Dokumentarista Tomáš Škrdlant se vydal s kamerou do škol, školek a přípravných tříd mezi děti, učitele i ředitele, aby zjistil, jak to vypadá s inkluzí v českém školství v praxi. Jeho dokument prostě nazvaný Inkluze uvedla Česká televize v úterý večer.
Většina studentů učilišť neví, co a proč studují, rodiny vzdělání nezajímá, není to pro ně hodnota. Učitel na učilišti musí být extrémně otrlý. Dvě třetiny třídy absolutně nezajímá vyučování a nemají tušení, k čemu by jim něco takového bylo, tak blbnou a vyrušují, tím pádem se ani ten zbytek nemůže nic naučit, popisuje učitelka Anna Freimannová svoji zkušenost z jednoho pražského odborného učiliště. Dodává, že někteří z ostatních pedagogů jsou vyhořelí, sama prý byla problematický exemplář, protože odmítala dodržovat některé zavedené postupy, jako například používání učebnic ve výuce.
Přestože si firmy v současnosti často stěžují na nedostatek řemeslníků a absolventů učebních oborů, mezi nezaměstnanými jsou i v době ekonomického růstu nejčastěji právě vyučení. V loňském třetím čtvrtletí jich bylo víc než rok bez práce 15 300, zatímco počet dlouhodobě nezaměstnaných s maturitou byl zhruba poloviční. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Cílem je, aby děti více porozuměly tomu, jak počítače pracují, a aby uměly informaticky myslet, není dobré být ve vleku technologií, míní Daniela Růžičková z Národního ústavu pro vzdělávání. Základy programování a algoritmizace by se měly na školách začít učit za necelé dva roky, pilotní projekt už běží. Práce s textovým editorem do nové informatiky úplně nepatří, děti ale o výuku uživatelských dovedností nepřijdou, tvrdí Růžičková. Do výuky by se měli zapojit i učitelé dalších předmětů, náklady na obměnu techniky prý budou v řádu miliard.
Na materiál pro výuku jsme žádali o 900 tisíc korun pro 550 žáků, za to pro truhláře koupíte tři fošny, ministerstvo nám ale dá na jednu fošnu, to by truhláři museli dělat nábytek pro panenky, říká učitel Martin Holenda z pražské Akademie řemesel. Česko podle něj potřebuje víc učňů. Způsob, jak se dá získat vyšší vzdělání, může být i od výučního listu, přes vyšší odbornou školu k inženýrovi, takoví lidé jsou pak v praxi k nezaplacení, míní. Na druhou stranu přiznává, že třetina žáků v jeho oboru se vůbec nedostane k závěrečné zkoušce.
Současný způsob výběru dětí pro studium na středních školách by se podle ministra školství Roberta Plagy měl změnit. Rozhodovat o budoucnosti dětí na základě testů v jednotných přijímacích zkouškách nemá smysl, řekl na mezinárodní konferenci Digitální Česko 2019. Podle Plagy by o dalším vzdělávání dítěte měly rozhodovat spíše jeho dovednosti a obecní studijní předpoklady. Chtěl by také, aby tolik dětí neodcházelo ze základních škol na víceletá gymnázia.
Posudky hájící profesora Kováře zcela zpochybnily principy, na kterých naše bádání stojí, když říkají, že je naprosto v pořádku, když přebíráte cizí práci, tak je otázka, proč takovou vědu děláme, říká historik z Ústavu pro soudobé dějiny AV Petr Roubal. Někdejší prorektor Univerzity Karlovy Martin Kovář čelí podezření, že se dopustil plagiátorství hned v několika publikacích. Tři doktorandi, kteří na opisování upozornili, odvedli profesionální práci, míní Roubal. Spolu s dalšími šesti desítkami historiků kritizuje posudky dvou profesorů, které si nechal vypracovat rektor Tomáš Zima.
Ministr školství Robert Plaga ve středu odmítl, že by Bezpečnostní informační služba mluvila do způsobu výuky dějin, jak naznačil po schůzce Plagy s šéfem kontrarozvědky prezident Miloš Zeman. Plagu si kvůli tomu předvolal sněmovní školský výbor. Jeho předseda Václav Klaus mladší na něm uvedl, že chystá seminář na téma, zda je výuka dějin prosovětská, nebo ne.
Výuka češtiny je podle mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka a literatury Veroniky Valíkové v současnosti zatížená příliš velkým množstvím teoretických pojmů. Při plánovaných úpravách obsahu vzdělávání, které chystá ministr školství Robert Plaga, by se proto zaměřila zejména na omezení literární teorie. Společnost češtinářů podle ní zároveň podporuje Plagův záměr vyjmout slohy a ústní zkoušky ze státních maturit a vrátit je na úroveň škol.
Nutit patnáctiletého člověka, aby si vybral svoji budoucí odbornost, je velká hloupost, lidé potřebují mnohem větší míru všeobecné gramotnosti, řemeslníci by měli obstát i občansky, tvrdí Bohumil Kartous ze společnosti EDUin, spoluautor nového auditu vzdělávání. Mimo jiné kritizuje snahu hejtmanů dostat více studentů na učební obory. Jenom se tím naplní požadavek části ekonomiky postavené na levné pracovní síle, zase to dopadne na děti ze slabého sociálního prostředí, varuje Kartous.
Proč dětem ničíme vnitřní motivaci? Přece víme, že když se něco naučit chceme, naučíme se to čistě proto, že nás to zajímá. Přece víme, že to jde i bez známek. Připravme dětem podnětné učební prostředí. Bezpečné a smysluplné. Nenuťme děti učit se pro známky. Naučme je učit se pro život, říká Miroslava Vlčková, zakladatelka Montessori školy.
Bezpečnostní informační služba podle ředitele Michala Koudelky nikdy neříkala, co se má nebo nemá učit na českých školách, ani nechtěla přepisovat osnovy či učebnice. Ve veřejné výroční zprávě za rok 2017 jen upozornila, že mladí lidé by měli opouštět školu s mnohem širšími znalostmi moderních dějin, protože jen takový občan bude podle civilní kontrarozvědky schopen čelit informačnímu chaosu a zvládne rozlišit dezinformace od reality.
Ministerstvo školství nebude připravovat návrh na zavedení hranice úspěšnosti pro přijetí ke studiu maturitních oborů, uvedl v pondělí po jednání tripartity ministr Robert Plaga (ANO). Kraje ho kritizují za to, že rozhodl bez předchozí diskuze s nimi. Podle ministra by měly kraje ke zkvalitnění vzdělávání spíš regulovat nabídku škol, a to i podle potřeb zaměstnavatelů. Dodal, že se s premiérem Andrejem Babišem zatím nebavil o tom, že by měl být odvolán z funkce ministra.
Do škol se valí unylé učebnice, spousta učitelů je špatných a ti dobří jsou ve vleku osnov, které se musí učebnicemi řídit, je to provázaný systém, tvrdí soukromý učitel angličtiny Milan Šácha. Angličtina, kterou většina Čechů mluví, podle něj nemá s tou opravdovou nic společného. Sám vede kurzy ve skupinách s deseti lidmi. To, že individuální výuka je nejlepší, je zaklínadlo, které slyším všude, mylná je i představa, že nejlepší učitelé jsou rodilí mluvčí, myslí si Šácha.
Historik Martin Kovář, který minulý měsíc rezignoval na funkci prorektora Univerzity Karlovy kvůli obvinění z plagiátorství, může přijít i o místo na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE). Působí tam jako zástupce Katedry hospodářských dějin. VŠE čeká na stanovisko Etické komise Univerzity Karlovy, která o tom, zda Kovář skutečně opisoval, rozhodne v polovině února.
Hnutí ANO uskromnilo své původní plány na obědy zdarma pro děti v mateřských i základních školách. Podle ministra školství Roberta Plagy by na ně měly mít nárok pouze děti, na které rodiče od státu pobírají příspěvek. Nově by tak na ně dosáhlo přibližně 170 tisíc dětí. Návrh projedná příští týden vláda.
Děti se na zprávy aktivně nedívají, ale vnímají jejich obsah, v průzkumu dokonce dávaly najevo, že jsou příliš negativní, říká Markéta Zezulková z Fakulty sociálních věd UK. Spolu s kolegy teď zkoumá multikulturní a mediální zkušenosti a postoje tuzemských školáků. Multikulturní výchova dříve byla o odlišnostech, dnes je spíše o tom, že existují ve světě určité nespravedlnosti, cílem vzdělávání nemá být učit děti, co si mají myslet, ale jak mají přemýšlet, míní Zezulková.
Centrum jsme založili před pěti lety, říkali jsme si, že spojení dětí a seniorů s problémy s komunikací musí fungovat. Setkávají se každé ráno a snaží se si povídat, senioři zkouší nabízet dětem varianty komunikace, využíváme i tanec, hudbu a hru. Děti a senioři sdílejí radost a motivaci, staří lidé nechodí jen někam, kde jsou odloženi, u nás se pořád něco děje, je to stejné jako v rodinách, říká Markéta Adámková, zakladatelka centra V Jednom domě, které slouží dětem, dospělým i seniorům s poruchami komunikace.
Školy jsou velkým hájemstvím ředitelů, nechtějí, aby do nich někdo viděl, rodič je ale tím, kdo platí daně, má právo vědět, jak se ve škole učí, říká advokát a zakladatel webu zakladky.eu Ronald Němec. Se sadou 70 otázek obeslal všechny školy v Karlových Varech, aby rodičům pomohl s rozhodnutím, kam umístit dítě. Ředitel má být vizionář a říct představu o škole, pak se nebudu muset ptát, protože budu tu vizi znát, vysvětluje Němec.
Státem dotovaný program Ovoce do škol dodává vitaminy do školních lavic už téměř devět let. Na sociálních sítích nyní vzbudila pobouření fotka, na které je pár plátků ovoce zabaleno v nepřiměřeném množství plastů. A to v době, kdy se firmy i vlády po celém světě snaží s epidemií plastů bojovat. Firma, která konkrétní zásilku připravila, se brání, že při jiném způsobu balení by jí hrozila pokuta od hygieniků. Jiní dodavatelé si přitom vystačí pouze s papírovým obalem.
