Festival Film a architektura, který začíná 30. září, zahájí dokument Spaceship Earth o netradičním příběhu komunity, jež se shodou okolností stane součástí budování "Noemovy archy”. Celkem osm lidí se na dva roky zavře před světem v uměle vytvořené biosféře a pod dohledem celého světa se stará o rostliny, zvěř a životní prostředí, které je má udržet při životě. Ne vše jde ale podle plánu.
Když se v noci podíváte na Měsíc, můžete spatřit povrch posetý velkým množstvím kráterů. Protože nemá atmosféru a neprobíhá na něm eroze, pozůstatky dopadů asteroidů tu zůstávají beze změny navždy. Vědce ale dlouhou dobu trápila záhada, proč jich na povrchu Měsíce není více.
Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX ve čtvrtek z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě vynesla na oběžnou dráhu loď Crew Dragon se čtyřčlennou civilní posádkou. Jde o vůbec první výpravu do kosmu bez profesionálního astronauta. Mise Inspiration4 má trvat tři dny a je zaměřená na lékařský výzkum dopadů pobytu ve vesmíru na lidský organismus.
Tým astronomů, jehož součástí byli i čeští vědci vedení Miroslavem Brožem z Univerzity Karlovy, získal dosud nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Při pozorování využili dalekohled ESO/VLT, který jim umožnil určit tvar. Připomíná velkou kost. Dále zpřesnili hmotnost a popsali i původ planetky i jejích dvou měsíců.
Každý rok na přelomu července a srpna vylétají ze souhvězdí Persea padající hvězdy. Meteorický roj, který právě kvůli tomu dostal název Perseidy, bude letos možné pozorovat lépe než v předchozích letech. V noci na pátek 13. srpna nastane maximum Perseid. Letos jsou pro pozorování skvělé podmínky, neboť ho neruší Měsíc. Meteory by měly být viditelné, i když nebude úplně jasno.
Těžit kovy pro stavbu rozměrných vesmírných konstrukcí přímo ve vesmíru nebo hledat vzácné suroviny mimo Zemi znělo ještě nedávno jako sci-fi, ale podobné vize by se brzy mohly stát realitou. A u proměňování těchto snů ve skutečnost mají sehrát důležitou roli Češi.
V pražském planetáriu dokončili věrnou kopii posledního raketoplánu NASA, jenž letěl do vesmíru. Kabina se všemi knoflíky, páčkami i taháky astronautů vypadá přesně jako v reálu. "Vycházeli jsme z dobových fotek, máme i jinak těžko dostupné plány," říká odborník Jan Spratek. Lidé se mohou v kabině vyfotit ve skafandru, ke konci roku planetárium spustí i interaktivní simulaci přistání.
Bezosovi se podařilo na rozdíl od Bransona překonat hranici kosmického prostoru. Takový let vydrží kdokoliv, přirovnal bych to k jízdě na horské dráze, v modulu jsem byl, je poměrně prostorný, nikdy jsem neležel v pohodlnějších křeslech, říká kosmický inženýr Jan Lukačevič z Akademie věd. Komerční lety přitahují pozornost, ceny lístků budou firmy tlačit dolů, dodává.
Raketa New Shepard společnosti Blue Origin úspěšně vynesla modul RSS New Step (nový krok) s nejbohatším mužem světa Jeffem Bezosem a třemi dalšími vesmírnými turisty na hranici vesmíru. Nosná raketa i modul s posádkou po několikaminutovém letu bezpečně přistály.
Každý další krok nás posouvá dál a tohle je velký krok. Kosmický prostor se otevírá daleko širšímu spektru lidí. Zájem o cesty na hranici vesmíru rozhodně bude, je to velká šance pro vědce, říká šéfredaktor serveru Kosmonautix.cz Dušan Majer. Podobné lety budou riskantní vždycky, proto dlouho odkládali první let s plnou posádkou, až bude celý postup vyladěný, dodává.
Anglický miliardář Richard Branson v neděli na palubě svého raketoplánu překonal hranici vesmíru a několik minut zažil stav beztíže. Jeho společnost Virgin Galactic plánuje podobné lety v blízké budoucnosti umožnit i dalším zájemcům a zahájit tak éru vesmírné turistiky.
Vesmírná loď společnosti Virgin Galactic se zakladatelem firmy Richardem Bransonem na palubě zvládla o víkendu svůj první zkušební let. Během něho se loď VSS Unity se šestičlennou posádkou dostala za hranici vesmíru. "Sedmnáct let tvrdé práce, abychom se dostali takto daleko," řekl Branson po přistání. Podívejte se na záběry z vesmírné lodě.
Britský miliardář Richard Branson dosáhl hranice vesmíru v rámci testovacího letu svého raketoplánu VSS Unity a bezpečně přistál. Jeho počin je považován za milník soutěžení v rodící se lukrativní vesmírné turistice. Branson o devět dní předstihl hlavního konkurenta, zakladatele společnosti Blue Origin Jeffa Bezose, který svou cestu do vesmíru plánuje na 20. července.
Vědci poslali na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) 128 chobotnic, pomohou jim zjistit, jak by se astronauti mohli lépe vyrovnat se zdravotními problémy ve vesmíru.
Češi nosí mikiny s logem NASA a říkají, že používají k navigaci GPS. Ve skutečnosti ale čerpají navigační data z evropského systému Galileo a i další výsledky kosmických programů EU již prorostly do jejich života. Vesmírné aktivity Evropy se navíc řídí z pražských Holešovic a nově na ně bude jako šéf dozorčí rady dohlížet Čech Václav Kobera.
Technologická firma Space Perspective zahájila rezervace na lety "na okraj vesmíru" ve speciálně upravených balonech. Adrenalinové výlety chce uspořádat už na začátku roku 2024 a za lístek na palubu lidé zaplatí 125 tisíc dolarů za osobu (přes dva a půl milionu korun).
Po městu Žebrák na Berounsku je nově nese jméno planetka Sluneční soustavy, která obíhá na dráze mezi Marsem a Jupiterem. Planetku s číslem 131181 objevili čeští astronomové Petr Pravec a Lenka Kotková, jméno navrhl Jan Florian z Hvězdárny Žebrák. Mezinárodní astronomická unie návrh jména přijala.
Z kosmodromu Ťiou-čchüan v poušti Gobi na severozápadě Číny ve čtvrtek odstartovala vesmírná loď Šen-čou 12 s tříčlennou posádkou. Míří k ještě nedokončené čínské vesmírné stanici. Informovaly o tom agentury. Jde o start prvního čínského pilotovaného kosmického plavidla za téměř posledních pět let.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala sondu, kterou na počátku 30. let hodlá vyslat k Venuši. Zvolený aparát EnVision bude planetu zkoumat od jádra až po horní vrstvy atmosféry s cílem zjistit, jak a proč se Venuše a Země vyvíjely tak odlišně, oznámila ve čtvrtek agentura na svém webu.
Lidé v Česku měli po šesti letech znovu příležitost vidět částečné zatmění Slunce. Někteří si pomáhali po domácku zatmavenými sklíčky nebo svářečskými brýlemi, jiní vyrazili k lepším zařízením do hvězdáren. V galerii z pražské Štefánikovy hvězdárny mimo jiné uvidíte, jak částečně zakryté Slunce skrze dalekohled vypadalo.
