Na zámku v Děčíně se rozhodli, že oslabí trend, kdy spolu s venkovní teplotou padá i zájem návštěvníků o prohlídky. Přilákat je zpět zkouší neobvyklou výstavou, která nabízí exkurzi do historie pivních lahví. Nejde přitom jen o prezentaci dokola se opakujícího skla, jen s jinými etiketami. Ostatně, o tom se můžete sami přesvědčit v naší galerii.
V galerii 1. patro v Praze je k vidění výstava Stanislava Diviše, bývalého člena skupiny Tvrdohlaví a autora s výrazným “barevný” rukopisem, jenž se proslavil především cyklem abstraktních obrazů inspirovaných spartakiádou. Na aktuální přehlídce Prázdný prostor/Barevná geometrie ale vystavuje svoji tvorbu založenou na kombinaci jednotlivých tvarů. “Stanislavovo dílo mám velmi rád. Dokonce si troufnu říct, že Diviš patří k mým nejoblíbenějším malířům,” říká galerista a sběratel Richard Adam. “Počínaje velkými papíry z let 1984 a1985, konče současnými obrazy. Oceňuji jeho neustálý vývoj, hledání nových přístupů a témat," dodává. Výstava je otevřená do konce ledna 2018.
Skupina umělců z Dánska vystavuje portréty lidí, kteří podle nich zemřeli jako mučedníci. Výstava v Berlíně ale vyvolala kritiku. Vedle Martina Luthera Kinga nebo Sokrata tu jsou totiž k vidění i teroristé.
Malíř Norbert Grund (1717-1767) patří k nejvýznamnějším představitelům českého rokoka. Výstava Půvab všedního dne návštěvníkům paláce Kinských vůbec poprvé představuje celou šíři jeho tvorby, která je inspirovaná vlámskou žánrovou malbou, italským krajinářstvím i francouzskými galantními slavnostmi. Pražský rodák Grund tyto inspirace převádí do idylické a hravé polohy. Výstava vznikla u příležitosti 300. výročí narození a 250. výročí úmrtí umělce.
Muzeum hlavního města Prahy připravilo pokračování výstavy představující Prahu 14. století. 2. prosince ji otevírá v domě U Zlatého prstenu. Expozice se točí kolem zakladatelské činnosti císaře Karla IV., návštěvníci se ve středověkém městě ocitnou nejen díky dobovým předmětům, ale i díky hmatovým a virtuálním rekonstrukcím důležitých staveb i celých částí města. K hlavním exponátům patří model Prahy - Starého a Nového Města, Malé Strany a Hradčan, ale i Pražského hradu a Vyšehradu. Pomocí videomappingu na něm autoři výstavy ukazují stavební a urbanistický rozvoj Prahy v průběhu 14. století. Druhý videomapping pak představuje tehdejší podobu Karlova náměstí a okolí.
Muzeum hlavního města Prahy připravilo pokračování unikátní expozice představující Prahu doby lucemburské, doby 14. století. Jde o další etapu nověbudované expozice, jež se veřejnosti otevírá 2. prosince v domě U Zlatého prstenu v Týnské ulici 6 na Starém Městě. Návštěvník nahlédne do středověkého města nejen prostřednictvím dobových předmětů, ale i pomocí hmotových i virtuálních rekonstrukcí důležitých pražských míst i jednotlivých staveb, které odpovídají nejnovějším vědeckým poznatkům. Odrážejí dobové představy i zrealizované záměry císaře Karla IV., především velkolepý projekt výstavby Nového Města pražského.
Ohromná trubka teplovodu levitující nad zanedbanou krajinou, zapomenutá skruž v předměstské zástavbě. Fotografie Andreje Nechaje odrážejí věci, kterých už si většina z nás ani nevšimne, ale přesto jsou vizuálně velmi zajímavé díky hře tvarů a nečekaným souvislostem. Snímky teď můžete vidět na výstavě Okolnosti 2.0 v brněnské galerii Polagraph.
Na konci roku 2008 nabídlo americké ministerstvo obrany vězňům na své základně Guantánamo na Kubě uměleckou výchovu. Kurzy malování začaly být brzy velmi populární a uvěznění vytvořili některá pozoruhodná díla. Jejich současná výstava v New Yorku v USA ale vyvolala i odpor. Podle kritiků by práce vězňů podezřívaných z terorismu a těžkých zločinů neměly být veřejně vystavovány. A možná budou úplně zničeny.
Nová výstava v pražské Galeri Moderna jménem Vtip-ná-Ilustrace, která se návštěvníkům otevírá dnes, zdůrazňuje autentičnost i různorodost české ilustrační tvorby 20. století a její význam pro budoucí českou výtvarnou scénu. "Výjimečná obrazotvornost a neobyčejně vyvinutý vkus řadí českou ilustraci na vrchol evropského umění 20. století," říkají organizátoři. Mezi osmdesáti ilustracemi jsou ty od Josefa Lady, Jana Zrzavého, Jiřího Šlitra, Cytila Boudy, Adolfa Hoffmeistera, Ondřeje Sekory, Adofa Borna nebo Jiřího Šalamouna. Výstava je otevřená do 14. ledna 2018.
V iráckém Bagdádu je poprvé k vidění výstava prací Pabla Picassa, Salvadora Dalího, Marca Chagalla a dalších špičkových umělců. Postaral se o ni sběratel, jenž si nepřeje být jmenovaný. Je jím Iráčan žijící ve Spojených arabských emirátech a v rodné Karbale nebo právě v Bagdádu by jednou rád vybudoval soukromé muzeum věnované Picassovi. Umění sbírá třicet let.
Iva Němcová (1980-2015) byla scénografka a kostýmní výtvarnice, která pracovala na projektech Švandova, Národního či Klicperova divadla. Připravila také kostýmy pro Gottland či Rodinný film či pro klip skupiny The Tap Tap, stála i za vzhledem interiérů Café V lese. Nyní její tvorbu uvidí i širší veřejnost. V pražské Galerii Českých center jsou až do konce prosince vystavené makety scén, doplněné videoinstalacemi a audio materiálem. Právě specifický způsob práce s maketami, které používala jako hlavní nástroj komunikace s režisérem, byl pro její práci typický. "V Ivině práci se prolíná design, film a výtvarné umění, čímž obohatila jazyk scénografie," říká kurátor Dragan Stojčevski.
Romantické krajiny, prostředí města, zátiší s všedními předměty i geometrická zátiší - všechny tyto polohy malíře Antonína Střížka nabízí ode dneška galerie Prostor 228 v Liberci. Střížek se narodil v Rumburku, v Praze vystudoval Akademii výtvarných umění. Jeho tvorbu od počátku charakterizuje střízlivá, civilní malba, která zachycuje každodenní život. Střížek zkouší odhalovat sílu pomíjivosti věcí i lidského života, vyjadřuje radost nad drobnými banalitami všedního dne a připomíná, že to nevšední a důležité nemusí být patrné na první pohled. Důležitý je pro autora obrazový příběh, který vychází z osobního prožitku nebo fotografie. Výstava potrvá do konce prosince.
V londýnské galerii Saatchi se až do konce roku koná výstava nazvaná Art Riot: Postsovětské angažované umění, která na příkladu skupiny Pussy Riot či performerů Olega Kulikova a Pjotra Pavlenského ukazuje způsoby revolty proti ruskému režimu.
Organizace na pomoc lidem bez domova vymyslela před Vánoci dobročinnou prodejní výstavu. Výtěžek z prodeje půjde autorům i spolku pomáhajícímu začleňovat lidi bez domova zpět do společnosti. Obrazy, fotografie i báseň se budou dražit od 20. listopadu na Aukru.
Obrazy slovenského umělce a důležité osobnosti výtvarné avantgardy Stana Filka, které autor vytvořil v emigraci v USA v 70. a 80. letech, vystavuje galerie a investiční fond Pro arte v Praze. Obrazy jsou zavěšené na lankách, divák mezi nimi prochází a může je rozpohybovat. Tak je prý měl zavěšené v ateliéru i Stano Filko. "Od působení v Americe si Filko sliboval kariéru, ta se ale nedostavila. Ustoupil tehdy od konceptu a dělal gestuální malbu, na niž však Amerika v 80. letech ještě nebyla připravena. Tím, co dnes vystavujeme, v podstatě předběhl dobu," říká kurátor výstavy Adam Hnojil.
Třetí největší kostel v Kodani Nikolaj Kunsthal funguje jako honosný prostor pro současné umění. Aktuálně se změnil v obří loď, která děti i dospělé pobízí, aby si v ní našli vlastní životní smysl. Za projektem stojí dánský vizuální umělec Eske Kath a zpěvačka, která si říká Oh Land.
Claude Monet, Paul Cézanne nebo Otto Dix. Díla těchto i dalších slavných malířů jsou nyní k vidění na výstavě ve švýcarském Bernu. Obrazy původně nashromáždil německý sběratel Hildebrand Gurlitt. Historik umění pracoval ve službách nacistů, kterým pomáhal prodávat díla režimem označovaná za "zvrhlá".
Claude Monet, Albrecht Dürer nebo Eugène Delacroix. Díla těchto i dalších slavných malířů jsou nyní k vidění na výstavách ve švýcarském Bernu a německém Bonnu. Všechna prezentovaná díla, kterých je dohromady přes čtyři stovky, pocházejí ze sbírky Cornelia Gurlitta. Obrazy původně nashromáždil jeho otec, německý sběratel Hildebrand Gurlitt. Historik umění pracoval ve službách nacistů, kterým pomáhal prodávat díla režimem označovaná za "zvrhlá".
Pražská Galerie Hollar představí od 9. 11. grafickou práci výtvarníka Kamila Lhotáka ze Skupiny 42. "Lhoták kladl vlastní grafickou činnost svým významem na úroveň malby a opakovaně prohlašoval, že práce na poli grafiky je výrazem nejvyšší profesionality umělce," říká kurátor výstavy Libor Šteffek. Působení na grafickém poli zahájil Lhoták v roce 1944, kdy s kolegy přispěl drobným leptem Periferie do souboru prací In memoriam Františka Janouška. Později pak vedle malby, ilustrací či práce pro film dělal desítky grafických prací ročně. Nejčastěji využíval techniku suché jehly, na konci 70. a v 80. letech se přiklonil k uměleckému sítotisku. Během života Lhoták vytvořil více než 660 grafik.
Jaroslav Róna je jedním z nejvýraznějších malířů a sochařů dnešní doby. Jeho díla se stala nedílnou součástí veřejného prostoru. Mezi nejznámější patří jezdecká socha Jošta Lucemburského v Brně a Pomník France Kafky v Praze. Umělec se po dvaceti letech vrátil s velkou výstavou do Domu U Kamenného zvonu a expozicí vás osobně provede.
