V Moskvou ovládaných nebo okupovaných částech Ukrajiny v sobotu pokračují druhým dnem narychlo zorganizovaná hlasování, která proruské úřady označují za referenda o připojení k Rusku. Kyjev a Západ plebiscity považují za podvod. Podle šéfa ukrajinské správy Luhanské oblasti Serhije Hajdaje okupační úřady nutí hlasovat i obyvatele, kteří u sebe nemají doklady.
Aktuální vlna úmrtí za podivných okolností v Rusku působí téměř jako z románu spisovatele Fjodora Michajloviče Dostojevského. Řetězec nezvyklých případů spustila smrt manažera z firmy Gazprom Invest Leonida Šulmana. Tuto středu pak zemřel při pádu ze schodů bývalý rektor Moskevského leteckého institutu Anatolij Geraščenko.
Tajné služby Spojených států získaly odposlechy telefonických hovorů ruských důstojníků na Ukrajině. Vyplývá z nich, že ve vedení armády jsou spory ohledně dalšího postupu ve válce a také že prezident Vladimir Putin osobně vydává rozkazy, které by za normálních okolností vydávali velitelé. O obsahu telefonátů informovala s odkazem na své zdroje stanice CNN, detaily ale neuvedla.
Olympiáda nevyšla, tak přichází na řadu Světový pohár. Hokejová NHL chce uspořádat turnaj s největšími hvězdami, na který fanoušci dlouhé roky čekají. Vizi však kalí nejasnosti kolem ruského týmu.
Novým českým velvyslancem na Slovensku se stane dosavadní ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák. Slovenská strana již s jeho působením souhlasila a udělila mu takzvaný agrément, potvrdil Jindrák. Postu by se měl ujmout pravděpodobně na počátku příští roku. Ve funkci vystřídá Tomáše Tuhého. O vyslání Jindráka rozhodla ještě předchozí vláda Andreje Babiše (ANO).
Rusové, kteří ze země utíkají kvůli tomu, že se chtějí vyhnout mobilizaci, nesplňují v Česku podmínky pro udělení humanitárního víza, sdělil ministr zahraničí Jan Lipavský. Ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci. V reakci na to začali Rusové ze země hromadně prchat.
Spolupracovníci vězněného ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve fingovaném telefonátu, v němž se vydávali za zástupce vojenského komisariátu, přistihli syna mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, jak se snaží využít svého postavení a vyhnout se vyhlášené mobilizaci.
Vyhlášení částečné mobilizace prezidentem Vladimirem Putinem zatím neprovází v Rusku nadšení. Nekonaly se žádné mítinky a demonstrace na její podporu, několik tisíc lidí naopak vyšlo v ruských městech ve středu večer do ulic protestovat. Zasahovaly proti nim bezpečnostní složky.
Ukrajina a Rusko provedly nečekanou výměnu zajatců. Mezi propuštěnými je i velitel ukrajinského pluku Azov Denys Prokopenko. Ten se do posledních sil se svými bojovníky bránil v bunkrech a tunelech ocelárny Azovstal v Mariupolu.
Ti, kdo tvrdili, že na mobilizaci v Rusku nedojde, protože by to pro Kreml bylo příliš nebezpečné, se zjevně mýlili. Nikoli ovšem v odhadu rizika.
Dva z nejvýraznějších představitelů proruské dezinformační scény, Jiřího Černohorského a Patrika Tušla, prověřovala policie pro podezření ze schvalování genocidy. Důvodem bylo jejich veřejné vystoupení k ruské invazi na Ukrajinu. Jak už Aktuálně.cz informovalo, kriminalisté jejich kauzu odložili. Redakce nyní získala odůvodnění verdiktu policie, z něhož plynou podrobnosti.
Obyvatelé Moskvy ve středu reagovali na nařízení Vladimira Putina o částečné mobilizaci vojáků v záloze. Ruský prezident tím chce podpořit svoji vojenskou invazi na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin v únoru formálně uznal nezávislost takzvané Doněcké a Luhanské lidové republiky. Tři dny poté oznámil, že zahajuje zvláštní vojenskou operaci, kterou označuje invazi na Ukrajinu. Do sousední země poslal skoro 200 tisíc ruských vojáků. Tuto středu přišla další velká změna, která se mu ale nemusí vyplatit, naznačuje analýza.
Eskalací Ruskem rozpoutané války na Ukrajině a reakcí na ruský vojenský nezdar je podle prezidenta Miloše Zemana a zástupců české vlády částečná mobilizace, kterou vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. Česko i další státy Evropské unie budou Ukrajině dál pomáhat, uvedl premiér Petr Fiala. Plánovaná referenda v okupovaných regionech o připojení k Rusku Česko nikdy neuzná, řekl ministr zahraničí.
Jediný lídr země NATO, který se stýká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, je jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan. Americké veřejnoprávní stanici PBS popsal, o čem se minulý týden bavili při setkání na summitu v Uzbekistánu.
Po úspěšné ofenzivě proti Rusku na severovýchodě Ukrajiny by chtěl Kyjev po Spojených státech další moderní zbraňové systémy. Bílý dům ovšem zvažuje, jak daleko nyní může zajít, aby to pro ruského prezidenta Vladimira Putina nebyla záminka k nebezpečné eskalaci konfliktu.
Po parlamentních volbách, které se konají tuto neděli, bude mít Itálie zřejmě první premiérku v historii. Jasným favoritem je strana Bratři Itálie, v jejímž čele stojí žena, pětačtyřicetiletá Giorgia Meloniová. Politologové její stranu označují za krajně pravicovou, nacionalistickou či postfašistickou. Rychlý vzestup ale zaznamenala teprve v posledních letech.
Z metr a půl vysoké podezdívky jej rameno jeřábu přesunulo na nákladní auto a rudá hvězda se naposledy zaleskla mezi stromy, kde půl století stál. Sovětský tank T-34 připomínající v Narvě vstup Rudé armády do Estonska koncem druhé světové války se přesunul do muzea. Pobaltí se po ruské invazi na Ukrajinu snaží vypořádat s vlastní sovětskou minulostí. Rusky mluvícím obyvatelům se to ale nelíbí.
Přední ruský propagandista Vladimir Solovjov šíří z obrazovky většinou nenávist. Podporuje Putinovu vražednou invazi na Ukrajinu, vyhrožuje Evropanům nebo Američanům. Před jeho slovní agresí a arogancí se ale neskryjí ani další ruští propagandisté, které si zve do studia, či vlastní štáb, který bojuje s technickými problémy.
Tuva je nejizolovanějším regionem Ruska: do hlavního města Kyzylu se lze dostat jen letadlem nebo jedinou dálnicí. V počtu padlých vojáků ve válce na Ukrajině ale drží jedno z předních míst v Ruské federaci, hned za Dagestánem a Burjatskem. Ruskojazyčný opoziční server Meduza oslovil šamany a buddhisty, na něž se rodiny vojáků obracejí s prosbou o pomoc.
