Sociální demokraté mají ještě šanci stáhnout velký náskok hnutí ANO, ale musí změnit svou politiku, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jan Hartl, ředitel neziskového ústavu STEM. Právě tato agentura zveřejnila výsledky říjnového průzkumu, podle kterého by ANO volilo 29,7 procenta lidí, zatímco ČSSD jen 14,4 procenta. "ČSSD nesmí působit poraženecky, a zejména ne rozhádaně," říká Hartl.
Demokratická kandidátka na prezidentku Spojených států Hillary Clintonová vede před svým republikánským rivalem Donaldem Trumpem v aktuálním průzkumu Reuters/Ipsos o šest procentních bodů. Oproti minulému týdnu zvýšila náskok o dva procentní body, napsala v noci na dnešek agentura Reuters. Američané budou nového prezidenta vybírat 8. listopadu. V průzkumu provedeném v tomto týdnu dalo někdejší první dámě a bývalé americké ministryni zahraničí hlas 42 procent respondentů, Trump získal podporu 36 procent oslovených. Realitní magnát v sondážích za Clintonovou dlouhodobě zaostává a jeho podpora mezi rozhodnutými voliči zůstává od září pod 40 procenty.
Zavřené obchody na státní svátky nevadí většině Čechů. Podle průzkumu společnosti Median pro Radiožurnál s vadí jen malé části české populace. Například pouze 14 procent lidí často nakupuje o svátcích. Většina Čechů, tři pětiny, nakoupila před 28. říjnem předem. Právě Den vzniku Československa je první státní svátek, od kterého se zákaz prodeje uplatňuje poprvé zákonem.
Po zpochybnění spravedlivosti amerických prezidentských voleb dnes republikánský kandidát Donald Trump napadl i věrohodnost průzkumů veřejného mínění, které ve velké většině dávají víc nadějí na úspěch jeho demokratické soupeřce Hillary Clintonové. Cílem manipulací prý je odradit Trumpovy stoupence od účasti ve volbách. Průzkumy jsou falešné, napsal dnes newyorský miliardář na twitteru. Na vině jsou podle něj demokraté, kteří touto cestou usilují o omezení Trumpovy podpory ve volbách. Pro své tvrzení republikánský kandidát nepředložil žádné důkazy.
Většina studentů vysokých škol si během studia přivydělává, čtyřicet procent má pravidelný příjem. Každý šestý student by si vysokou školu nemohl dovolit, kdyby zároveň nepracoval. Ukázaly to výsledky mezinárodního šetření Eurostudent, kterého se účastní všech 28 států Evropské unie. Studenti prezenčních neboli denních oborů utratí zhruba devět tisíc korun měsíčně. Zhruba polovinu nákladů si hradí sami, druhou půlku jim dává nejčastěji rodina nebo partner.
Dostatek času nastudování podmínek věnuje třetina Čechů, když nad smlouvami před podpisem stráví zhruba hodinu. Průzkum dále ukázal i to, že roste počet mladých lidí, kteří mají zkušenost s úvěrem.
Ukazují to výsledky aktuálního průzkumu České bankovní asociace. Internetové bankovnictví už využívá 88 procent Čechů, do banky přes mobil chodí čtyři Češi z deseti. V používání těchto moderních nástrojů ale máme podle bank stále značné rezervy, a jsme tak nejslabším článkem v řetězci zabezpečení vlastních peněz.
Lidé se bojí cestovat do zemí s nestabilní bezpečnostní situací, a proto raději volí dovolenou v Česku nebo na Slovensku. Preferují častější a kratší volno. Za dovolenou v průměru utratí 14 900 korun.
Nedělní předčasné volby v Chorvatsku vyhrálo vládnoucí konzervativní Chorvatské demokratické společenství (HDZ). Výsledek hlasování tak potvrzuje obavy z možného pokračování politické krize v zemi.
Podle průzkumu agentur Median a STEM/MARK je favoritem krajských voleb hnutí ANO. ČSSD má náskok jen v jižních Čechách a na Vysočině, přestože v současnosti většinu krajů ovládá. Vyšší než desetiprocentní potenciál pak mají tradiční strany jako ODS, KSČM, TOP 09 a KDU-ČSL, v některých krajích pak i strany menší či regionální.
V nedělních volbách v německé spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko by se pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) mohla stát se ziskem 23 procent hlasů druhou nejsilnější stranou v zemském sněmu. Naznačuje to průzkum veřejného mínění zveřejněný časopisem Cicero. O tři procentní body by tak AfD překonala i křesťanské demokraty (CDU) kancléřky Angely Merkelové, vítězství by čekalo vládní Sociálně demokratickou stranu (SPD) s 28 procenty hlasů. Náskok AfD by podle německých médií byl obzvlášť hořkou prohrou pro kancléřku, která kandiduje do Spolkového sněmu za pomořanský volební obvod od roku 1990.
Padesát sedm procent obyvatel Velké Británie by si přálo zákaz nošení burek na veřejnosti. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov, podle něhož jsou pro zavedení takového opatření voliči všech velkých stran. Jedinou věkovou skupinou, která je proti, jsou lidé od 18 do 24 let. Naopak nejvíce by si zákaz muslimského oděvu, jenž zahaluje i tvář, přáli lidé nad 65 let. Obdobný názor mají Britové i na celotělové muslimské plavky burkiny, o něž se v posledních týdnech strhly spory především ve Francii, kde je řešil i nejvyšší správní soud. "Vláda nevidí žádné důvody pro omezování lidí v tom, co mohou nosit na veřejnosti," prohlásil mluvčí vládního úřadu pro rovnoprávnost.
Podle průzkumu v Česku pravidelně obědvá pouze 61 procent zaměstnanců, třetina jí občas a pět procent neobědvá vůbec. V rámci srovnávaných zemí se jedná o nejhorší výsledek v Evropě. Oproti tomu stále více lidí obědvá v restauracích. Je to dáno příznivými cenami i pestrou nabídkou.
Nejrozšířenějším benefitem zůstávají stravenky, stále více firem ale zaměstnancům nabízí také flexibilní pracovní dobu či možnost zkráceného úvazku. Ukazuje to průzkum agentury Ipsos pro společnost Sodexo Benefity.
Dva měsíce před opakovaným druhým kolem voleb rakouského prezidenta vede v průzkumech kandidát Svobodné strany Rakouska Norbert Hofer. V průměru se jeho zisk pohybuje kolem 52 procent, zatímco u jeho rivala Alexandera Van der Bellena, je to 48 procent. Květnové druhé kolo prezidentských voleb vyhrál Van der Bellen o pouhých 30 863 hlasů. FPÖ ale volby napadla, protože některé hlasy byly sečteny ještě před termínem pro otevření obálek. Ústavní soud stížnosti vyhověl a nařídil opakování druhého kola 2. října. Aktuální údaje agentury Gallup ukazují, že se kolísání u Hofera pohybuje mezi 47,5 a 56,5 procenta. Van der Bellen má rozsah od 43,5 do 52,5 procenta.
Zhruba 70 pacientů v Česku denně podlehne nádoru. Počty nemocných rok od roku rostou. Celkem oprávněně se tak Češi rakoviny bojí. Za chorobu, ze které mají největší strach, rakovinu označuje 67 procent českých mužů. Ukázal to průzkum farmaceutické firmy Sanofi a agentury Millward Brown. Z odpovědí celkem 1500 dotazovaných ale vyplývá, že obavami to často končí – čeští muži zanedbávají pravidelné prohlídky, které dokážou rakovinu včas odhalit. Na preventivní vyšetření alespoň jednoho typu rakoviny chodí tak často, jak doporučují lékaři, jen 26 procent mužů. České ženy jsou přitom až dvakrát zodpovědnější.
Devět z deseti Čechů netuší, jaká byla loni inflace. Najdou se i lidé, kteří si myslí, že překročila 10 procent. Jen každý osmý ví, že na základě předchozích výnosů není možné určit budoucí zhodnocení peněz v penzijním fondu. Třetina lidí by si raději nechala z investovaných 3000 korun vyplatit tři stovky než patnáctiprocentní výnos (tedy 450 korun). Ukázal to průzkum provedený na základě metodiky OECD.
Už zítra rozhodnou Britové o setrvání své země v Evropské unii. Narýsují tak budoucnost Spojeného království i celé Evropy na mnoho dalších let. Co říkají krátce před referendem průzkumy?
Z těch, kteří plánují vyjet za hranice, zamíří nejvíce lidí do Chorvatska, následuje Slovensko, Itálie, Španělsko a Řecko. Jako nejméně oblíbené cíle dovolené se měsíc před letními prázdninami jevily Turecko, Tunisko, Maroko, Egypt a také Francie.
Z globálního průzkumu společnosti Nielsen také vyplynulo, že 44 procent českých respondentů baví vyhledávání slev. Průměr v Evropě je přitom 61 procent. V hodnocení nabídky potravin jsou Češi kritičtější než je průměr v Evropě - jen čtyři z deseti si myslí, že v prodejnách nacházejí dostatečně velký výběr potravin.
