V zimě, když mukly hnali v sovětském gulagu do práce, bývalo i -50 stupňů. Kdo padl, zůstal ležet, pomoci se nedočkal. Mezi nimi i Čech Karel Šilhavý. Měl kurděje, vstát nedokázal. A tak ho nechali v tundře. Ležel tam tři dny. Pak vyplivl všechny zuby, postavil se a došel do tábora. Litevský vězeň, jinak zubní technik, mu udělal železné zuby. "Táta měl tedy železný úsměv," říká jeho dcera Irena.
V jednom koutě leží noviny, na komodě se jako přízraky minulosti povalují čtyři staré bílé telefony se sluchátkem a otáčivým číselníkem. Tu prosklenými dveřmi zazáří první dotek dneška. Z obrazovky počítače je slyšet proslov o jednom z nejdůležitějších mužů 20. století. Stařec s charakteristickou skvrnou na čele sedí před monitorem. A spí.
Petrohrad byl v minulosti se svými paláci, chrámy, galeriemi a sídlem carského dvora výkladní skříní Ruska. Jeho oknem do Evropy. V roce 1924 na počest bolševického vůdce změnil jméno na Leningrad. Přesně před 80 lety, za druhé světové války, začala blokáda města obleženého vojskem nacistického Německa. Zemřelo při ní přes milion lidí a silně zasáhla i do života rodiny Vladimira Putina.
Nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi se nikdy nepodařilo přimět sovětský Leningrad ke kapitulaci. Město s 3,5 miliony obyvatel, jehož blokáda trvající 872 dní skončila před 80 lety, ale zaplatilo za válku strašnou cenu. V důsledku hladu, zimy a bojů v něm zemřelo přes milion lidí.
Ukrajina si v úterý připomněla 30. výročí výročí nezávislosti na Sovětském svazu vojenskou přehlídkou v hlavním městě Kyjevě. Na oslavách vystoupil s projevem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, centrem města pak prošlo zhruba pět tisíc vojáků. Představeny byly tanky, dělostřelectvo i nejnovější raketová technika, uvedla agentura DPA.
Islamisté z Tálibánu mají v rukou celý Afghánistán, ale malý kousek jim přece jen chybí. Pandžšírské údolí, které má pověst nedobytné pevnosti.
Roku 2015 Ukrajina otevřela archivy KGB ze sovětské éry. Lidé se od té doby dovídají nové a většinou temné příběhy o svých příbuzných a známých. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa mj. o tom, co z obyčejné reportážní fotky udělá strach a paranoia bolševické společnosti.
Okupace v noci z 20. na 21. srpna 1968 většinu československé společnosti zaskočila. Mezi oblíbené mýty patří tvrzení, že vpád vojsk Varšavské smlouvy byl v zásadě nečekaný. Jenže doufat není totéž co vědět. Hrozba intervence nad republikou visela už od jara. A s postupujícím časem jen sílila.
"Je až neuvěřitelné, jaké obtíže volyňští Češi zvládli, co vše vybudovali a že je nezlomil německý nacismus, ukrajinský nacionalismus ani komunismus. Ze všech hrozných ran se vždy vykřesali. Nikdy se nevzdávali a drželi při sobě," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz historička Dagmar Martinková. I o tom je její nová kniha Na pozvání cara. V Česku dnes žije minimálně 300 tisíc potomků volyňských Čechů.
Stále málo známé a tragické osudy Čechů, kteří v předminulém století osídlili na pozvání ruského cara Alexandra II. ukrajinskou Volyň, mapuje ve zkratce fotogalerie Aktuálně.cz. Do Československa se jich po druhé světové válce vrátilo kvůli perzekucím komunistů a ukrajinských nacionalistů 40 000. Dnes v Česku žije minimálně 300 tisíc jejich potomků. Včetně těch, kteří se vrátili po pádu komunismu.
V odvetě za předchozí západní bojkot her v Moskvě se Sověti a východní blok v roce 1984 nezúčastnili letní olympiády v Los Angeles. Sportovní svátek v Kalifornii ovšem znamenal úspěch. Sportovní i komerční. Na rozdíl od předchozích olympiád si hry v Los Angeles na sebe vydělaly.
Druhá světová válka proslavila celou řadu strojů: od britské stíhačky Spitfire přes sovětský tank T-34 až po nezastavitelný malý americký off-road Willys MB, kterému dnes nikdo neřekne jinak než džíp. Některé ale zůstaly pozapomenuty, a přitom k vítězství nad Německem přispěly vrchovatou měrou. Platí to i o letos osmdesátiletém Studebakeru US6.
Osobitý pohled na ruské revoluce předkládá tamní historik a pedagog Andrej Zubov v nové knize nazvané Rusko 1917: Katastrofa. V českém překladu Jitky Komendové ji právě vydalo nakladatelství Argo.
Od srpna 1968 do června 1991 byly v Československu sovětské jednotky. Téměř čtvrt století jejich pobytu si vyžádalo celkem 429 životů na československé straně - včetně těch lidí, kteří byli vojáky zabiti v prvních týdnech invaze. Poslední sovětský voják opustil republiku 27. června 1991. Pobyt a odchod Sovětské armády zachytil fotograf Jindřich Štreit, Jan Jindra a Dana Kyndrová.
Dopravní nehody, rvačky v hospodě, kšeftování s benzínem - jen některé z projevů mnohdy nepříjemného soužití se sovětskými vojáky. Čechoslováci vedle nich žili třeba v Mladé Boleslavi, Vysokém Mýtě nebo Frenštátu pod Radhoštěm.
Mezinárodní olympijský výbor na svém zasedání ve Vídni v roce 1974 rozhodoval o pořadateli letních her pro rok 1980. Do druhého kola se dostala dvě kandidátská města: Moskva a Los Angeles. Pokud by zvítězila sovětská metropole, znamenalo by to, že největší sportovní událost planety bude poprvé hostit východní, komunistický blok. Nakonec se tak stalo.
Ve tři hodiny ráno 22. června 1941 přejel poslední sovětský nákladní vlak hranici s hitlerovskou Říší na řece San nedaleko města Přemyšl. Krátce poté němečtí vojáci zaútočili. Přesně před 80 lety začala operace Barbarossa, německá invaze do Sovětského svazu.
Pavel Petrovič Kiseljov byl vyšetřovatelem případu „špionážně-diverzní a kontrarevoluční organizace českého generálního štábu“, který vykonstruovala sovětská totalitní moc. Mimosoudní orgán NKVD v Oděské oblasti, který Kiseljov vedl, odsoudil za pouhých šest týdnů 1381 lidí k trestu smrti zastřelením. Byli mezi nimi i Čechoslováci. Sám později skončil na popravišti.
Historici ÚSTR několik let zkoumají pozadí jednoho z nejpodivnějších procesů v předválečném Sovětském svazu, jehož obětí se stali čeští krajané na Ukrajině. Desítky Čechů skončily po vykonstruovaném procesu jako údajní špioni v děsivých táborech gulag, někteří věznění nepřežili, další byli popraveni, jiní zešíleli. Mnozí z nich byli učitelé. Od procesu s českými učiteli uplynulo 90 let.
Až v listopadu začaly netradičně v roce 1956 letní olympijské hry v Melbourne. Stalo se tak týdny od chvíle, kdy sovětské tanky rozdrtily maďarské povstání. Více než sedm stovek lidí zemřelo, 200 tisíc Maďarů uprchlo do zahraničí a k moci sovětské jednotky pod velením maršála Ivana Koněva dosadily kolaborantskou vládu Jánose Kádára. Seriál Aktuálně.cz Bouřlivé olympiády pokračuje druhým dílem.
