Druhá studená válka, třetí světová válka. Slýcháme a čteme teď všude možně, že jsme s Ruskem na pomezí těchto dvou konfliktů - a že je třeba připravit se na vše. Za hlavní problémy jsme ještě nedávno považovali změny klimatu či nezvládnutou migraci, ale mezitím vyrostla hrozba na Východě.
Přesně před sto lety zemřel Vladimir Iljič Lenin. Revolucionář, z nějž komunistická propaganda učinila svoji ikonu a uctívanou modlu. A muž, který stál u zrodu bolševické diktatury a Sovětského svazu. Podívejte se na kolorované a málo známé historické fotografie tohoto politika.
Sovětský krvavý diktátor Josif Džugašvili, známý jako Stalin, se narodil před 146 lety. Po smrti ho jeho komunističtí následovníci zavrhli a bourali jeho sochy včetně té v Praze na Letné. Současné Rusko, které vede útočnou válku proti Ukrajině, se ke kultu jeho osobnosti vrací.
„Když Malevič vytáhl fotoaparát, raději jsem oblečený skočil do rybníka, než bych byl na jediné fotce s tím odporným Kazimirem,“ vyprávěl malíř a sochař Vladimir Tatlin, vedle Kazimira Maleviče nejvýraznější osobnost ruské avantgardy počátku 20. století.
Ve věku 84 let tento čtvrtek zemřel Jurij Těmirkanov, dlouholetý šéfdirigent nejprve Leningradské a posléze Petrohradské filharmonie. Informovala o tom ruská státní agentura TASS.
Spisovatel a novinář slovenského deníku SME Lukáš Onderčanin napsal knihu o málo známém příběhu československého družstva Interhelpo, na jehož konci měl být utopický komunistický ráj v Sovětském svazu. Má sto let stará událost nějaké podobnosti s dnešní ruskou propagandou a dezinformační válkou? "Paralely dodnes přetrvávají nejen ve střední Asii, ale i třeba na Ukrajině," říká publicista.
„Byla hodná jako většina babiček a jmenovala se Marie. Celý život strávila na Ukrajině, přitom věděla, že má otce Čecha z Berouna. Ke konci života se přestěhovala do Čech,“ popisuje Alexej Sevruk postavu, které se stala předlohou jeho románu Evropanka. Ten právě vydalo nakladatelství Argo.
"Zdálo se, že je naprosto racionální. Vladimir Putin vždy hledal rozumná rozhodnutí a k ostatním se nechoval neuctivě," uvedl Abbas Galljamov, který ruskému prezidentovi tři roky psal projevy. "Kdyby mi někdo tehdy řekl, že Putin doslova zničí zemi, které vládne, což se teď děje, nikdy bych mu nevěřil," vysvětlil v americkém týdeníku Newsweek.
Na hlavní kyjevské třídě Kresčatyk připomíná na domě číslo 27 pamětní deska sovětskou okupaci Československa. Respektive Ukrajince, který se proti ní rozhodl protestovat. Vasyl Makuch se v centru Kyjeva 5. listopadu 1968 upálil na znamení nesouhlasu s totalitním komunistickým režimem a agresí proti sousední zemi.
Karel Bucháček byl špičkový matematik a fotograf, Miroslav Hlaváček jeho kolega z Akademie věd. Oba se v srpnu 1968 vydali do ulic s fotoaparáty, aby zachytili invazi okupačních vojsk Varšavské smlouvy. Vznikly tak vynikající snímky, které byly dlouho téměř neznámé. Knižně poprvé vyšly teprve v roce 2022, a to ve fotografické knize Přidušené město, kterou vydalo nakladatelství PositiF.
Během předsednictví Ruska se Rada bezpečnosti OSN stává místem pro šíření lží, kterých se pak podporovatelé Putina a Ruska v západních zemích ochotně ujímají. Jsme svědky absurdního dění, slabosti a neakčnosti Západu.
Postsovětské státy jako Ukrajina nebo pobaltské země nemají skutečnou oporu v mezinárodním právu, řekl v rozhovoru s televizí LCI čínský velvyslanec ve Francii Lu Ša-jie. Vyjádření přišlo v reakci na dotaz, zda je Krym v jeho očích součástí Ukrajiny. Jeho slova vyvolala pobouřené reakce představitelů Ukrajiny i pobaltských států, které avizovaly předvolání čínských diplomatů ve svých zemích.
Reportér listu Wall Street Journal Evan Gershkovich je od roku 1986 první americký novinář, kterého Moskva obvinila ze špionáže. Putin už sice nemůže resuscitovat sovětské impérium, ale tehdejší represivní systém krok za krokem důsledně obnovuje.
Počítačová hra Tetris se do světa šířila za napínavých okolností. Součástí jejího příběhu jsou cesty západních občanů za železnou oponu, útěk před tajnou službou KGB či dramatická jednání o autorských právech mezi západními firmami a hroutícím se komunistickým režimem. Okolnosti připomíná hraný film Tetris, který je od pátku k vidění ve videotéce Apple TV+.
Vždy věděla, že napíše knihu o Sibiři. Nebo o ní natočí film. Nikdy ji sice nenavštívila, ale osud její rodiny, která byla v roce 1941 s tisíci dalšími deportována do sovětských lágrů, provází litevskou autorku Jurgu Vilė celý život. Jak říká: jako kdyby s geny zdědila i všechna traumata příbuzných.
V okolí ukrajinského Charkova a blízké vesnice Sokolovo se před 80 lety odehrávaly nelítostné boje mezi Rudou armádou a 1. československým polním praporem na jedné straně a německým wehrmachtem na straně druhé. Dnes je ovšem ruská armáda tím, kdo ohrožuje a ničí Charkov. Výročí bitvy připomene Československá obec legionářská 8. března akcí a výstavou na náměstí Míru v Praze (více na konci textu).
Za popírání katyňského masakru Obvodní soud pro Prahu 7 potrestal bývalého místopředsedu KSČM Josefa Skálu osmiměsíční podmínkou se zkušební dobou na pět let. Dalším dvěma obžalovaným - Vladimíru Kapalovi a Juraji Václavíkovi - uložil stejné podmíněné tresty. Obžaloba tvrdí, že muži na kanálu YouTube zpochybňovali, že katyňský masakr spáchali Sověti. Verdikt není pravomocný.
Ukrajinský malíř Michail Ščigol prožil několik tragédií. Sotva dle židovské tradice oslavil plnoletost, na moři zmizela loď jeho sestry. Začátkem 80. let minulého století se Ščigolovi a manželce, keramičce Marině Chusidové, narodil syn postižený mozkovou obrnou. Když bylo chlapci šest, Chusidová zemřela při dopravní nehodě.
Obyčejný let sovětského Aeroflotu z Moskvy do Prahy se před 50 lety, 19. února 1973, změnil v druhou nejhorší leteckou katastrofu na českém území. Po nepodařeném přistání stroje Tu-154 na pražském ruzyňském letišti tehdy zahynulo 66 pasažérů a členů posádky. Jen shoda náhod zachránila život populární zpěvačce Evě Pilarové, v letadle ale zahynulo několik hudebníků z její kapely.
Koncem roku 1942 se otevřely brány sovětských pracovních táborů gulagu československým občanům z Podkarpatské Rusi, kteří v letech 1939-1941 padli na útěku před okupací do rukou Stalinovy státní bezpečnosti NKVD. Ačkoliv amnestii Moskva vyhlásila již v lednu, v lágrech gulagu v těžkých pracovních i existenčních podmínkách lidé z nejvýchodnějšího cípu meziválečné republiky živořili téměř rok.
