Ruský program mezikontinentálních balistických raket (ICBM) stále nedokáže zprovoznit novou raketou RS-28 Sarmat, kterou se opakovaně chlubí prezident Vladimir Putin. Podle expertů je jedním z důvodů fakt, že program byl desetiletí závislý na firmách a odbornících z Ukrajiny.
V ruských školách přibývají muzea věnovaná válce na Ukrajině jako nástroje státní propagandy. Pod rouškou vlastenectví mají tyto expozice formovat pohled nejmladší generace na konflikt, ospravedlnit jeho pokračování a vštěpovat dětem loajalitu k oficiálnímu narativu Kremlu.
Koncem týdne americký prezident Donald Trump uvedl, že telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Politolog Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje mimo jiné to, jak lidem v Rusku vadí praktické komplikace v souvislosti s válkou, ale zároveň řada z nich nemá problém jít za peníze k sousedům zabíjet.
Ruští vládní politici a podnikatelé přestali být hybateli politického života v zemi. Alexandra Prokopenková z Carnegie Russia Eurasia Center se je proto zdráhá označovat za elitu. Tato novodobá ruská „šlechta“ podle ní nyní spoléhá na jednoho člověka - a tím je paradoxně Donald Trump.
Severokorejci jsou tváří v tvář smrti neústupní, téměř fanatičtí. "Jejich taktika je zastaralá, ale brutální," hodnotí asijské vojáky po měsících bojů Ukrajinci, experti i západní zpravodajské služby. Momentálně se Severokorejci z kurské fronty stáhli. Podle jihokorejské armády se ale diktátorský režim chystá vyslat na pomoc Rusku další vojáky.
V posledních dnech přichází z Washingtonu nové požadavky za pomoc Ukrajině. O víkendu Keith Kellogg, zvláštní vyslanec Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko, vyzval Kyjev k uspořádání prezidentských a parlamentních voleb. V pondělí Trump prohlásil, že chce dohodu, podle níž by Kyjev výměnou za americkou pomoc dodával USA vzácné kovy.
Konec války přinese režimu Vladimira Putina mnohem větší výzvy než samotný konflikt. Politolog Jem Morrow pro ruský opoziční web Meduza vysvětlil, jak agrese na Ukrajině prohlubuje propast mezi chudými a bohatými Rusy.
Ruští propagandisté zpochybňují zlepšení vztahů mezi Moskvou a USA. Mezi nimi i ruský prokremelský vojenský analytik Igor Korotčenko, který během vysílání státní televize tvrdil, že by se Moskva při budování vztahů s novou americkou vládou měla mít na pozoru. "Cílem Washingtonu je zničení Ruska. Trump je predátor. Amerika byla a bude naším hlavním strategickým protivníkem," hlásal během vysílání.
Ruský prezident Vladimir Putin přikázal dekretem své vládě, aby obnovila hudební soutěž Intervize. Ta se konala za časů sovětského vládce Leonida Brežněva. Klání by se mělo uskutečnit ještě letos v Moskvě s cílem nahradit mezi Rusy populární Eurovizi, ze které bylo Rusko kvůli invazi na Ukrajinu vyloučeno.
Do Damašku minulý týden dorazila delegace z Ruska. Tématem jednání byla budoucnost ruských vojenských základen v Sýrii. Představitelé obou zemí se setkali poprvé od Asadova pádu. Damašek i Moskva v posledních týdnech vysílaly ohledně vzájemné spolupráce rozporuplné signály. EU zmírní protisyrské sankce, přesto stále apeluje na odchod Rusů ze země. Izrael mezitím expandoval na jihu Sýrie.
Rusko má sice největší arzenál jaderných zbraní na světě, postrádá ale moderní raketu, která by je ve velkém množství dopravila na velkou vzdálenost. Po selháních vychvalované RS-28 Sarmat musí spoléhat na mezikontinentální balistické rakety ze sovětské éry.
“Zelenskému nezávidím. Jeho obliba klesá, na počátku války byl na 90 %, teď je na 51 %. Válka skončí neslavně a první, kdo to odskáče, bude právě prezident Zelenskyj, a to vcelku nevinně.” říká ve Spotlightu komentátor ČRo Plus Libor Dvořák. “Stále víc lidí si uvědomuje, že vojensky tahle válka vyhrát nepůjde,” dodává.
Vědecký ředitel ruského think-tanku Fjodor Lukjanov nastínil plány Kremlu na nadcházející jednání se Spojenými státy. Rusko podle něj nehodlá učinit žádné územní ústupky na Ukrajině a bude se snažit prezentovat Vladimira Putina jako rovnocenného partnera Donalda Trumpa. Řekl to v rozhovoru pro státní tiskovou agenturu TASS, který analyzovali pracovníci amerického Institutu pro studium války.
Vladimir Putin označil ukrajinskou vládu za nelegitimní. Podle analytiků z think-tanku Institut pro studium války (ISW) si ruský prezident připravuje půdu pro to, aby mohl ospravedlnit porušení jakýchkoli dohod s Ukrajinou.
Alexandr Lukašenko, který už posedmé vyhrál prezidentské volby, v předchozím funkčním období násilně potlačil opozici poté, co se proti němu v roce 2020 zvedly dosud nevídané protesty. “Lidé to často srovnávají s událostmi z Majdanu. Bělorusové ale nemají na revoluci sílu. Vědí, že jejich pán je daleko zlejší než ti ukrajinští," říká v rozhovoru pro Spotlight komentátor ČRo Libor Dvořák.
Zatímco na opuštěnou silnici v ukrajinských lesích padá sníh, nocí zní motory startujících dálkových útočných dronů. Mají za cíl oslabit ruskou armádu daleko za frontou, v místech, kde Kreml skladuje munici a vojenské vybavení. "Neprozradíme, kde udeříme. Ale bude to bolet," naznačuje v reportáži agentury Reuters ukrajinský velitel.
Americký prezident Donald Trump tlačí na Rusko, aby jednalo o míru na Ukrajině. Pokud tak neučiní, hrozí přísnějšími sankcemi a dalšími cly. "Nic nového to není," reaguje Moskva. Ve hře je i zvýšení těžby ropy, která by mohla srazit její cenu. Ruský prezident Vladimir Putin naznačil, že takové kroky by se Washingtonu mohly vymstít.
Prezident USA Donald Trump tlačí na členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), aby snížily cenu ropy, což zásadně poškodí schopnost Ruska financovat válku na Ukrajině. Znovu zopakoval, že Ukrajina je připravena se dohodnout, zatímco Rusko ne. A doufá, že Čína mu pomůže válku zastavit. To je to nejpodstatnější ze čtvrtečního Trumpova projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
Donald Trump chce dosáhnout dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Prezidentovi Vladimiru Putinovi pohrozil, že zpřísní protiruské ekonomické sankce, pokud nebude Moskva ochotná zastavit válku. Odborník na moderní dějiny Ruska a Ukrajiny Scott Gehlbach v rozhovoru pro Aktuálně.cz upozorňuje, že Putin v napadené zemi zdaleka nedosáhl svých cílů, ale může být pro něj problém stav ruské ekonomiky.
Před necelými dvěma týdny vstoupila v platnost nová vlna amerických sankcí, které mají za cíl omezit příjmy Ruska z prodeje ropy. To, co tento balík sankcí odlišuje od všech předchozích, je jeho šíře. Spojené státy se tímto krokem snaží omezit celý dodavatelský řetězec ruské ropy do zahraničí.
