V ruské kosmické agentuře Roskosmos se krade po miliardách. Na poradě v Moskvě to podle agentury TASS prohlásil šéf ruských vyšetřovatelů Alexandr Bastrykin. Vyšetřovací výbor, obdoba americké FBI, pracuje podle něj v kosmické agentuře pět let, ale "konce se nedobral".
Praha je hlavním městem satelitní navigace na světě. Od září 2012 tady totiž sídlí Agentura pro evropský globální družicový navigační systém GSA. V těchto místech odborníci z celé Evropské unie pracují na dvou hlavních programech družicové navigace - Galileo a EGNOS. "Galileo je program vytvořený Evropskou unií, který poskytuje satelitní navigaci uživatelům po celém světě. A samozřejmě také evropským občanům," vysvětluje Rodrigo da Costa, který má Galilea na starosti. Družicový systém je dokonce schopný přečíst i značku auta. Aktuálně ho využívá přes 700 milionů zařízení po celém světě.
Vědci z Akademie věd ČR se budou podílet na zkonstruování dosud největšího přístroje, jaký byl kdy pro vědecký výzkum ve vesmíru navržen. Mají za úkol sestavit řídicí jednotku jednoho z přístrojů na evropské družici Athena, která by se do vesmíru měla podívat v roce 2031. Kolegové z astronomického ústavu se pak budou podílet na výzkumu černých děr, temné hmoty či vzniku galaxií a galaktických kup.
Páteční let rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon byl krátce před startem odložen kvůli malému úniku helia na druhém stupni raketového nosiče a kvůli problémům s přistávací plošinou v Atlantiku. Oznámily to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a firma SpaceX s tím, že nový termín startu byl stanoven na sobotu. Dragon má na palubě 2,5 tuny zásob a dalšího materiálu pro posádku Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Let tohoto Falconu 9 byl opakovaně odkládán, také kvůli potížím s rozvodem elektrické energie na ISS. Závada sice šestičlennou posádku stanice nijak neohrozila, kvůli výpadku záložního vedení na robotické paži Canadarm2 ale nebylo možné přílet lodi Dragon uskutečnit.
Mezi 5. a 6. květnem by měl vrcholit meteoritický roj Éta Aquarid, viditelný těsně před svítáním i v Česku. Fotograf Fergus Kennedy, který má s podobnými jevy bohaté zkušenosti, radí, jak pořídit co nejlepší snímky.
Některé africké země mají stále větší ambice ve výzkumu vesmíru a svůj postup nyní chtějí lépe koordinovat. Napsal to francouzský list Le Monde. Zpoždění, které Afrika v této oblasti nabrala v posledních desetiletích, chce kontinent dohnat založením vlastní vesmírné agentury. Záměr už letos v lednu schválila Africká unie.
Jeden z nejzkušenějších astronautů současnosti Andrew Feustel nedávno navštívil Česko a během setkání s novináři, studenty i veřejností prozradil mnohé zajímavosti z kosmonautiky. Tady je přehled těch nejlepších.
K Mezinárodní vesmírné stanici úspěšně dorazila bezpilotní nákladní loď Cygnus společnosti Northrop Grumman. Plavidlo, které se do kosmu se zásobami pro posádku a materiálem pro experimenty vydalo ve středu na palubě nosné rakety Antares, zachytila robotická paže orbitálního komplexu, pomocí které bylo krátce poté připojeno ke staničnímu modelu Unity.
NASA se rozhodla prodloužit misi své astronautce Christině Kochové na rekordně dlouhou dobu. Chtějí tak získat další údaje o účincích dlouhodobých vesmírných letů na lidskou posádku. Takovýto výzkum je zásadně důležitý pro budoucí výzkumné mise v hlubokém vesmíru na Měsíc a na Mars.
Někteří lidé na sociálních sítích neunesli skutečnost, že se tváří přelomového snímku černé díry stala vědkyně Katie Boumanová. Našli si proto muže z jejího týmu a tvrdili, že napsal 850 tisíc z celkových 900 tisíc řádků kódu, který měl ve skutečnosti 68 tisíc řádků. Andrew Chael tuto pochybnou slávu odmítl, postavil se za kolegyni. Svým obdivovatelům pak sdělil, že je aktivní člen LGBT komunity.
Vědcům se 10. dubna poprvé v historii podařilo pomocí radioteleskopů a algoritmů zobrazit černou díru. Teď vyvstává otázka, jak tomuto jedinečnému astronomickému objektu říkat. Označení M87*, tedy černá díra v galaxii M87, i Pówehi, tedy havajsky "nazdobený tmavý zdroj nekončícího stvoření", jsou pouze neoficiální názvy.
Mezinárodní tým astronomů ve středu zveřejnil vůbec první snímek černé díry, který se podařilo pořídit díky projektu Event Horizon Telescope. Americká média tento úspěch připisují mladé vědkyni Katie Boumanové (29), která společně se svými kolegy vymyslela algoritmus, jak rádiové vlny zachycené teleskopy převést do viditelných obrázků.
Nejsilnější raketa současnosti, Falcon Heavy od společnosti SpaceX, v noci na pátek uskutečnila první úspěšný komerční let do vesmíru. Je to ta samá raketa, která loni vyvolala celosvětovou senzaci, když během zkušebního letu vynesla na oběžnou dráhu automobil Tesla Roadster miliardáře a ředitele firmy SpaceX Elona Muska.
Na 12. dubna připadá Mezinárodní den letectví a kosmonautiky, který se slaví od roku 1969 především v zemích někdejšího východního bloku. V roce 2007 pak OSN zavedla na 12. dubna Světový den lidského letu do vesmíru. Oba svátky si připomínají okamžik, kdy ruský kosmonaut Jurij Gagarin 12. dubna 1961 poprvé odstartoval na cestu do vesmíru.
Z floridského Mysu Canaveral úspěšně odstartovala nejsilnější raketa na světě Falcon Heavy společnosti SpaceX podnikatele Elona Muska a zahájila svůj první komerční let. Na oběžnou dráhu vynesla saúdskoarabskou telekomunikační družici ArabSat 6A. Osm minut od startu přistály v areálu Mys Canaveral dva pomocné stupně rakety, stejně jako tomu bylo i loni při testu. Na rozdíl od loňského pokusu se tentokrát úspěšně na Zemi vrátil i její centrální stupeň. Poté, co vynesl do kosmu užitečný náklad, přistál na plošině v oceánu, zhruba 645 kilometrů od floridského pobřeží.
Těšil jsem se, že bude vypadat přesně takhle, jsem spokojený s tím, že Einsteinova teorie relativity zjevně funguje, říká Michal Bursa z Akademie věd. Historicky první snímek svého druhu zachytil černou díru v galaxii M87. Ta je od nás vzdálená 54 milionů světelných let a samotná černá díra je o něco větší než naše sluneční soustava, popisuje Bursa. Budeme se teď moci mnohem detailněji věnovat tomu, jak se hmota chová poblíž horizontu událostí a jak vznikají třeba výtrysky v galaxiích, dodává.
Mezinárodní tým astronomů zveřejnil vůbec první snímek černé díry, který se podařilo pořídit díky projektu Event Horizon Telescope. I pro samotné vědce z tohoto projektu bylo překvapením, jak velká černá díra byla. Nadšení jsou i z prvního pozorování soustavou radioteleskopů. Tato metoda prý zcela změní budoucnost vědy a lidstvo se dočká neočekávaných objevů. Zde jsou základní fakta.
Na pozvání Akademie věd ČR přiletěl do Česka americký astronaut Andrew Feustel se svou česko-indickou ženou Indirou Feustelovou. Jeho turné se koná mezi 4. a 15. dubnem a po Praze a Terezíně je již plně ve znamení Moravy. První moravskou zastávkou se v úterý stala Olomouc, kam manželé, kteří jsou oficiálními vyslanci NASA, přicestovali na pozvání Univerzity Palackého.
Vědci z mezinárodního projektu Event Horizon Telescope (Teleskop horizontu událostí, EHT) zveřejnili první výsledky unikátního pozorování černých děr. Ačkoli účastníci projektu předem nesdělili žádné podrobnosti, média i odborníci očekávali unikátní snímky okraje černé díry. Jejich předpoklady se naplnily ve středu krátce po 15. hodině.
Ve středu 10. dubna odpoledne má dojít k přelomové události v historii astronomie. Na odpoledne totiž oznámili mimořádnou tiskovou konferenci astronomové sdružení v projektu Event Horizon Telescope (EHT). Slibují zveřejnění zcela průlomového výsledku. To podle astrofyziků může s největší pravděpodobností znamenat jediné: vědcům z EHT se podařilo poprvé v historii zachytit jeden z nejtajemnějších objektů vesmíru - černou díru.
