Prozaik Julian Barnes je syn dvou učitelů francouzštiny a zanícený frankofil, jak víme od roku 1984, kdy románem Flaubertův papoušek vstoupil do světa velké literatury. Ani pětasedmdesátiletý Brit však neznal doktora Samuela-Jeana Pozziho, o něhož se začal zajímat, když jej roku 2015 poprvé uviděl na obraze Američana Johna Singera Sargenta.
Nástroje uložené v koženém pouzdru si vysoký muž se stříbřitými vlasy sčesanými dozadu donesl až na pódium. Beze slova se uklonil, vytáhl sopránsaxofon se zahnutou trubicí a se zapnutou ozvěnou začal hrát dlouhé, táhlé tóny. Z reproduktorů se ozývalo dunění vichru.
Režisér Olmo Omerzu rád dělá nečekané věci. V předposledním snímku Všechno bude spojil radostné klukovské dobrodružství se sociálním dramatem, v Rodinném filmu utekl od lidí ke sledování psa na tropickém ostrově a v novince Atlas ptáků teď poštolky a holubi komentují vývoj čínského trhu.
V jemném debutu, který uhranul publikum v Cannes, finský režisér Juho Kuosmanen propojil lásku a box coby dva různé způsoby, jak se dotýkat druhých. V novince Kupé č. 6, nyní promítané karlovarským festivalem, opět propojuje protiklady. Především humor s melancholií, což je zvláštní um finské kinematografie.
Dánská spisovatelka Helle Helle se celé pasáže svých rukopisů učí zpaměti a pak si je přeříkává při řízení auta. Zkouší tak, jestli věty sedí, vystihují podstatné, a hlavně jestli v nich není něco navíc. Její útlý tři roky starý román Ony teď v českém překladu Heleny Březinové vydalo nakladatelství Paseka.
Těžké pásy obrněných transportérů se boří do země, krajinou pochoduje pár vojáků. Úvodní záběry filmového dramatu režisérky Jasmily Žbanićové nazvaného Quo vadis, Aida? jsou takřka jediné, při nichž vidíme jednotku v akci.
Byl dokonalým ztělesněním mýtu. Nejslavnější český běžec Emil Zátopek sváděl i historiky k pohádkovým začátkům. „Byl jednou jeden Emil, běžec, Zátopek,“ začíná svou knihu Emil běžec Pavel Kosatík. Podobná pohádková bytost nyní vybíhá na plátna ve snímku Zátopek, kterým režisér David Ondříček zahájil 55. ročník karlovarského festivalu.
Autor divadelní hry Večírek Michal Suchánek se rozhodl převést své dílo do filmu. Je otázka, co ho to napadlo a proč, ale stalo se a je to film, který se obtížně srovnává s čímkoliv, co jsem kdy viděl, říká kritik Kamil Fila. Převod divadla na plátno má úplně jiné zákonitosti, snímek chtěl něco sdělit, ale asi ani sám autor neví co, odhaduje Fila.
Nový film Beckett s hercem Johnem Davidem Washingtonem jako akční thriller neoslní. Coby umělecký portrét země v rozkladu a muže, který přichází o záchytné body, ale nabízí výrazně víc podnětů než jiné snímky na Netflixu.
Loučení mezi dlouholetými partnery i s letmou známostí na pár týdnů. Loučení s dětstvím i se životem. Různé podoby odcházení ve své česky nedávno vydané knize Barvy loučení zobrazuje mistr povídkář Bernhard Schlink.
Z nového románu Petra Stančíka budou nejspíš historici nadskakovat, ale ti, kdo ho přečtou jako literaturu, se mohou vrcholně bavit.
Herec Ryan Reynolds našel ideální roli v odpočinkové akční komedii naprogramované tak, aby potěšila fanoušky videoher. Film Free Guy, který káže o důležitosti individuality, ale vlastní výraz postrádá.
Je to eskapismus: americký písničkář a kytarista John Mayer za pandemie cítil úzkost, a proto se teď na desce Sob Rock obrací k hudbě 80. let minulého století, kterou si spojuje s bezstarostným dětstvím. Zároveň je to trend: Mayer se tak řadí po bok popových zpěváků The Weeknda či Duy Lipy, kteří se vezou na podobné retro vlně.
Netflix uvedl nový seriálový thriller od tvůrců Faudy. Namísto izraelsko-palestinského konfliktu sleduje krvavou mstu vdovce, který se snaží zorientovat v nepřehledné spleti intrik a lží.
„Zajímají mě stopy, které zanechává neviditelná ruka trhu na předmětech i tělech,“ pronesl v podstatě neznámý autor Alexej Cvetkov, když přebíral prestižní knižní Cenu Andreje Bělého. Ta je v Rusku udělována knihám, které dokázaly nově definovat „sociálnost“ a „slovesnost“. Zač ji Cvetkov dostal, si díky českému překladu Aleny Machoninové mohou nyní udělat představu také zdejší čtenáři.
Salónně oblečený, pihatý artista před dekorací jak vystřiženou z hollywoodských studií si sebevědomě stoupne na kraj jeviště a teatrálně prohlásí: "Jmenuji se James Brown, je mi 28 let a za 24 hodin umřu."
"Deníček moderního fotra je vykalkulován jako jasný filmový hit," myslí si o nové české komedii kritik Kamil Fila. Podle něj se režisér Jan Haluza může stát novým objevem, podobně jako kdysi Jiří Vejdělek.
Diváci nového filmu Muž se zaječíma ušima, který od čtvrtka promítají kina, si stěžují na nesrozumitelnost, těkavost, nesystematičnost, přebujelou a prázdnou artovost. Těžko říct proč. Na novince režiséra Martina Šulíka není zmateného ani přehlceného vůbec nic.
Už se čtenář nemůže dočkat návratu do starého dobrého světa před pandemií, kdy bylo možné cestovat po světě bez omezení? Kniha nazvaná Věk zdí jej vyvede z omylu. Britský novinář a spisovatel Tim Marshall nejenže ukazuje, kde všude stojí zdi, ale zejména se zamýšlí, proč tam vyrůstají.
Na farmu zvířat zavádí diváky celovečerní dokument Gunda, který od čtvrtka promítají česká kina. Přestože je jeho titulní protagonistkou prasnice, vypráví o zcela jiné farmě než té, o níž napsal alegorický román George Orwell.
