O ochranu těch práv britských příslušníků, která jsou v ohrožení kvůli Trumpově exekutivnímu příkazu namířeného vůči muslimům, se mají postarat ministr zahraničí Boris Johnson a ministryně vnitra Amber Ruddová. Britská premiérka Theresa Mayová požaduje, aby se oba ministři obrátili na své americké protějšky. Podle BBC už Johnson i Ruddová začali situaci řešit.
Čtyřnásobný britský olympijský vítěz a rodák ze Somálska Mohamed Farah tvrdě zkritizoval nového amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho politiku vůči muslimům. Trump exekutivním příkazem rozhodl o zákazu vstupu uprchlíků do USA po dobu devadesáti dnů. Farah, který v současné chvíli trénuje v Etiopii, se tak nyní bojí, že se nebude moci v dohledné době vrátit domů do USA. Úspěšný sportovec přišel ze Somálska do Velké Británie ve svých osmi letech, posledních šest let žije ve Spojených státech.
Všechny členské státy EU by měly být více solidární při přerozdělování uprchlíků. Pomohlo by to lépe zvládat migraci, myslí si německá kancléřka Angela Merkelová. Podle ní k tomu ale v brzké době zřejmě nedojde. O tématu bude počátkem února jednat s představiteli členských zemí Evropské unie na Maltě.
Americký prezident Donald Trump dalším exekutivním příkazem na 120 dní pozastavil program USA pro přijímání uprchlíků. Syrským migrantům pak až do odvolání zakázal vstup na půdu Spojených států. Exekutivní příkaz má USA ochránit před lidmi ze zemí, s nimiž jsou spojeny obavy z terorismu. Výbor americko-islámských vztahů ho za rozhodnutí bude žalovat.
Evropská unie zvažuje, že proud uprchlíků mířících na starý kontinent zkusí zastavit zřízením uprchlických táborů v Libyi a v okolních zemích. Jen do Itálie loni přes Středozemní moře připlulo 181 tisíc lidí. Devadesát procent z nich nastoupilo na loď právě v Libyi. Tábory by měla řídit agentura OSN pro uprchlíky UNHCR nebo Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). O omezení migrace bude jednat summit šéfů zemí Evropské unie, kteří se sejdou příští týden na Maltě.
Nový rakouský prezident Alexander Van der Bellen se ujímá funkce ve chvíli, kdy se rozpadá koalice sociálních demokratů a lidovců. Případné volby by nyní vyhráli nacionalističtí Svobodní, jejichž kandidáta Van der Bellen loni hned dvakrát porazil. Nový rakouský prezident, který by budoucího kancléře pověřoval sestavením vlády, ale řekl, že Svobodní jsou pro něj ve vládě nepřijatelní.
Uganda loni každý den přijala více uprchlíků, než kolik jich mnoho evropských států přijalo za celý rok, konstatuje zpráva Norské rady pro uprchlíky. Loni uprchlo z Jižního Súdánu do sousední Ugandy asi 489 000 lidí, což je výrazně více než 362 000 osob, které se ve stejném období dostaly přes Středozemní moře do Evropy, uvedla rada. Organizace na ochranu lidských práv čím dál častěji upozorňují na porušování úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 ze strany některých evropských států.
V Nizozemsku přibývá migrantů, kteří se snaží dostat do nákladních aut a s nimi trajektem dál do Británie. Uvedly to nizozemské úřady, podle nichž se počet pokusů o využití tranzitu přes Nizozemsko v posledních třech měsících proti předchozímu čtvrtroku zdvojnásobil. Nizozemské a britské úřady zachytily při tomto pokusu v posledním čtvrtletí 430 lidí. Podle zveřejněných údajů nizozemského ministerstva pro bezpečnost a spravedlnost tvoří 56 procent všech zachycených migrantů Albánci. Za hlavní tranzitní zemi, ze které se migranti zejména z Afriky a Blízkého východu snaží dostat do Británie, je však stále považována Francie. Tisíce přistěhovalců se soustřeďují zejména v oblasti přístavu Calais
Nigerijská armáda minulý týden omylem zabila 115 běženců a humanitárních pracovníků. Uprchlický tábor si spletla s pozicemi teroristické skupiny Boko Haram. Původně se hovořilo o 90 mrtvých civilistech, bilance se ale pak zvýšila až na 236 obětí. Podle serveru BBC však ale i tentokrát došlo k chybě, a to proto, že se omylem sečetly počty mrtvých a zraněných. Pouhé dva dny po bombardování na tábor zaútočili islamisté z Boko Haram, nigerijské armádě se však podařilo tábor ubránit.
Nizozemský předseda vlády Mark Rutte napsal otevřený dopis občanům své země, ve kterém apeluje na přistěhovalce, aby respektovali zvyky Nizozemska. Lidé, kteří to nedokážou, by měli podle Rutteho ze země raději odejít. Dopis nepřímo útočí na Rutteho hlavního rivala Geerta Wilderse, předsedu populistické krajně pravicové Strany pro svobodu, která imigrační politiku vlády dlouhodobě kritizuje jako příliš tolerantní a vstřícnou. Wildersovu stranu přitom favorizují nejnovější průzkumy před březnovými parlamentními volbami v Nizozemsku.
Varování před přílivem imigrantů do Evropy se v Česku objevují pravidelně. A to i přesto, že cizinci u nás tvoří jen 3,8 procenta obyvatel. Nová exkluzivní data ukazují na zajímavý paradox. V zemích, kde cizinci žijí ve větších počtech, je často postoj veřejnosti k nim výrazně vstřícnější, než tam, kde téměř žádní nejsou.
Ministr vnitra Milan Chovanec opět odmítl kvóty pro přerozdělování migrantů. Zároveň nepředpokládá, že by vláda letos obnovila program přesídlování křesťanů z Iráku. Ten loni kabinet zastavil poté, co část uprchlíků skončila v Německu.
"Náš domov byl kompletně zničen, nezůstal jediný papír. Přesto jsme trpěli, že musíme odejít. Byli jsme donuceni odejít s ponížením, tak to bylo," popisuje Umm, která nyní přežívá s vidinou nejisté budoucnosti v provizorním uprchlickém táboře v Idlíbu. Svůj domov – syrské město Aleppo – musela stejně jako mnozí opustit kvůli válce. Autobusy s evakuovanými lidmi zamířily právě do sousední provincie Idlíb.
Mluvíme o stovkách tisíc přesídlených lidí, kteří žijí v táborech, ve stanech i opuštěných budovách, zároveň jsou lidé v obléhaných oblastech, kam nemají humanitární organizace žádný přístup, tito lidé nemají dostatek potravin a přístup ke kvalitní lékařské péči, říká šéf mise Lékařů bez hranic v Sýrii Carlos Francisco a dodává, že v humanitárních táborech žijí lidé ve velké zimě ve stanech. Na některých místech Sýrie prý stále dochází ke střetům a porušení klidu zbraní. Západní média podle něj už navíc Sýrii a situaci lidí nevěnují tak velkou pozornost.
Posílit kontroly na hranicích se Slovenskem a v Brennerském průsmyku spojujícím Itálii s Rakouskem plánuje rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil. Až 100 vojáků má být připraveno na hlídky ve vlacích, napsal dnes web listu Der Kurier. Převaděči budou nyní zřejmě více využívat trasu přes Slovensko, obává se sociální demokrat Doskozil. Nasvědčuje tomu, že v prvních dvou lednových týdnech zadrželi v Dolních Rakousích sousedících se Slovenskem 299 běženců, zatímco v Burgenlandu při hranici s Maďarskem pouze 174. Dalších 292 zachycených uprchlíků se do Rakouska pokoušelo dostat přes Brennerský průsmyk.
Nejméně 219 migrantů a uprchlíků přišlo odhadem od začátku letošního roku o život při plavbě po Středozemním moři ve snaze dostat se z Afriky do Evropy. Jde o více než dvojnásobné množství obětí oproti stejnému období v loňském roce, oznámila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Její pracovníci vycházejí vesměs ze svědectví lidí, kteří strastiplnou pouť přežili. Naposledy o víkendu se podařilo zachránit čtyři lidi z lodi, která se převrhla ještě nedaleko libyjského pobřeží. Podle jejich slov bylo v plavidla skoro 180 osob, které zmizely v mořských vlnách. Tato skupina tak tvoří zatím největší množství nezvěstných v jediném případu námořní katastrofy.
Násilí vůči muslimské menšině Rohingů v Barmě vyvolává obavy v zemích jihovýchodní Asie, sousedním Bangladéši i nedaleké Indii. Nejde přitom jen o příliv uprchlíků. Útoky barmské armády proti muslimské menšině, které mnozí přirovnávají ke genocidě, mohou její příslušníky přimět k tomu, aby se přidali k radikálním islamistům. A pak útočili nejen v Barmě, která se dnes oficiálně nazývá Myanmar, ale i v dalších zemích.
V Rakousku loni požádalo o azyl zhruba o polovinu méně osob než v roce 2015. Zatímco předloni požádalo Vídeň o právní ochranu kolem 90 000 lidí, což odpovídá asi procentu rakouské populace, loni jich podalo žádost 42 073, informoval list Die Presse. Limit počtu přijatých žádostí, který si stanovila před rokem rakouská vláda, se těsně nenaplnil. Úřady jich zpracovaly 36 030, horní hranicí bylo 37 500. Nejčastěji v Rakousku loni o azyl žádali lidé z Afghánistánu, Sýrie, Iráku, Pákistánu a Íránu. I přes pokles počtu žádostí o azyl není podle ministra vnitra Wolfganga Sobotky důvod k optimismu. Ve srovnání s rokem 2014 byl totiž počet žádostí o polovinu a ve srovnání s rokem 2013 o 140 % vyšší.
"Volila bych teď CDU? Ne. Vstoupila bych dnes vůbec do CDU? Ne. Z toho mohu vyvodit pouze takové čestné východisko, jakým je odchod z CDU," řekla.
Skupina uprchlíků, která bydlí v saském městečku Herrnhut, nyní může požádat německé úřady o azyl. Má velkou šanci, že budou moct v Německu definitivně zůstat. A to i přesto, že jim ještě před půl rokem vážně hrozila deportace do Česka a poté zpátky do Iráku.
