Prezident Miloš Zeman vetoval novelu rozpočtu na letošní rok. Vadí mu, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů. Zeman to uvedl v dopise, který poslal předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové. Podle ní je za vetem Zemanova nespokojenost se škrty v rozpočtu Lán kvůli manipulaci zakázek. Sněmovna podle ní Zemanovo veto přehlasuje.
"Není to tak, že máme jako stát nějaký dluh a ten nic nestojí. V roce 2025 nás bude stát 100 miliard. Za to by mohli mít všichni lidé ve školství dvojnásobné platy," říká Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády, která připravila plán, jak zastavit zadlužování státu. Kabinetu navrhuje pomalejší růst důchodů či zvýšení daní.
Rozpočet na rok 2023 zajistí bezpečnost i nutné investice a občanům zajistí nadstandardní pomoc. Je však výsledkem "krizového managementu". Před poslanci to řekl premiér Petr Fiala (ODS), když představoval návrh rozpočtu na příští rok. Navrhovaný schodek rozpočtu 295 miliard korun je podle něj vyšší, než by si přál.
Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu až na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale v úterý schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard na celkových 375 miliard korun.
Vláda v pondělí schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Největší změnou proti původnímu návrhu, který počítal s deficitem 270 miliard, jsou výdaje na zastropování cen elektřiny a plynu.
Za elektřinu, plyn a pohonné hmoty zaplatí průměrná česká domácnost skoro o polovinu více než loni. Nejvýrazněji se takzvaná energetická inflace dotkla osob samostatně výdělečně činných a také neúplných rodin. Ukazuje to analýza Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, kterou má Aktuálně.cz exkluzivně k dispozici. Ta zároveň vyčíslila, nakolik růst cen energií ukrajuje Čechům z jejich příjmů.
"Znervózňuje mě, že před deseti lety v nás vyvolávalo hrůzu, že dopadneme jako jižní státy eurozóny, ale dnes, když s nimi máme zcela srovnatelné schodky, nás to nijak netrápí," říká předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. "Získali jsme pocit, že když zadlužování jede dva roky, tak může pokračovat i dalších pět. Náš stát si dnes musí půjčovat i na běžné výdaje," upozorňuje.
Ministerstvo financí v předběžném pracovním návrhu státního rozpočtu na příští rok, který zatím naplánovalo se schodkem 295 miliard korun, zvýšilo nebo nechalo na stejné úrovni ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem výdaje více než polovině kapitol. Více by mělo dostat ministerstvo práce a sociálních věcí nebo ministerstvo obrany. Hrad by mohl mít o 19 milionů víc, sněmovna o 78 milionů méně.
Česká televize plánuje v příštích dvou letech ušetřit 910 milionů korun. Důvodem je pokles reálné hodnoty koncesionářského poplatku. Šetřit chce na provozu, programu, původní tvorbě i investicích. Mimo jiné chce ukončit provoz kanálu ČT3 a omezit nákupy vysílacích práv či výrobu sportovních pořadů kanálu ČT sport, oznámil generální ředitel Petr Dvořák. Zpravodajství se větší škrty dotknout nemají.
Vláda by mohla v souvislosti s milostí prezidenta Miloše Zemana udělenou šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi navrhnout snížení rozpočtu Hradu, konkrétně lánské lesní správě. V nedělních Otázkách Václava Moravce České televize to uvedl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Pozastavil se nad tím, že Balák zůstává ve funkci.
Když prezident Miloš Zeman udělil na konci března milost šéfovi Lán Miloši Balákovi, politici na sociálních sítích nešetřili ostrými vyjádřeními. Někteří avizovali, že přijdou s kroky proti Hradu. Ať už politickými vůči prezidentovi, tak třeba s návrhem na snížení rozpočtu kanceláře prezidenta. Aktuálně.cz u 15 kritizujících zjišťovalo, zda už nějaké kroky podnikli, nebo zůstalo jen u slov.
„Považuji za naprosto nemorální, abychom z veřejných peněz platili kapitálové výdaje Lesní správě Lány, kterou díky milosti stále může řídit pan Balák,” říká poslanec KDU-ČSL Šimon Heller, který hodlá navrhnout výrazné snížení rozpočtu prezidentské kanceláře. „To, co se na Hradě děje, je alarmující. Máme tam ruskou pátou kolonu, to je realita,” dodává.
Ostrá kritika poslanců na adresu prezidenta Miloše Zemana za to, že dal milost šéfovi Lán a svému známému Miloši Balákovi, odsouzenému do vězení za manipulaci dvousetmilionové zakázky, nemusí být jedinou reakcí. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek a lidovecký poslanec Šimon Heller sdělili Aktuálně.cz, že navrhnou snížení rozpočtu Hradu. "Už na tomto návrhu pracuji," podotkl Heller.
