Okolo 150 německých policistů zasahovalo v úterý proti převaděčům uprchlíků. Ti do země údajně dopravili celkem 348 migrantů a vydělali na nich 150 tisíc eur. Razie, při které byl zatčen jeden muž, probíhala v Berlíně, Bádensku-Württembersku, Hesensku a Severním Porýní – Vestfálsku.
Do Evropy se letos zatím dostalo 372 128 migrantů, z toho 348 664 po moři a zbytek po souši. Celkem 4690 běženců při této cestě zahynulo nebo je pohřešováno. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Po uzavření takzvané balkánské stezky vedoucí z Řecka přes země bývalé Jugoslávie na počátku letošního roku se hlavní migrační trasou stala opět ta, která vede přes Středozemní moře oddělujícího severní Afriku od Evropy. Většina běženců se plaví z Libye na přeplněných vratkých člunech a ve vlnách je zachraňuje většinou italská pobřežní stráž. V loňském roce podle organizace při cestě po moři zahynulo 3770 migrantů.
Kvůli intenzivním útokům na východní část syrského města Aleppo drženou povstalci bylo v několika posledních dnech vyhnáno ze svých domovů až 16 000 lidí. V úterý to uvedl šéf humanitárních operací OSN Stephen O'Brien. Syrská armáda a její spojenci v pondělí v rámci nové ofenzivy dobyli klíčovou čtvrť Sáchúr a několik menších čtvrtí na severovýchodě města. O'Brien v prohlášení uvedl, že v obléhaném východním Aleppu nezůstala po náletech funkční žádná nemocnice a zásoby jídla byly již téměř vyčerpány. Očekává se, že v případě pokračování bojů budou z oblasti utíkat další tisíce lidí. Podle dřívějších odhadů zůstávalo ve východní části města na 250 000 obyvatel.
Účetní, který obral Český volejbalový svaz o 20 milionů, se o něco podobného už jednou pokusil. Převedl si stovky tisíc korun z účtů České unie sportu, kde pracoval předtím. Jenže ekonom České unie sportu na to včas přišel. "Ano, to se skutečně stalo. Odhalili jsme to a on peníze vrátil, takže jsme policii ani nic neoznamovali. Musel ale od nás odejít," potvrdil šéf unie Miroslav Jansta, jinak také známý advokát.
Azylové centrum u Vídně se v noci na dnešek stalo terčem útoku neznámých žhářů. Zápalná lahev se roztříštila o zeď střediska v Himbergu, nikdo ale nebyl zraněn. Zemská kriminální policie vyšetřuje incident pro podezření na trestný čin z nenávisti. Neznámý žhář naplnil láhev od piva hořlavinou. Loni rakouští policisté podle agentury APA zaznamenali 25 různých útoků na ubytovny pro migranty. Migrační krize v Rakousku mimo jiné způsobila nárůst podpory pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ).
V utečeneckém táboře v bulharském Charmanli sílí od čtvrtka nepokoje zdejších uprchlíků. Migranti se vzbouřili zejména proti nařízení, které jim zakazuje opustit tábor. Policie zadržela už 400 migrantů, a to především Afghánců. Pět z nich musí zemi opustit, je přesvědčen bulharský premiér Bojko Borisov.
Předseda ČSSD a premiér vlády Bohuslav Sobotka odmítá vydírání Evropské unie ze strany Turecka. Reagoval tak na slova tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který pohrozil otevřením turecké hranice pro uprchlíky, kteří se chtějí dostat do Evropy. Znepokojení nad hrozbou tureckého prezidenta vyjádřil také náměstek řeckého ministra obrany Dimitris Vitsas. "Využít uprchlíků a migrantů k dosažení jiných cílů je akt agrese," řekl Vitsas v televizní stanici Star.
Michal Pavlásek loni strávil několik týdnů s uprchlíky na Balkáně. S běženci absolvoval část jejich cesty Řeckem, Makedonií, Srbskem až do Maďarska. Po roce se s nimi setkává znovu. Přijíždí do míst, kde žijí teď. Do Nizozemska, Belgie, Švédska, Rakouska, a hlavně do Německa. Splnilo se Syřanům a Iráčanům to, co si od Evropy slibovali? Našli v ní to, co hledali? Aktuálně.cz přináší portréty lidí, kteří odešli z domova, aniž by tušili, kde jejich cesta skončí.
Představitelého populistických stran v Evropě obdivují Donalda Trumpa. Šanci svézt se na jejich vlně jim dávají blížící se volby. Mezi základní body Trumpovy předvolební kampaně patřily zkrocení imigrace, boj proti stávajícímu systému a "navrátit Americe její velikost". K jeho nečekanému vítězství mu záhy gratulovali i představitelé evropských stran, které s ním podobný pohled sdílejí. Pouze navlečený na jejich vlastní zemi. Představitelé populistického trendu, jako jsou Marine Le Penová, Geert Wilders nebo Beppe Grillo, se budou chtít svézt na Trumpově vlně. Šanci jim dávají blížící se volby.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil, že by Ankara mohla otevřít turecké hranice a vpustit uprchlíky do Evropy. Podle mluvčí německého ministerstva zahraničí je ale v zájmu obou stran, aby dohoda EU a Turecka o uprchlících zůstala v platnosti. Erdogan svou výhružkou reagoval na čtvrteční návrh Evropského parlamentu o možnosti zmrazit přístupová jednání s Tureckem. Brusel kritizuje postup Ankary po potlačeném červencovém pokusu o státní převrat.
Běženci v noci na pátek podpálili uprchlický tábor Moria na řeckém ostrově Lesbos. Žhářství předcházela nešťastná smrt jedné uprchlické ženy a jejího dítěte. V posledních třech měsících jde o třetí podobný incident. Oheň podle policie způsobil velké škody, ačkoli na místo přijeli okamžitě hasiči. Nepokojům předcházel požár stanu, ve kterém uhořela žena s dítětem a další nejméně tři děti byly vážně zraněny. Vznícení způsobil výbuch nádoby na plyn během vaření.
Pokud by Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové zvítězila v příštích německých volbách, nemá jisté, že sestaví vládu. Předseda její sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer prohlásil, že jestli se nedohodne horní hranice pro přijímání uprchlíků, CSU nepůjde do německé vlády. Stanovení této hranice ale CDU Merkelové odmítá. Kancléřka navíc tento víkend ohlásila, že bude znovu kandidovat do čela německé vlády.
Etnolog Michal Pavlásek loni strávil několik týdnů s uprchlíky na Balkáně. S běženci absolvoval část jejich cesty Řeckem, Makedonií, Srbskem až do Maďarska. Po roce se s nimi setkává znovu. Přijíždí za nimi do míst, kde žijí teď. Do Nizozemska, Belgie, Švédska, Rakouska, a hlavně do Německa. Splnilo se Syřanům a Iráčanům to, co si od Evropy slibovali? Našli v ní to, co hledali? Aktuálně.cz přináší portréty lidí, kteří odešli z domova, aniž by tušili, kde jejich cesta skončí.
Podle OSN uprchlíků přibývá v posledních dnech rychleji, protože fronta se pomalu přesouvá k centru města. Zatím je asi deset kilometrů od něj. Přesto je uprchlíků mnohem méně, než se před zahájením ofenzivy čekalo. Hovořilo se tehdy o statisících lidí. Přes 68 tisíc lidí nyní podle organizace potřebuje humanitární pomoc. Odhaduje se však, že je v Mosulu stále přes milion civilistů. Některé IS drží jako lidské štíty v oblastech, kde bojuje.
Bývalý člen Syrského národního orchestru arabské hudby uprchl před válkou před třemi lety a usídlil se v Německu. Aby mohl pokračovat ve své kariéře, sestavil vlastní orchestr složený výhradně ze syrských uprchlíků. Jeho cílem je ukázat světu, že Syřané jsou na Blízkém východě oprávněně považováni za skvělé muzikanty. "Měl jsem docela štěstí, že jsem se narodil v Aleppu," říká s tím, že ve městě je muzikantem skoro každý.
Europoslanci žádají zmražení přístupových jednání s Tureckem, podle nich je politický vývoj v zemi po červencovém puči nepřijatelný. Turecký prezident Recep Tayiip Erdogan tvrdě útočí na své oponenty, omezuje svobodu tisku a zavírá opoziční politiky. O víkendu navíc uvedl, že Turecko do Evropské unie nemusí vstoupit za každou cenu a může začít hledat alternativy – například v tzv. šanghajské pětce.
Angele Merkelové její vstřícná politika oproti minulosti ubrala hlasy voličů. Ale ne tolik, aby nemohla vyhrát počtvrté. Němci podle průzkumů vsadí na stabilitu, CDU bude muset pravděpodobně vytvořit velkou koalici se sociálními demokraty. Krajně pravicová a protiuprchlická Alternativa pro Německo se však do Bundestagu téměř jistě dostane.
Podle šéfa centra Europolu proti pašování migrantů Roberta Črepinka roste poptávka po službách pašeráků lidí. Ti jsou schopni na uprchlické krizi ročně vydělat miliardy eur. Migrantům nabízejí plný servis od cesty přes ubytování až po falešné dokumenty. Služby inzerují na sociálních sítích nebo jednoduše skrze lidi, kteří si informace předávají mezi sebou.
O konceptu "pružné" či "efektivní" solidarity, která by nahradila povinné přerozdělování migrantů, hovoří slovenští politici od zářijového neformálního summitu 27 zemí EU v Bratislavě. Základem je úvaha, že by země, které nechtějí přerozdělování migrantů, například více přispívaly na ochranu vnějších hranic Unie.
Michal Pavlásek loni strávil několik týdnů s uprchlíky na Balkáně. S běženci absolvoval část jejich cesty Řeckem, Makedonií, Srbskem až do Maďarska. Po roce se s nimi setkává znovu. Přijíždí za nimi do míst, kde žijí teď. Do Nizozemska, Belgie, Švédska, Rakouska, a hlavně do Německa. Splnilo se Syřanům a Iráčanům to, co si od Evropy slibovali? Našli v ní to, co hledali? Aktuálně.cz přináší portréty lidí, kteří odešli z domova, aniž by tušili, kde jejich cesta skončí.
