Česko je díky nenápadnému centru v pražských Kobylisích špičkou světového výzkumu v oblasti, s níž se potká většina z nás. Ve vývoji optických vláken a jejich využití od laserů v továrnách a nemocnicích až po datové kabely. "Optické vlákno je jeden z nejvýznamnějších vědecko-technických počinů 20. století," říká vědec Ivan Kašík. Nahlédli jsme do laboratoří na výrobu tohoto technického divu.
Lidé, kteří se řadí mezi noční ptáky, mohou častěji trpět depresí a úzkostí. Zjistili to britští vědci, podle nichž se sovy ve většině zaměstnání musí přizpůsobovat pracovní době začínající brzy ráno a končící odpoledne, což ovšem neodpovídá jejich biologickým hodinám. Tento nesoulad může podle expertů výrazně přispívat k duševní nepohodě.
České děti spí méně, než by měly, tvrdí výzkumníci z Univerzity Palackého v Olomouci. Průměrná doba jejich spánku navíc klesá s vyšším věkem a může mít vliv na psychický stav dítěte, stravovací návyky nebo jeho celkový pocit spokojenosti. Nedostatek odpočinku může způsobovat také zdravotní potíže, jako jsou bolesti hlavy nebo nadváha. Děti místo spánku tráví čas u obrazovky mobilu či tabletu.
"Věřit nestačí, my to chceme vědět." To je motto započatého německého výzkumu, při kterém 122 lidí nehledě na výši svého platu nebo jiných příjmů bude po dobu tří let pobírat měsíčně bez jakýchkoli podmínek 1200 eur (30 500 Kč). Cílem soukromě financované studie o nepodmíněném příjmu pro všechny je zjistit, jaký přínos pro kvalitu lidského života bude mít zajištěné živobytí.
Organizace poskytující pomoc obětem domácího násilí evidují v posledních měsících až padesátiprocentní nárůst případů. Policie ale vykázala z domu nižší počet násilníků. Podle odborníků je to i proto, že v Česku neexistuje jasná definice toho, jak a kdy vyhodnotit situaci jako domácí násilí. Ohrožení mají často také strach vyhledat pomoc, obávají se odmítnutí ze strany úřadů či zlehčování.
Když opice žijící v Amazonském pralese vstoupí do teritoria jiného druhu primátů, přizpůsobují svůj akcent skřekům vzdálených příbuzných, aby se jim s nim snadněji dorozumívalo.
Britští vědci objasnili, proč někteří lidé nedokážou vystát, když slyší druhé mlaskat a srkat. Může za to misofonie, neurologická porucha, která způsobuje, že má člověk nutkání sám žvýkat nebo polykat, přestože jen vnímá, jak si na jídle a nápojích pochutnávají druzí.
Nenápadný snímač na kolejnici zachytí jakékoliv vibrace a vzruchy, odešle signál a umělá inteligence vyhodnotí potenciální riziko, popisují experti Vysokého učení technického v Brně (VUT) bezpečnější železnici budoucnosti. O technologii českých vědců mají zájem i v cizině.
Z laboratoří českých vědců po šesti letech výzkumu vzešla nová naděje v boji s rakovinou. Vyvinuli látku, která nádoru zabraňuje v jeho růstu i schopnosti šíření. Podle vědců by ve své lékové formě mohla mít mnohem menší vedlejší účinky než například chemoterapie. Má také potenciál bránit opětovnému návratu nádorového onemocnění.
Lidé, kteří netuší, jak zalichotit potenciální partnerce či partnerovi, se mohou inspirovat u umělé inteligence. Americká vědkyně nechala čtyři roboty dokončit úryvky seznamovacích frází a některé jejich nápady byly vskutku originální. "Můžu si tě dát do osvěžovače vzduchu? Chci mít tvou vůni neustále nablízku," zněla například jedna z hlášek.
Vědci v sobotu spustili do vod sibiřského jezera Bajkal jeden z největších podvodních teleskopů, který má posloužit k pozorování elementárních částic neutrin a pomoci odhalit tajemství vzniku galaxií a vesmíru, uvedla agentura TASS. Mezinárodního vědeckého projektu vedeného Ruskem se účastní také Česko, Slovensko, Polsko a Německo.
O tom, že nadměrná konzumace hovězího masa a masných výrobků typu klobásy či slanina zvyšuje riziko výskytu rakoviny tlustého střeva, se mluví už déle. Vědci z Oxfordské univerzity ovšem nyní přišli na to, že intenzivní masožravce kvůli jejich nezdravému jídelníčku více postihují také srdeční choroby, cukrovka nebo zápal plic.
U lidí, kteří jsou spíš nočními ptáky, existuje dvakrát větší pravděpodobnost, že ve svém zaměstnání nebudou podávat přiměřené výkony. S tímto závěrem přišli v nové studii vědci z Finska, podle kterých tradiční pracovní směny od osmi ráno do pěti odpoledne vyhovují spíš skřivanům.
Depresivní poruchou v Česku i jinde trpí až deset procent lidí. Na některé z nich přitom nezabírá běžná léčba antidepresivy a každodenní život se tak stává utrpením. Novým přístupem je ketaminem asistovaná psychoterapie, která je alternativou k obvyklým metodám léčby. Zabírá rychleji, ale hodí se jen pro některé pacienty, říká v rozhovoru profesor Jiří Horáček z Národního ústavu duševního zdraví.
Češi se nejvíce obávají ekonomických dopadů pandemie koronaviru na svou peněženku, zejména zdražování potravin. Zdravotní rizika paradoxně řeší mnohem méně. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Slavia pojišťovny, kterou připravila agentura NMS Market Research. Zásadnější starosti si lidé spojují také s panikou okolo pandemie nebo s omezením kontaktu s blízkými.
Vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích zkoušejí pomocí nejmodernějších genetických technologií upravit chmel tak, aby obsahoval více látek proti rakovině, zánětům a bakteriím. "Těch prospěšných látek z chmele je ale v pivu velmi málo na to, abychom se pivem léčili," upozorňuje genetik Tomáš Kocábek.
Kantar je jednou z největších světových výzkumných agentur. Během pandemie přináší "covid-19 barometr", který ukazuje, jak virus ovlivňuje chování a očekávání lidí. Své šetření uskutečnil mezi 150 tisíci respondenty z více než šedesáti zemí včetně Česka. Zdejší pobočka pak pro vzdělávací konferenci PREF provedla v listopadu výzkum, jak rodiny zvládají výuku na dálku. Aktuálně.cz shrnuje výsledky.
Zmrzlé arktické pláně, prosté lovecké obydlí bez elektřiny a tekoucí vody i občasné nevyžádané návštěvy ledních medvědů. Dvojice norských polárnic strávila rok na arktických Špicberkách, kde se věnovala výzkumu vlivu klimatických změn na přírodu. Sunnivě Sorbyové a Hilde Fålun Strømové to ovšem nestačilo, a tak se na konci letošního listopadu na mrazivé ostrovy vydaly znovu.
Stát podpoří dalších 32 výzkumných projektů, které se věnují inovacím v dopravě. Jde například o projekty k bezpečnosti provozu, dopravním technologiím, automatizovaným procesům v dopravě či ekologizaci dopravy. Celkem si výzkumné týmy mezi sebou rozdělí téměř 402 milionů korun. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. Úřad už loni vybral 48 projektů, mezi které rozdělil téměř půl miliardy korun.
Stával tu největší jednoaparátový radioteleskop na světě, ze kterého bylo odesláno první rádiové poselství lidstva do vesmíru. A přestože tajný agent 007 James Bond právě na observatoři u portorického města Arecibo zachránil svět, samotnou plošinu nikdo ubránil nedokázal a v prosinci 2020 se zřítila.
