Bajkeři, nový český film, jsou přesně tak špatní a možná ještě horší, než vypadají z plakátu. Překvapivé je pouze to, že na plakátu Adam Mišík předvádí víc hereckého citu než v celém filmu. Tomu vládne scénář Petra Kolečka plný rasistických a šovinistických narážek. Z Bajkerů nevyplývá nic jiného než vysmát se jakékoliv odlišnosti.
Jak cestovat s lososem a jiné eseje je kniha textů, které Umberto Eco psával do italského listu La Repubblica, a k vydání ji připravil na konci svého života. "Zúžením výběru na padesát sloupků vznikla jakási 'bestofka', která Eca představuje v nové poloze. V textech ze sedmdesátých a osmdesátých let se nebál dělat si srandu ze všeho a ze všech, jeho humor byl černý a pálil z první. Zato sloupky vydané v novém tisíciletí, to už jsou glosy spokojeného profesora. Obrousily se hrany, prohloubila se témata, humor zlaskavěl," píše v recenzi Jarda Konáš.
Snímek matka! režiséra Darrena Aronofského má být velmi otevřenou biblickou alegorií o vztahu Boha (Javiera Bardema), přírody (Jennifer Lawrenceové) a lidstva (všech ostatních, kteří se ve filmu objeví). Problém je, že každý divák s alespoň minimální znalostí biblických příběhů alegorii prokoukne a děj začne s úspěchem předvídat. Režisér ale dokáže být ve své snaze tak extrémní, že právě tato provokace dohnaná ad absurdum je na filmu nakonec i svým způsobem působivá.
Boží pořádek o boji za rovnoprávnost ve Švýcarsku je ukázkovým příkladem toho, jak didaktické téma zpracovat odlehčenou a zábavnou formou. Snímek je možné vidět před distribuční premiérou v rámci festivalu Das Filmfest v pražském kině Atlas 20. října.
Pořadatelé listopadového šumperského festivalu Blues Alive letos přišli s poněkud provokativním nápadem: ať Vladimír Mišík přivede na jedno pódium celou svou hudebně aktivní rodinu! České legendě se ten nápad zalíbil, manažer kapely Šimon Kotek vše dotáhl ke zdárnému konci a pražská premiéra tříhodinového koncertu Nechte zpívat Mišíky!, na kterém se kromě Vladimíra podíleli synové Adam a Maťo, dcera Bára a manželka Eva, se včera v Lucerna Music povedla na jedničku.
Na workshopu výborného fotografa aktů Jiřího Růžka jsme měli možnost si poprvé zafotit s novým Fuji X-E3. A jaké jsou první dojmy? Nástupce velmi oblíbené X-E dvojky určitě nezklamal. Fotí se s ním příjemně a výsledné snímky jsou stejně jako u předchůdce velmi kvalitní. Ale možná, že už pro některé fotografy bude až příliš malý.
Pro ty, kteří knižní předlohu Sněhuláka od Jo Nesboa neznají, bude film režiséra Tomase Alfredsona jen zmatená detektivka televizního formátu, která snaživě kopíruje vlnu skandinávských noir filmů. Pro fanoušky původní knihy je pak nejzoufalejší selhání tvůrců nedostatečné vykreslení hlavních postav a jejich motivací.
Po dvojici EP Gliese a Ink Bitten (2012) přestěhovali Petra Hermanová, Roman Přikryl a Jan Boroš alias Fiordmoss svou kapelu z Brna do Berlína. Při poslechu jejich do detailu dotaženého, uhrančivého debutu Kingdom Come si nelze nevzpomenout na minimalismus The xx či atmosféričnost Warpaint, škoda však, že album nevyšlo o několik let dřív. Ze skupiny, která mohla hrát první ligu, jsou tak zase jen čeští epigoni trendu, jenž už je v zahraničí vlastně víceméně pryč.
Pražské Studio Hrdinů uvedlo představení Série bezdůvodných aktů, které se snaží nastínit, co všechno mohou způsobit (ne)funkční vztahy a vyprázdněnost dnešní doby. Hra zajímavě experimentuje s jazykem, prostorem i hudbou, místy ale působí příliš útržkovitě a zašifrovaně. "Představení by prospělo více vstřícnosti vůči divákovi. Aby se nakonec v jeho očích to, co sleduje, nestalo jen sérií bezdůvodných divadelních aktů," píše v recenzi Saša Hrbotický.
Snímek 8 hlav šílenství o životě básnířky Anny Barkovové v režii Marty Novákové má ambice, jenomže vypravěčsky, stylisticky a (pro Anetu Langerovou) herecky se jedná o velké sousto. Kdyby se film uskromnil, mohl by dopadnout lépe.
I po třicetileté kariéře tlačí americký zpěvák Marilyn Manson na pilu. Na novém albu Heaven Upside Down se vrací k tomu, čím si vydobyl nezastupitelné místo v historii moderního rocku: k drsné provokaci, zaklínání a skvělému, vrstevnatému rocku. Deska servíruje plnohodnotný přehled kariéry kapely, aniž by na jednotlivých érách nějak kanibalizovala.
Na první roční divadelního festivalu Pražská křižovatka dorazila i inscenace Democracy in America od Romea Castelluciho, jednoho z nejpopulárnějších režisérů evropské sécny. Představení dle názvu odkazuje k politickému divadlu, největší síla autora je ale jinde: dokáže skvěle rozostřovat, nabízet asociace a efektně mlžit. Jeho práce s vizuály je fantastická a v našem prostředí ojedinělá.
Blade Runner se vrací, jenže proč vlastně? Nádherné obrazy novinky Blade Runner 2049 v nejlepších momentech připomenou originál, jenže režisér Denis Villeneuve se víc než složitému příběhu věnuje detailním záběrům Ryana Goslinga. Vidět Blade Runnera v kině je i díky skvělé kameře nepochybně zážitek, jen se o něm pak nesmí moc přemýšlet.
Do tuzemských kin přichází snímek Chlapi nepláčou, který si získal pozornost už v létě na festivalu v Karlových Varech. Jugoslávské války jsou pro místní filmaře stejně vděčné téma jako pro Čechy komunismus, přesto balkánští talentovaní tvůrci objevují nové a zajímavé způsoby, jak o válce vyprávět. Snímku Chlapi nepláčou se dá vyčíst snaha o extrém za každou cenu, nicméně dokumentarista Alen Drljevic si poprvé v životě vybral fikční přístup právě proto, aby se mohl od realistické observace posunout a odvyprávět víc, než by dokázal neutrální dokument.
Zpěvačka Miley Cyrusová - žena, která kdysi šokovala "nahým" klipem Wrecking Ball s demoliční koulí - nyní přichází s klidnou countryovou deskou Younger Now. Cyrusová má country v krvi, vždyť k žánru ji přivedl její otec, countryový zpěvák. Album ovšem vyznívá, jako kdyby si zpěvačka všechno dobře spočítala a odbočka k písničkovějšímu stylu byla jen reakcí na to, že taneční žánry jsou za zenitem.
Trilogie Zahradnictví, v níž se režisér Jan Hřebejk a scenárista Petr Jarchovský věnují hrdinům kultovních Pelíšků, přichází s druhým dílem. Ten dopadá ještě o kus neslavněji než "jednička" Rodinný přítel. Opět se dá jen domýšlet, jak mohlo tolik talentovaných filmařů tak fatálně a začátečnicky selhat.
Škoda, že ve filmu Wind River se režisérovi Taylorovi Sheridanovi tentokrát úplně nepodařilo spojit sociopolitickou rovinu scénáře s detektivkou. I když se snímek poetikou blíží populárním skandinávským noirovým thrillerům, ani přesvědčivá audiovizuální stránka nedokáže zakrýt fakt, že tenhle příběh zločinu a pomsty postrádá jakýkoliv moment překvapení.
Black Sabbath, nejdůležitější heavymetalová kapela všech dob, se po půl století existence odebrala ke spánku. Nechala za sebou nesmazatelný hudební odkaz, devatenáct studiových desek a miliony fanoušků po celém světě. A také koncertní dokument The End of the End, který se na jediný den - 28. září - objeví v kinech po celém světě včetně Česka.
Režisér Matthew Vaughn poprvé v životě natočil pokračování úspěšného filmu. Ve snímku Kingsman: Zlatý kruh se ale místo rozvíjení nového světa pokouší o zopakování kouzla prvního Kingsmana - ovšem hlasitěji a s jasnějšími barvami, protože když to nejde líp, musí to být alespoň větší a extravagantnější.
Jen těžko si lze představit otřepanější frázi v názvu alba i lepší příklad interpreta, od kterého už nikdo nic nečeká, protože má zkrátka "splněno". Novinka Give More Love, pod níž je podepsaný bývalý člen The Beatles Ringo Starr, však svůj optimismus a chuť do života ani v nejmenším nemusí předstírat.
