Renčova Baarová je vypravěčsky i filmařsky zpackaná. Nesděluje to, co sdělovat chce, a co sděluje, můžeme rozdělit buď na nesnesitelně nudné, nebo nechtěně směšné. Filip Renč se pokouší vyprávět melodrama větší než z Titaniku, nemá však prostředky ani schopnosti. Více v recenzi Martina Svobody.
Doba se mění. I legendární americká značka, která založila svou image na bytelných off-roadech a SUV s pohonem všech kol, může nabízet malý model vhodný hlavně pro jízdu do města. Obzvlášť, když jí v tom pomůže mateřský koncern Fiat. Renegade s pohonem předních kol ale vůbec není k zahození, ukázal test.
Jo Nesbø se v románu Půlnoční slunce opět vrací do Norska sedmdesátých let minulého století a opět vzdává hold klasikům drsné školy – nebo aspoň její špinavější odnože, kde už dávno nejde o čistého detektiva ve zkaženém světě, ale o lidi chycené v pasti vlastních – a co hůř, cizích – rozhodnutí. Po čím dál překombinovanějších dobrodružstvích (slovo případy už se ani nezdá vhodné) Harryho Holea podobný přístup Nesbømu vyloženě prospěl.
Porovnali jsme ryzí offroad a vůz kategorie SUV. První kategorii reprezentovalo modernizované Suzuki Jimny, druhou jeho podobně velká sestra Vitara. Obě auta jsme zkoušeli na asfaltu i v terénu. Na obou místech se řidičům nezvyklým na pravidelné ovládání terénního auta jezdilo lépe s SUV.
Když před necelými třemi lety vystupoval tehdejší objev Imagine Dragons v Praze poprvé, psalo se o jedné z událostí roku. Klub letos vyměnili za největší domácí halu. S ostudou neodjíždějí, avšak stále mají na čem pracovat.
Italský skladatel filmové hudby a nezapomenutelných celuloidových melodií Ennio Morricone v sedmaosmdesáti letech zvedl několikrát za večer nadšené publikum pražské O2 areny ze židlí a symfonickými aranžemi svých ikonických děl se po boku Českého národního symfonického orchestru ohlédl za šesti dekádami ve filmovém průmyslu.
Nejnovější český muzikál skládá poctu Starcům na chmelu a připomíná, proč je v naší kinematografii stále sháňka po pořádném dramaturgovi. "Vznikl bizarní polotovar, který postrádá naprosto klíčové scény potřebné pro uspokojivé zakončení děje. Toto rozhodnutí nemá precedens a jen jeho zhodnocení vyžaduje zapojení všech šedých buněk mozkových," píše v recenzi Marek Koutesh.
Jednou z prvních premiér letošního roku na Jatkách78 je inscenace Biograf. Diváci mají možnost vrátit se zpátky v čase, do „biografu, který je vlastně kino, ale z doby, kdy se tomu ještě říkalo biograf,“ jak na úvod poznamenala hlavní postava – uvaděč, prodavač popcornu, ředitel a hlavně promítač, veliký milovník starých filmů. Jak se záhy ukáže, celá inscenace vzdává hold éře němého filmu.
Všichni jsme to slyšeli, všichni to tušíme – s Revenantem Zmrtvýchvstáním se Leonardo DiCaprio plazí k údajně kýženému oscarovému ocenění. Fyzický western režiséra Alejandra Gonzáleze Iñárritua si ale zaslouží pozornost v mnoha dalších aspektech. Více v recenzi Marka Kouteshe.
Snímek Revenant Zmrtvýchvstání, který získal cenu Zlatý glóbus pro nejlepšího herce a režii, je nejsyrovější film, který jsem kdy viděl, po skončení filmu jste vyčerpaní, tvrdí kritik Kamil Fila. Podle něho se ale tvůrcům nepovedl přechod ze skvěle natočených naturalistických scén ke spiritualitě a mysticismu.
Žádné rozhovory a žádné koncerty - David Bowie komunikuje poslední roky s veřejností jen skrze svoji hudbu a nové album Blackstar testuje fanoušky, jestli svému hrdinovi ještě pořád rozumí. Rozmáchlé stopáže, teatrální vokály, freejazzové dechy a zamotané konceptuální vzkazy - dvacátá pátá položka Bowieho diskografie je dost možná i jeho zatím nejexperimentálnější. Kdo se odváží vstoupit do jeho světa a dá si čas s luštěním indicií, rozhodně nebude litovat.
Snímek Osm hrozných režiséra Quentina Tarantina je konverzační western odehrávající se v podstatě v jedné místnosti. Ten film je velmi inteligentní v tom, co ukazuje. Není to jen zábava, snímek se zabývá i traumaty americké historie, tvrdí filmový kritik Kamil Fila.
Quentin Tarantino se vrací v dalším upovídaném opusu, tentokrát méně přívětivě, než měl v posledních letech ve zvyku. Publikum zase jednou rozdělí v debatách o samoúčelnosti, nebo naopak genialitě zvolených postupů, což je v podstatě jen dobře.
Rocky zpět v ringu, i když jen v jeho rohu, odkud koučuje syna Apolla Creeda. Stallone jako málokterá akční hvězda pochopil sílu svého jména a zároveň našel efektní způsob, jak z něj těžit i v době, kdy už sám rukavice navléknout nemůže. Creed je vkusné, nostalgické mainstreamové drama, které splní vše, co slibuje.
Rok 2015 v českém filmu patřil zejména hororu a komedii o Mnichovské dohodě. Recenzenti Aktuálně.cz vybrali nejlepší tuzemské snímky.
V postapokalyptickém světě plném odporných mutantů a ještě odpornějších lidských samců přežívá vnadná a ctná Druuna, jejíž pel nevinnosti nesetře ani občasná úlitba chtíči vilného doktora, od něhož musí získat sérum, kterým křísí zbytky lidskosti svého milého. Osud ji však nelítostně vrhne do boje za budoucnost celého lidstva. "Druuna není dostatečně bizarní, vtipná ani podvratná, aby byla něčím jiným než přehlídkou Serpieriho kreslířského mistrovství." Více v recenzi Jarmily Křenkové.
Vánoční pohádka České televize od Jiřího Stracha a Marka Epsteina je uzavřena ve vězení žánrových zákonitostí, z něhož by neunikl ani Houdini. Česká televize ji uvede 25. prosince večer, v hlavních rolích se představí Jiří Mádl, Bolek Polívka a Pavel Liška.
Sedmý díl Star Wars je možná dějově přímým pokračováním, symbolicky však restartuje sérii, jež se dostala do slepé uličky. J. J. Abrams ji z ní úspěšně vyvádí, ale opravdové dobrodružství musí teprve přijít. "Vše, co vidíme, je především nastavením nultého bodu pro další epizody a vedlejší filmy, stejně jako pro kvanta merchandisingu," píše v recenzi Martin Svoboda.
U nových Star Wars se mi stalo, že mě natolik pohltily, až jsem si zapomněl říkat, jak moc jsou boží, tvrdí nadšeně filmový kritik Kamil Fila. Star Wars: Síla se probouzí přináší podle Fily dvojí vlnu dojetí: nostalgického, že se vše dobré vrací zpět, a dojetí, které pramení z dramatičnosti a tragičnosti příběhu.
Uznávaná zpěvačka české klubové scény vydává pod uměleckým jménem KLARA. první vlastní album. „Home je skvělá popová deska, které nestaví pouze na několika hitech, ale přináší vyrovnaný materiál,“ píše o sólovém debutu Kláry Vytiskové v recenzi Jan Mazura.
