Ostravští kriminalisté sledují místo činu. Mladá žena zabitá obzvlášť brutálním způsobem má četné pohmožděniny v oblasti hlavy i genitálií. Objevují se první stopy, vrah možná brzy unikne za hranici kamsi na východ. Je třeba jednat. A hrdinové minisérie Vedlejší produkt, jejíž první část v neděli večer vysílá Česká televize, nemají čas zaobírat se tím, zda vyšetřování probíhá vždy podle pravidel.
Jsou proti válce a proti Vladimiru Putinovi, ale musí se dívat, co jejich země páchá na Ukrajině. Jak se takoví Rusové cítí? Odpovídají na to dvě nedávno česky vydané knihy: Válka a trest Michaila Zygara a Moje Rusko Jeleny Kosťučenkové.
Muž kráčí po trati přes železniční most, který není určen pro pěší. Přelézá zábradlí a kamera, jež se mu napřed motala kolem nohou, nyní dlouze z nadhledu zkoumá jeho lavírování nad propastí. Nakonec neskočí. Tvůrci filmového portrétu jednoho z nejzáhadnějších českých sériových vrahů Viktora Kalivody se nepokouší dopátrat motivů, zůstávají pouhými pozorovateli.
Hned první díl trilogie Šikmý kostel spisovatelky Karin Lednické z roku 2020 se stal hitem, ačkoliv se jednalo o její debut. Minulý týden vydala očekávanou závěrečnou část románové kroniky staré Karviné, která padla za oběť těžbě. Autorka nezklamala. Pokračuje v doplňování bílých míst historie a demytizaci regionu, to vše na pozadí poutavého i dramatického generačního příběhu.
Provinčního herce Hendrika Höfgena sžírá chorobná touha po slávě. Je ochoten obětovat jí naprosto všechno, včetně vlastní morálky. Zaplétá se do tenat v Německu sílícího nacionálně socialistického hnutí, až se nevědomky stává jeho spolupomahačem, Mefistem, kterého s úspěchem hraje na jevišti Berlínského státního divadla.
Natočit film, jehož hrdinkou bude věznice, se může jevit jako zvláštní nápad; však také historie té uherskohradišťské zvláštní byla. Původem z 19. století, sloužila svému účelu do roku 1960. Později v ní sídlily mírumilovnější instituce, třeba školní jídelna a družina. Po roce 1989 objekt chátral, až se zdálo, že bude zbourán.
Amerika je v rozkladu. Civilizované chování jde stranou, jakmile někdo vytáhne větší zbraň. Scenárista a režisér Alex Garland svou sci-fi vizi drží při zemi, jako by šlo o syrovou realitu velmi blízké budoucnosti. Občanská válka, kterou od čtvrtka promítají česká kina, je jeho nejzručnější, nejdrsnější a nejemotivnější film. Bohužel je to také snímek tvůrce, který odmítá mít na cokoli názor.
K oddaným obdivovatelkám Trumana Capoteho patřily takzvané labutě, skupina žen z newyorské vyšší společnosti, které se zlomyslným potěšením poslouchaly jeho anekdoty o životě hollywoodských elit. Věhlasný spisovatel ale jejich důvěru zradil tak, že mu nikdy neodpustily. O kauze vypráví minisérie, kterou lze nově vidět na platformě Disney+.
Zhruba rok po populárním The Last of Us vznikl další velkorysý televizní seriál podle úspěšné dystopické videohry. Také Fallout, nově přístupný na platformě Amazon Prime Video, si klade otázku, jak se lidé zachovají po zániku civilizace. Zjevně nás nečeká nic dobrého.
Zapomeňte na prosluněné pláže. I na herce Matta Damona s Judem Lawem. Nová seriálová verze slavné knihy Talentovaný pan Ripley z roku 1955 představuje Itálii, v níž se precizní černobílé kompozice perou s naturalismem tak jako na plátnech barokního malíře Caravaggia. Osmidílná série nazvaná prostě Ripley, kterou lze nově zhlédnout na Netflixu, nabízí něco, co na obrazovkách není běžně k vidění.
Její dědeček byl kazatel. S dodávkou, na kterou velkými písmeny napsal Godmobile, objížděl americkou Filadelfii. Vždy někde zastavil, začal zpívat o Ježíšovi a tím obracel kolemjdoucí na víru. Představa, že jeho vnučka bude také vystupovat, avšak v jazzklubech, mu přišla svatokrádežná. Hudba je přece od toho, aby šířila slovo Boží, namítal.
Pro svou první premiéru v pražském Rokoku, kde sídlí od aktuální sezony, si divadelní spolek Jedl nemohl vybrat případnějšího hrdinu. Podle autorského scénáře Lucie Trmíkové zde v režii Jana Nebeského uvádí na scénu svého druhu rokokový archetyp, mýty opředeného italského libertina a proslulého svůdníka Giacoma Casanovu z 18. století.
Silný názor a výrazně odlišný výklad přináší nová inscenace Rusalky od Antonína Dvořáka v brněnské Janáčkově opeře. Režíruje ji David Radok, který si urputností a absolutní promyšleností děl, jimž se věnuje, vydobyl významné postavení také v mezinárodním měřítku. Novinka však ukazuje, že pevné vedení příběhu jediným směrem nemusí přinést vždy hodnotu navíc.
Detektivové Malá a Černý jsou zpět. Druhá řada seriálu Stíny v mlze se na obrazovkách České televize měla objevit už v lednu. Po předvánoční tragédii v budově Filozofické fakulty pražské Univerzity Karlovy však byla premiéra odložena, neboť tématem třetí epizody nazvané Snadné cíle je právě masová střelba.
Kamera dlouhé desítky vteřin hledí na hladinu oprýskaného bazénu, který příliš neláká ke smočení. Přesto se z něj záhy noří nahé tělo. Když se hrdina nového slovensko-českého thrilleru Smršť vrací z plavání, divák netuší, co vše nese na bedrech. S přibývajícími minutami nicméně začne spíše přemítat, co má tento podivný pomalý film společného s knižní předlohou Jozefa Kariky.
Okny se záclonami prosvítá ranní slunce. S postupujícím dnem však slábne, až se jeviště v noci ponoří do zlověstného přítmí, jen tu a tam prozářeného osvětlením. Obdobně se v inscenaci hry Cesta dlouhým dnem do noci, kterou nově uvádí pražské Divadlo v Dlouhé, mění atmosféra mezi matkou, otcem a jejich dvěma dospělými syny. Navenek bezproblémové soužití zatěžují traumata i závislosti.
Stařec se svým psíkem přijíždí do míst, kde se narodil. Asi už tuší, že je to jeho poslední návštěva. Jakmile je upoután na nemocniční lůžko, psík Gump bohužel získává nového pána. Jelikož tento psí hrdina mluví, pánovi přezdívá Oříšek. Diváci však bohužel vědí, že je to Richard Krajčo, a vidí, kterak se pokouší předstírat herecký výkon.
Na loňském ročníku festivalu ve francouzském Cannes jako by se soutěžilo, kdo napíše srdečnější pozdrav americkému režisérovi Jimu Jarmuschovi. Zatímco finský Aki Kaurismäki vzdal svému „bratrovi v boji“, s nímž celá 90. léta ovládal svět artové kinematografie, hold jednou scénou ze snímku Karaoke blues, Wim Wenders jako by rovnou odpověděl na jedno z Jarmuschových posledních děl.
Opičák Kong je zpátky a vše, co mu stojí v cestě, přetrhne vejpůl. Naposledy po boku příšery Godzilly vtrhnul do kin před třemi lety v prvním velkorozpočtovém filmu po pandemické pauze. Divákům odkázaným na estetiku Netflixu i dalších platforem tehdy ukázal, co je Hollywood ve vší své kráse i zrůdnosti.
Možná nejočekávanější seriál roku dorazil do videotéky Netflix. Stojí za ním tvůrci Hry o trůny, k epické fantasy má ale daleko. Ambiciózní Problém tří těles vznikl na motivy čínského románu, který se hojně věnuje disputacím o teoretické i aplikované fyzice. Což na první pohled nezní jako materiál na trhák.
