O hlubokomořské těžbě se mluví už dlouho, nikdo s ní ale ještě ve velkém nezačal. Ostrov Nauru nyní oznámil, že do dvou let chce těžbu ve svých vodách spustit. Pod vědců jsou v ohrožení celé oceánské ekosystémy. A jak se v posledních týdnech ukázalo, problémy budou mít brzy i stromy po celém světě - až polovina druhů může vyhynout. Deník Aktuálně.cz přináší pravidelný měsíční přehled o klimatu.
Severočeské doly ze skupiny ČEZ přestanou těžit hnědé uhlí nejpozději do roku 2038 místo dříve plánovaného roku 2050. V rozhovoru s ČTK to řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Nevyloučil možnost, že těžba může kvůli situaci na trhu skončit ještě dříve.
Když člověk projíždí okolo obří jámy hnědouhelného dolu Turów, je snadné ztratit přehled o tom, ve kterém státě se zrovna nachází. Důl a stejnojmenná elektrárna leží ve výběžku polského území obklopeném Německem a Českem.
Dominantou východního okraje Brna jsou bývalé vápencové lomy a jejich okolí, které v sobě skrývají netušené přírodní krásy a velký počet chráněných druhů rostlin i živočichů. Nechybí ani fascinující panoramatický výhled na Brno i jižní Moravu či pozoruhodný příběh.
Těžit kovy pro stavbu rozměrných vesmírných konstrukcí přímo ve vesmíru nebo hledat vzácné suroviny mimo Zemi znělo ještě nedávno jako sci-fi, ale podobné vize by se brzy mohly stát realitou. A u proměňování těchto snů ve skutečnost mají sehrát důležitou roli Češi.
Evropská komise se zapojí do žaloby na Polsko, kterou Česká republika podala k Soudnímu dvoru EU kvůli rozšiřování těžby v polském uhelném dole Turów. Podle agentury Reuters to oznámila ve středu.
Česko opět zažilo rok, kdy se posunuly rekordy v objemu vytěženého dřeva. Loni dělníci z lesů odvezli 35,8 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry, z toho naprostou většinu takzvanou nahodilou těžbou - ze stromů poškozených kůrovcem, suchem nebo jinými přírodními živly. Celkově loni zmizelo z české přírody asi dvakrát tolik stromů než před pěti lety. Více se jich ale také vysadilo.
Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v uhelném dole Turów, kterou dlouhodobě kritizuje Česko. Rozhodl o tom v pátek Soudní dvůr EU, který tak vyhověl české žádosti o vydání předběžného opatření. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu, oznámil soud. Proti rozhodnutí se ohradili polský premiér Mateusz Morawiecki i společnost PGE, která důl vlastní.
Amerika, Austrálie i Nový Zéland propadly v 19. století zlaté horečce. Na několika místech se objevila ložiska drahých kovů, která přilákala tisíce lidí s vidinou rychlého zbohatnutí. Někteří narazili na úlovky, které se zapsaly do historie, a stali se z nich zámožní podnikatelé, mnozí však odešli zchudlí a zklamaní. Unikátní kolorované snímky v galerii zachycují rozkvět zlatokopecké éry.
"Proč chcete připravit mou rodinu o živobytí?" ptá se dívka se smutnýma očima na plakátech v centru Prahy a Bruselu. Slogan je součástí kampaně polské státní těžařské firmy PGE, která provozuje mimo jiné hnědouhelný důl Turów v polsko-německo-českém pohraničí. Těžaři v reklamě varují, že jeho uzavření by bylo katastrofou pro místní lidi. Česká vláda i ekologové ale na ukončení trvají.
Polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka ve středu prodloužil provozovateli dolu Turów povolení k těžbě až do roku 2044. Ministerstvo o tom ve čtvrtek informovalo na svém webu. Proti těžbě protestují české a německé úřady, stejně jako ekologické organizace.
V odkalištích u hnědouhelné elektrárny ve Chvaleticích se nachází ložisko manganu, po kterém roste poptávka zejména kvůli výrobě baterií do elektromobilů. O zahájení těžby tohoto kovu v okolí Pardubic se intenzivně hovoří od roku 2018, zájem má o ni firma Mangan Chvaletice. Letos v březnu také projekt finančně podpořil nový investor. Pokud k těžbě skutečně dojde, pak ale nejdříve za několik let.
Krajina i paměť národa se po odsunu německých obyvatel a převzetí moci komunisty začaly na severu Čech zásadně měnit. Mezi roky 1945 a 1989 zanikly především v oblasti dnešního Ústeckého kraje desítky kostelů. Z původního počtu jich v celém Československu zbyla polovina. Stavby ustoupily těžbě, ale také snaživým církevním úředníkům, kteří z nařízení režimu mazali z map vše, co spojovala víra.
Lužická těžební a energetická společnost LEAG je z tragického úmrtí nejbohatšího Čecha Petra Kellnera otřesena. Sdělil to předseda představenstva LEAGu Helmar Rendez. Vlastníky LEAGu jsou napůl skupiny Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského a PPF Investments.
Indie chystá zákon zakazující kryptoměny. Pokud by v zemi někdo obchodoval s kryptoměnami nebo takový digitální majetek vlastnil, dostal by podle zákona pokutu. Agentuře Reuters to řekl jeden z vyšších vládních úředníků obeznámených z plánem.
Česká republika podá na přelomu února a března žalobu na Polsko v souvislosti s rozšiřováním těžby hnědouhelného dolu Turów. Bude požadovat zastavení těžby. Návrh podala ministerstva životního prostředí a zahraničí. Důvodem je hlavně negativní dopad těžby na hraniční regiony Hrádecko a Frýdlantsko, kde českým občanům ubývá spodní voda. Polské ministerstvo životního prostředí vyjádřilo údiv.
