"Je až neuvěřitelné, jaké obtíže volyňští Češi zvládli, co vše vybudovali a že je nezlomil německý nacismus, ukrajinský nacionalismus ani komunismus. Ze všech hrozných ran se vždy vykřesali. Nikdy se nevzdávali a drželi při sobě," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz historička Dagmar Martinková. I o tom je její nová kniha Na pozvání cara. V Česku dnes žije minimálně 300 tisíc potomků volyňských Čechů.
Stále málo známé a tragické osudy Čechů, kteří v předminulém století osídlili na pozvání ruského cara Alexandra II. ukrajinskou Volyň, mapuje ve zkratce fotogalerie Aktuálně.cz. Do Československa se jich po druhé světové válce vrátilo kvůli perzekucím komunistů a ukrajinských nacionalistů 40 000. Dnes v Česku žije minimálně 300 tisíc jejich potomků. Včetně těch, kteří se vrátili po pádu komunismu.
V odvetě za předchozí západní bojkot her v Moskvě se Sověti a východní blok v roce 1984 nezúčastnili letní olympiády v Los Angeles. Sportovní svátek v Kalifornii ovšem znamenal úspěch. Sportovní i komerční. Na rozdíl od předchozích olympiád si hry v Los Angeles na sebe vydělaly.
Druhá světová válka proslavila celou řadu strojů: od britské stíhačky Spitfire přes sovětský tank T-34 až po nezastavitelný malý americký off-road Willys MB, kterému dnes nikdo neřekne jinak než džíp. Některé ale zůstaly pozapomenuty, a přitom k vítězství nad Německem přispěly vrchovatou měrou. Platí to i o letos osmdesátiletém Studebakeru US6.
Osobitý pohled na ruské revoluce předkládá tamní historik a pedagog Andrej Zubov v nové knize nazvané Rusko 1917: Katastrofa. V českém překladu Jitky Komendové ji právě vydalo nakladatelství Argo.
Od srpna 1968 do června 1991 byly v Československu sovětské jednotky. Téměř čtvrt století jejich pobytu si vyžádalo celkem 429 životů na československé straně - včetně těch lidí, kteří byli vojáky zabiti v prvních týdnech invaze. Poslední sovětský voják opustil republiku 27. června 1991. Pobyt a odchod Sovětské armády zachytil fotograf Jindřich Štreit, Jan Jindra a Dana Kyndrová.
Dopravní nehody, rvačky v hospodě, kšeftování s benzínem - jen některé z projevů mnohdy nepříjemného soužití se sovětskými vojáky. Čechoslováci vedle nich žili třeba v Mladé Boleslavi, Vysokém Mýtě nebo Frenštátu pod Radhoštěm.
Mezinárodní olympijský výbor na svém zasedání ve Vídni v roce 1974 rozhodoval o pořadateli letních her pro rok 1980. Do druhého kola se dostala dvě kandidátská města: Moskva a Los Angeles. Pokud by zvítězila sovětská metropole, znamenalo by to, že největší sportovní událost planety bude poprvé hostit východní, komunistický blok. Nakonec se tak stalo.
Ve tři hodiny ráno 22. června 1941 přejel poslední sovětský nákladní vlak hranici s hitlerovskou Říší na řece San nedaleko města Přemyšl. Krátce poté němečtí vojáci zaútočili. Přesně před 80 lety začala operace Barbarossa, německá invaze do Sovětského svazu.
Pavel Petrovič Kiseljov byl vyšetřovatelem případu „špionážně-diverzní a kontrarevoluční organizace českého generálního štábu“, který vykonstruovala sovětská totalitní moc. Mimosoudní orgán NKVD v Oděské oblasti, který Kiseljov vedl, odsoudil za pouhých šest týdnů 1381 lidí k trestu smrti zastřelením. Byli mezi nimi i Čechoslováci. Sám později skončil na popravišti.
Historici ÚSTR několik let zkoumají pozadí jednoho z nejpodivnějších procesů v předválečném Sovětském svazu, jehož obětí se stali čeští krajané na Ukrajině. Desítky Čechů skončily po vykonstruovaném procesu jako údajní špioni v děsivých táborech gulag, někteří věznění nepřežili, další byli popraveni, jiní zešíleli. Mnozí z nich byli učitelé. Od procesu s českými učiteli uplynulo 90 let.
Až v listopadu začaly netradičně v roce 1956 letní olympijské hry v Melbourne. Stalo se tak týdny od chvíle, kdy sovětské tanky rozdrtily maďarské povstání. Více než sedm stovek lidí zemřelo, 200 tisíc Maďarů uprchlo do zahraničí a k moci sovětské jednotky pod velením maršála Ivana Koněva dosadily kolaborantskou vládu Jánose Kádára. Seriál Aktuálně.cz Bouřlivé olympiády pokračuje druhým dílem.
Exprezident Václav Klaus svolal v úterý odpoledne tiskovou konferenci, na níž reagoval na zjištění, že ministerstvo financí po 17. listopadu poslalo do Sovětského svazu přes miliardu dolarů jako půjčku. Klaus označil texty Aktuálně.cz, Hospodářských novin a Respektu za lži. Jak je možné, že v době, kdy byl ministrem financí, odešlo dle pozdějšího přepočtu do SSSR 1,3 miliardy dolarů, nevysvětlil.
Nové archivní dokumenty, shromážděné neziskovou organizací Růžový panter a zpracované redakcemi Aktuálně.cz a HN, ukazují, že zhruba třetina tzv. ruského dluhu vznikla za nejasných okolností až po listopadu 1989. Důležitou roli v tom sehrálo federální ministerstvo financí vedené Václavem Klausem. Moskva dluh nikdy plně nesplatila, jeho podstatnou část jí později odpustil premiér Miloš Zeman.
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo archivní dokumenty, které se věnují roli Sovětského svazu při osvobozování Česka v roce 1945. Materiály jsou na webu pod titulem "A Praha byla zachráněna. Nemá právo zapomínat, přepisovat, překrucovat". Autoři píší, že se Češi v posledních letech "aktivně pokoušejí bagatelizovat rozhodující roli Rudé armády při osvobozování země za druhé světové války".
Spolu se svými komunistickými soudruhy nastolil v Československu tuhý totalitní režim, který vedl k připojení státu k sovětskému mocenskému bloku. Stál za útlakem značné části společnosti i za mocí, jež byla postupně příčinou ekonomického úpadku země a obrovské emigrační vlny obyvatelstva. Připomeňte si Klementa Gottwalda a "Rudé století" ve fotogalerii.
Jen dva státy na světě konají pravidelné a velké vojenské přehlídky: Severní Korea a Rusko. V neděli na Rudém náměstí v Moskvě znovu pochodovali vojáci a jela armádní technika u příležitosti 76. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem.
Šachový velmistr Garri Kasparov Rusko opustil před osmi lety, ale proti tamnímu režimu prezidenta Vladimíra Putina nepřestává bojovat. Poměry v Rusku jsou ještě horší než ke konci éry Sovětského svazu, říká v rozhovoru pro The Guardian. Šachy pro podnikatele a aktivistu jsou vášní doteď, podílel se i na tvorbě seriálu Dámský gambit.
V 77 letech zemřela v Dánsku známá novinářka a zpravodajka deníku Politiken Dana Schmidt. V českém prostředí zanechala výraznou stopu, často o něm psala pro zahraniční média, byla také porotkyní Novinářských cen Nadace OSF.
„Volha rozdělovala svět na dvě části,“ začíná román Děti Volhy od spisovatelky Guzel Jachiny, který nedávno vyšel v českém překladu. Řeka Volha a její dva břehy mezi městy Saratov a Pokrovsk v něm tvoří mikroprostor pro velký příběh povolžských Němců v Sovětském svazu.
