Člen Rady České televize Lubomír Xaver Veselý v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že pokud ho politici chtějí zbavit funkce, tak ať ho klidně odvolají. O případné další kandidatuře neuvažuje. S odstupem týdne se vrací také ke schůzce s dnes už odvolaným ředitelem ČT Janem Součkem, na které si údajně měl klást podmínky výměnou za svůj hlas při poslední volbě šéfa veřejnoprávní televize.
Odvolaný generální ředitel České televize Jan Souček ukončí svůj pracovní poměr dohodou ke 30. červnu. Nedostane odstupné, ale bude uplatněna konkurenční doložka, kterou má ve smlouvě. Doložka Součkovi podle informací ČTK zajišťuje 12 platů, tedy téměř 3,5 milionu korun.
Už teď je Rada ČT, která bude v příštích týdnech vybírat nového generálního ředitele veřejnoprávní televize, neúplná - místo plných 18 má pouze 17 členů. Navíc se může klidně stát, že jich bude po příští schůzi poslanců ještě o jednoho méně: vládní koalice je totiž odhodlána co nejdříve z kontrolního orgánu České televize odvolat Lubomíra Xavera Veselého.
Bez překvapení skončilo hlasování Rady ČT o odvolání Jana Součka z pozice generálního ředitele České televize. Dopadlo přesně tak, jak Aktuálně.cz predikovalo. Pro konec Součka v čele ČT hlasovalo patnáct ze sedmnácti přítomných radních. Dva hlasovali proti. V čele veřejnoprávní televize Souček končí po necelých dvou letech. O uvolněný post se už přihlásila Libuše Šmuclerová.
V úterý bude Jan Souček nejspíš odvolán z pozice generálního ředitele České televize. Údajně proto, že včas nesplnil, co po něm část radních tajně požadovala, tvrdí Souček. Například "vypnout" z obrazovek ČT Václava Moravce. Kvůli načasování však toto obvinění budí dojem, že Součkovi jde především o záchranu vlastní pozice. Výsledkem může být i to, že si nepomůže, a jediný, koho poškodí, bude ČT.
Byť by se mohlo zdát, že se generální ředitel ČT týden předtím, než bude Rada ČT hlasovat o jeho odvolání, ocitl v takřka bezvýchodné pozici a že by z jeho strany bylo snad nejmoudřejší rezignovat, Jan Souček míní bojovat do poslední chvíle. Alespoň tak to působilo v úterý odpoledne na mediálním výboru dolní komory.
Patrně to nelze interpretovat jinak, než že jde o další krok, na jehož konci bude návrh na odvolání generálního ředitele České televize Jana Součka z funkce. Rada ČT mu ve středu přiznala výroční finanční bonus ve výši pouhých deseti procent. Hlasování bylo jednomyslné.
Radu České televize čeká příští týden mimořádné jednání, které bylo původně svoláno kvůli tomu, aby kontrolní orgán veřejnoprávní televize rozhodl o výročním bonusu pro generálního ředitele ČT Jana Součka. V danou chvíli to ale vypadá, že se hlasování odloží. Souček je totiž z jednání omluven.
Televizní a rozhlasový poplatek zřejmě vzroste a do budoucna se bude zvyšovat v závislosti na míře inflace. Rozšíří se také okruh poplatníků, na něž se bude povinnost úhrady vztahovat. Předpokládá to vládní novela, kterou navzdory odporu opozičních hnutí ANO a SPD schválila s některými úpravami sněmovna.
Novinářce a bývalé moderátorce zrušeného pořadu 168 hodin Noře Fridrichové se nelíbí, kam se momentálně ubírá zpravodajství České televize, zejména pak domácí rubrika. "Když se podívám na hlavní relaci, tak se neustále dozvídám jenom o ceně másla, o úrokové sazbě a o tom, že kombajny vyjely," hodnotí Fridrichová skladbu zpravodajství v rozhovoru se Zuzanou Tvarůžkovou.
"Rok 2025 pro nás bude krizový. Budeme připravovat restrukturalizaci, tak, aby rozhlas mohl od 1. ledna 2026 fungovat v redukované podobě," říká generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Rozhlasový poplatek činí od roku 2005 45 korun. Od nového roku měl být navýšen o desetikorunu, vláda ale změnu pravděpodobně nestihne do konce roku prosadit.
V případě nezvýšení televizních poplatků směřuje Česká televize ke snížení počtu kanálů ze šesti na tři. Zasáhlo by to i zpravodajství a publicistiku. Ředitel veřejnoprávní televize Jan Souček to řekl v rozhovoru pro web Info.cz. Varianta, že by zákonodárci poplatky projednali až ve druhém čtvrtletí příštího roku, není podle něj "žitelná."
Českou televizi už tradičně před volbami čeká velké množství debat zástupců politických subjektů, kteří se budou ucházet o přízeň voličů. Podle generálního ředitele Jana Součka by se veřejnoprávní médium mělo snažit dát prostor všem, a to i těm lidem, kteří chtějí hlásat extrémní nebo antisystémové názory. "Nemůžeme je ignorovat," říká v rozhovoru se Světlanou Witowskou.
V červenci se Česká televize rozhodla po 18 letech vysílání ukončit publicistický pořad 168 hodin. Údajným důvodem bylo porušování kodexu ČT, ale i takzvaná "masturbační konverzace" mezi Norou Fridrichovou a Markem Wollnerem, která podle generálního ředitele ČT Jana Součka televizi poškodila. Nebýt toho, tak by debata o konci pořadu probíhala déle. Byl to poslední impulz, tvrdí.
Část pracovníků veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) v pondělí kolem poledne vstoupila do avizované zhruba tříhodinové výstražné stávky kvůli vládou prosazovanému novému zákonu o této stanici.
Slovenská sněmovna začala jednat o návrhu nového zákona o veřejnoprávní televizi a rozhlasu (STVR), kterým chce vláda dosáhnout mimo jiné výměny nynějšího ředitele stanice. Ministryně kultury Martina Šimkovičová před poslanci uvedla, že vysílání nynějšího Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) ztrácí prvky nezávislosti a objektivnosti. Opozice tvrdí, že cílem vlády je ovládnout veřejnoprávní médium.
Slovenská vláda po razantních změnách v justici vyrazila proti veřejnoprávnímu rozhlasu a televizi. Schválila zákon, který celou instituci ruší, skončit má i její ředitel Ľuboš Machaj. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak si chce vláda premiéra Roberta Fica podmanit veřejnoprávní vysílání a je ochotna pro to udělat všechno. Na Slovensku má vzniknout nové médium pod zkratkou STVR.
Pracovníci veřejnoprávního rozhlasu a televize na Slovensku a jejich sympatizanti ve čtvrtek na protest proti vládou schválenému novému zákonu o této stanici přišli do práce v černém. Návrh nového zákona o Slovenské televizi a rozhlasu, který kabinet premiéra Roberta Fica podpořil ve středu, předpokládá například výměnu nynějšího ředitele.
Postoj veřejnosti ke svobodě médií se v zemích visegrádské čtyřky výrazně mění. Loňská změna vlády uklidnila Poláky, naopak obavy rostou na Slovensku a v Maďarsku. Vyplývá to z průzkumu agentury Median. Potvrzuje také rostoucí strach z pronikání ruského i čínského vlivu na média a veřejné mínění.
Slovenská vláda schválila návrh nového zákona o Slovenské televizi a rozhlasu (STVR). Po schválení ve sněmovně by ve funkci skončil nynější ředitel tohoto veřejnoprávního média Ľuboš Machaj. Opozice a některé zahraniční instituce už dříve tvrdily, že slovenská vláda chce veřejnoprávní média ovládnout.
