Poslední říjnový den roku 1999 zveřejnila ruská televizní stanice ORT rozhovor s tehdejším předsedou ruské vlády. Vladimir Putin v něm tehdy tvrdě kritizoval Rusko a Rusy, což se z dnešního pohledu zdá až neuvěřitelné. Část rozhovoru se přesně po čtvrt století znovu rozšířila na sociálních sítích.
Od největší výměny vězňů od dob studené války mezi Moskvou a Západem uplynuly tři měsíce, čerstvě propuštěný Ilja Jašin už ale přemýšlí, jak by se mohl vrátit do Ruska. Opozičník by rád změnil místní politiku a zastavil válku na Ukrajině. "Mým úkolem je přesvědčit Rusy, že tato válka nejen ničí Ukrajinu, ale škodí i naší zemi," říká v rozhovoru pro ruský nezávislý list The Moscow Times.
Když Ivan letos odpromoval na petrohradské lékařské akademii, měl nastoupit na frontu. Místo toho ale utekl ze země. Pomohla mu k tomu utajená skupina aktivistů, která podporuje ruské vojáky v útěku před kremelskou válečnou mašinerií.
Deník Washington Post má obvykle dobře ověřené informace z okolí politiků. V neděli napsal, že si zvolený americký prezident Donald Trump minulý týden ve čtvrtek telefonoval s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.
Dvanáctiletá Jana se, stejně jako čím dál více mladých Rusů, ve volném čase věnuje nevšednímu koníčku. S maskou na tváři skáče, běhá či kluše, jako by byla čtyřnohé zvíře. Populární kvadrobik, jak se aktivitě říká, se stal trnem v oku kremelského režimu i tamních duchovních. Ti v něm vidí ohrožení “tradičních” ruských hodnot i prvky satanismu a chtějí ho zákonem zakázat, informovala agentura AFP.
Ukrajinka Lesja pracuje jako učitelka ve školce a ještě před začátkem plnohodnotné ruské invaze se bála dotknout zbraně. Teď téměř denně vyrábí se svým mužem a otcem drony pro vojáky na frontě. Jak říká, už nevěří, že Západ pomůže. A není jediná. Na výrobě bezpilotních letounů se dnes podílí už tisíce Ukrajinců.
Zvolený americký prezident Donald Trump bude mít díky republikánské většině v Senátu a pravděpodobně i ve Sněmovně téměř neomezenou moc, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz americký historik Alexander Motyl. Pokud ze své pozice začne ustupovat Vladimiru Putinovi, může to podle něj mít velké dopady. "Je na čase, aby Evropa brala svou bezpečnost a obranu vážně. Trump to jasně ukázal a má pravdu," míní.
Letadlo s šéfem americké zpravodajské služby CIA Billem Burnsem dvě hodiny krouží nad Moskvou. Metropoli svírá mlha tak hustá, že stroj nemůže přistát ani na jednom ze tří letišť. I když tajné misi hrozí prozrazení, vládní speciál USA nakonec dosedne v 900 kilometrů vzdálené lotyšské Rize. Burns se na jednání se špičkami kremelského režimu dostaví až další den ráno. Unavený a nevyspalý.
Evropa potřebuje ukrajinské odhodlání, to nám chybí. Potřebuje pochopit, že se o ni "máma Amerika" nebude pořád starat.
Kdyby Trump ve svém druhém pokusu o usednutí do Oválné pracovny uspěl a vládl místo Joea Bidena, vyvíjely by se světové konflikty možná jinak. "Zaprvé by nedošlo k tak ponižujícímu odchodu z Kábulu a Putin by si díky nepředvídatelnosti Donalda Trumpa možná vůbec takto masivní útok nedovolil," spekuluje v rozhovoru pro Spotlight bývalý premiér Mirek Topolánek o ruské agresi na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin nasadil proti Ukrajině vojáky, které mu poslal severokorejský diktátor Kim Čong-un. Podle jihokorejské tajné služby procházeli v Rusku výcvikem. Vojenský analytik Milan Mikulecký v pořadu Spotlight Aktuálně.cz řekl, že dlouho trénovat nemuseli, protože mají posloužit jen jednomu účelu.
Ruský prezident Vladimir Putin gratuloval Donaldu Trumpovi ke zvolení a řekl, že je připraven s ním jednat. Co od takového jednání čekat, řeší bonusový díl podcastu Americký sen, vydaný v souvislosti s prezidentskými volbami v USA.
S potutelným úsměvem ve tváři podpořil ruský prezident Vladimir Putin kandidátku na americkou prezidentku Kamalu Harrisovou. Mnozí spekulovali, zda se nesnaží hrát dvojí hru. Nyní, poté co volby vyhrál Donald Trump, se podle opozičního ruského serveru Meduza zdá, že okolí kremelského vládce s výsledkem opravdu spokojené není.
Vztahy Ameriky a Ruska jsou na historickém minimu, Kreml je však podle mluvčího Dmitrije Peskova otevřený dialogu a uvidí, zda se rétorika Donalda Trumpa o ukončení války na Ukrajině promítne do reality. Nově zvolený prezident USA sice nenastínil, jak chce v komunikaci s Ruskem postupovat, Moskva v něm však podle ruského politologa Ivana Preobraženského vidí vhodný protějšek pro případná jednání.
Republikánský kandidát do úterního boje o Bílý dům Donald Trump obdivuje ruského vládce Vladimira Putina, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý americký velvyslanec v Rusku a nynější profesor na elitní Stanfordově univerzitě Michael McFaul. "Považuje ho za silného a geniálního vůdce. Pokud vyhraje, Putin si ho otestuje. Trump si ho zase bude chtít udobřit, ale neuspěje," míní.
O současném ruském režimu neměl iluze nikdy, když se ale Vladimir Putin začal na konci 90. let angažovat ve vysoké politice, nevěstilo to podle Martina Dorazína nic dobrého. "Když je v čele státu člověk původem z KGB, tak to nedopadne dobře, je to prostě had, který bude škodit. Ale ten rozsah jsem si nedokázal představit," říká v rozhovoru pro Spotlight zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu.
Ruský vůdce Vladimir Putin měl znovu rázně odmítnout úvahy o případném jednání o příměří. "Nadále projevuje jasný nezájem a usiluje o zničení ukrajinské státnosti," hodnotí prostoj šéfa Kremlu ve své analýze uznávaný americký Institut pro studium války (ISW).
Američan Norman Eisen je pro svou nekompromisnost v diplomatických kruzích známý jako "Pan Ne". Dlouholetý podporovatel exprezidenta Baracka Obamy během jeho druhého mandátu působil coby velvyslanec v Praze a dodnes na své české působení rád vzpomíná. V rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že zvolení Donalda Trumpa by pro Evropu bylo hrozbou a pro Ukrajinu katastrofou. Přiznává mu ale dílčí úspěchy.
Západ se Putina bojí. Evropská unie a Spojené státy nepomáhají Ukrajině dostatečně. Strach nás svazuje, Ukrajinci jsou na tom čím dál hůř. Smutný obraz, smutný výhled.
I přes to, že se Rusko ve válce zdá být aktuálně tím silnějším hráčem, stupňuje ruský prezident svou výhrůžnou rétoriku, přičemž Západ nadále hledá způsob, jak k němu přistupovat. “Vladimira Putina mohou zastavit biologické faktory, ale tím bych se neutěšoval. Kde totiž máme napsáno, že ten, kdo přijde po něm, nebude ještě větší zrůda,” říká analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek.
