě třetiny populace myslí opak. Skoro devět z deseti Čechů se teď bojí o své blízké a více než polovina národa se strachuje o sebe. Strach vychází z nedostatku bezpečí i finanční nejistoty a má řadu psychosomatických dopadů. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury Behavio pro Skautský institut.
Volby do sněmovny by v říjnu podle modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO, volilo by ho 28,5 procenta lidí. Ještě v září si hnutí drželo stabilní pozici okolo 30 procent a podle agentury se mohla na vývoji negativně projevit druhá vlna covidu-19. S odstupem by druzí skončili Piráti s podporou 13,5 procenta a ODS se 13 procenty, obě strany proti srpnu posílily.
Nejlépe se žije opět ve středočeských Říčanech. Skokanem roku v kvalitě života je Holešov, který si v žebříčku polepšil o 64 míst. Naopak největší propad zažily Hořice v Královéhradeckém kraji. Poslední příčku znovu obsadila moravskoslezská Orlová. Ukázal to třetí ročník Indexu kvality života sestavený projektem Obce v datech a společností Deloitte, který má Aktuálně.cz exkluzivně k dispozici.
Pro čtvrté čtvrtletí letošního roku část bankovního trhu avizuje další zpřísnění poskytování úvěrů podnikům a naopak jejich uvolnění domácnostem. Banky očekávají pokračující růst poptávky po krátkodobém provozním financování podniků a snížení poptávky po úvěrech u domácností. Vyplývá to z průzkumu úvěrových podmínek bank, které zveřejnila Česká národní banka.
Obavy lidí až v poslední době stouply k dubnovým číslům. Podzim se liší tím, že za obavami zaostávají dobrovolná opatření a omezování kontaktů, říká sociolog Daniel Prokop, který se podílí na výzkumu Život během pandemie. Lidé, kteří by nejraději nechali koronavirus projít společností, podceňují rozsah problému a nedokážou si představit exponenciální růst. Nevyužitou šancí je home office, dodává.
