Třetina ukrajinských rodin, které kvůli válce utekly do Česka, již plánuje návrat do své země. Naopak 43 procent určitě nebo spíše počítá s tím, že zde zůstane, ukazuje průzkum PAQ Research. Většina z rodin přiznává, že jejich děti neumí česky vůbec nebo jen základní fráze. Dvě třetiny dětí se zatím vůbec nezačlenily do českých kolektivů, takřka polovina zatím nemá české kamarády.
Intenzivní boje na východě Ukrajiny vyčerpávají ruskou armádu, která přichází nejen o vojáky a těžkou techniku, ale i o munici. "Denně Rusko vypálí pět až sedm tisíc granátů. Za dva měsíce je to 360 tisíc granátů," říká válečný analytik Michal Brabec. Spojené státy přitom podle něj za jeden rok vyrobí kolem 75 tisíc granátů. I proto je dle Brabce možné očekávat brzké příměří.
Hokejový brankář Šimon Hrubec se těší na působení v Curychu, kde před měsícem a půl podepsal se švýcarským vicemistrem dvouletou smlouvu. Jednatřicetiletý rodák z Vimperku očekává, že angažmá pod Alpami pro něho bude po všech stránkách velkou změnou oproti působení v Kontinentální lize, kde odchytal poslední tři sezony.
Čtyřletá Liza Dmytrijevová zemřela ve čtvrtek společně s dalšími 23 lidmi během ruského raketového útoku na město Vinnycja ve střední části Ukrajiny. Zatímco její matka bojuje v nemocnici o život, tělo malé holčičky pohřbili v neděli pozůstalí na místním hřbitově.
Rusko okupuje velkou část Donbasu a území kontrolované ukrajinskou vládou se zmenšuje. V Doněcké oblasti je už nyní v provozu v místech, kde stále vlaje modro-žlutá ukrajinská válka, jen jedna porodnice. V Pokrovsku, vzdáleném zhruba čtyřicet kilometrů od frontové linie. Pokrovsk je ale často ostřelován ruskými děly. Do porodnice se dostal fotoreportér agentury Reuters.
Lola Tagajevová bývala v Rusku novinářkou. Pracovala v několika médiích, naposledy v nezávislé internetové televizi Dožď. Bylo to jedno z posledních médií, která v zemi zůstávala svobodná, ale po začátku války na Ukrajině muselo pod tlakem Kremlu ukončit činnost. Stejně jako rozhlasová stanice Echo Moskvy nebo deník Novaja Gazeta.
Celosvětový nedostatek obilí kvůli ruské invazi na Ukrajinu může zmírnit jedna země. Očekává se, že Bulharsko vyveze více než 75 % své roční sklizně pšenice poté, co zrušilo plány na posílení domácích zásob obilí.
Západ si uvědomuje, jak je Ukrajina důležitá v boji Ruska proti okolnímu světu, ale to neznamená, že si západní lídři nevšímají jejích problémů, uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinistka Lenka Víchová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je podle ní jako politická osobnost přeceňovaný. "Ale je velké dilema kritizovat vládu a prezidenta země, která je ve válečném stavu," podotýká.
Ukrajina soustředí na jihovýchodě země milion vojáků, aby osvobodili Chersonskou oblast a část Záporožské oblasti od ruské okupace. Toto prohlášení zveřejnil v pondělí ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov a ve středu to zopakoval i ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Začlenění Ukrajiny do Evropské unie podporuje 58 procent Čechů, více než čtvrtina je proti. V otázce členství v Severoatlantické alianci je společnost rozdělená víc, pro zapojení Ukrajiny do NATO se vyslovilo 41 procent lidí, stejná část s ním nesouhlasí. Vyplývá to z průzkumu, který od konce března do začátku května provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění.
Nazývat Putinovu invazi na Ukrajinu válkou je v Rusku trestné. Přesto Vitalij Cicurov již několik měsíců sám veřejně protestuje proti této válce. Zatímco ho někteří Rusové podporují, on byl za své akce zadržen nebo v ulicích Smolenska brutálně zbit.
Kyjev před pár týdny uvedl, že Ukrajina by k ukončení války potřebovala od Západu na tisíce obrněných vozidel či houfnic a stovky tanků. Problém dalších dodávek ale podle analytika Jana Ludvíka tkví v tom, že západním státům začínají docházet ve skladech zásoby a výroba nových zbraní by znamenala velké finanční výdaje. "A k tomu bychom museli být připraveni se uskromnit," uvádí pro Aktuálně.cz.
"Kdy už konečně začneme bojovat naplno? Kdy už začnou ničivé údery na dopravní infrastrukturu takzvané Ukrajiny, po které se všechny ty americké zbraně dostávají až na frontu?" hřímá ve videu postarší muž s knírkem, sedící před velkou rudo-modrou vlajkou s nápisem Novorossija. Je jím Igor Girkin, který si říká Strelkov. Člověk, který podle vlastních slov v roce 2014 rozpoutal válku na Donbasu.
Třicet procent Rusů si myslí, že válku proti Ukrajině je nutné okamžitě ukončit. Ve věkové kategorii 18 až 24 let ukončení války žádá až 56 procent dotázaných. Se stoupajícím věkem ale podpora války mezi Rusy stoupá, uvedl server Meduza s odvoláním na výsledky neveřejného výzkumu, který podle zdrojů portálu minulý měsíc na zakázku Kremlu uskutečnila společnost VCIOM. Kreml a VCIOM se nevyjádřily.
Ukrajinská zdravotnice Julija "Tajra" Pajevská zdokumentovala hrůzy, které se na začátku války odehrávaly v Mariupolu. Záběry propašovali v březnu novináři agentury AP v dámském tamponu, den na to Tajru zajali Rusové. Po propuštění zdravotnice stejné agentuře poskytla rozhovor.
Když se Kreml pokouší vydírat unii plynem i ropou - a zároveň není ani jedno možné rychle nahradit obnovitelnými zdroji či jádrem, - zbývá už jen návrat k uhlí.
Stovky lidí přišly na zahájení výstavy zneškodněné ruské vojenské techniky na Letné v Praze. Akci zahájil ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj, který mimo jiné ocenil, kolik ukrajinských vlajek v Česku spatřil. Celkem čtyři těžké ruské stroje a několik kusů raket a další munice mohou lidé na Letné vidět do 24. července.
Ukrajinská armáda napadá ruské sklady zbraní a paliva daleko za frontovou linií díky americkým salvovým raketometům HIMARS. Ukrajinci mají k dispozici jejich verzi s doletem 80 kilometrů.
Brankář Janis Kalninš, který reprezentoval Lotyšsko na poslední olympiádě v Pekingu, je ve své zemi tvrdě kritizovaný za odchod do ruské KHL. Za národní mužstvo už si nejspíš nezachytá.
Po ruské armádě zůstávají na Ukrajině důkazy o vraždění a mučení civilistů i města srovnaná se zemí. Jak se může dít to, co svět viděl v záběrech a na fotografiích z Mariupolu, Buči nebo Irpini? Odpovědi nabízí ve své analýze na ruskojazyčném opozičním serveru Meduza.io historička holokaustu Ksenia Krimerová, která se zabývá vlivem válek a totalitních režimů na lidské chování.
