Studie, do kterých se pouští experti na výzkum populace z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, trvají desítky let a zabývají se tisícovkami lidí. Mladí lidé z Brna a Znojma, které tamní vědci začali sledovat ještě před rozpadem Československa, se teď na jejich pozvání vrací do vyšetřoven, aby pomohli odhalit, jak životní prostředí a styl ovlivňují zdraví i nemoci.
Učitel učí tak, jak učili jeho, to brzdí moderní metody. Děti musí během hodin víc mluvit, být extrovert je pro žáky výhoda, introvertům je třeba naopak pomáhat. Ti ze tříd, kde se hovoří, mají lepší výsledky. Způsob, jakým učitel klade otázky, má dopad na to, kolik se toho žáci naučí, říká Klára Šeďová z Masarykovy univerzity, která vedla výzkum o komunikaci žáků během hodiny.
Česko je liberálně sexuální země, sexting je běžnou součástí dospívání, není to jen o negativním pohledu. Čím mladší dítě, tím vyšší riziko újmy hrozí, třeba to, že se nebude cítít dobře. Děti se na internetu hlavně baví, nepracují na věcech do školy. Dívky jsou často vystaveny proanorektickému obsahu, kluci víc hrají hry, říká David Šmahel, koordinátor projektu EU Kids Online Report 2020.
Novému koronaviru s názvem 2019-nCov už v Číně podlehlo přes 300 lidí, dalších více než 17 tisíc je nakažených. Vědci proto pracují na vakcíně, která by šíření nemoci a vysoký počet úmrtí v budoucnu zastavila. Podívejte se, kdo všechno vakcínu vyvíjí a kdy by se novými protilátkami mohlo začít očkovat. Mezitím thajští doktoři zaznamenali úspěch v léčbě díky kombinaci léků na HIV a chřipku.
Britští výzkumníci hledají dobrovolníky ochotné po dobu jednoho roku vědecky pozorovat život slimáků na vlastní zahradě. Vědci z univerzity v Newcastlu chtějí při studii určit, kolik žije v Británii druhů slimáků a co je v jakou denní dobu zajímá. K účasti na výzkumu není třeba žádné vzdělání, jen zahrada a ochota hledat a případně sbírat ve tmě slimáky.
Pocity duševního a fyzického vyčerpání známé pod označením syndrom vyhoření mohou v dlouhodobějším horizontu vést k srdeční arytmii. Vyhořelý člověk totiž žije v dlouhodobém napětí a přecitlivělosti vůči stresorům, což zasahuje i jeho srdeční tkáň. Na souvislost upozornila nově publikovaná vědecká studie.
Po objevení inzulinu a zavedení glukometrů je to třetí historický milník, říkají lékaři o nových senzorech, které mají výrazně zlepšit život lidí s cukrovkou. Jsou implantované pod kůží a jejich hlavní výhodou je, že má člověk neustálý přehled o hodnotě krevního cukru v těle. Vlastní zkušenost má už i Kateřina Vargová, dvaadvacetiletá hráčka amerického fotbalu, která trpí diabetem prvního typu.
Snažit se být za každou cenu šťastný může člověka paradoxně uvrhnout do depresivních nálad. Zjistili to autoři výzkumu, který sledoval mladé britské studenty. Ti, kteří kladli přehnaně vysoký důraz na štěstí, totiž současně častěji projevovali známky deprese.
Lidé, kteří se chystají poprvé v životě zaběhnout maraton, můžou až o čtyři roky zpomalit proces svého stárnutí. Zjistili to britští vědci, kteří zkoumali nováčky londýnského maratonu a po závodě si u nich všimli výrazného snížení krevního tlaku a ztuhlosti tepen.
Výzkumné centrum v Liběchově na Mělnicku o sobě dalo vědět už v září, kdy svět obletěla zpráva o možnosti léčby dosud neléčitelné Huntingtonovy choroby. O pouhé čtyři měsíce později Češi hlásí: "Máme i metodu schopnou potlačit amyotrofickou laterální sklerózu."
Takzvaný přerušovaný půst, při němž se člověk v konkrétních hodinách či dnech úplně zdrží jídla a v jiných se omezovat nemusí, může pomáhat s vysokým tlakem i obezitou a vést k dlouhověkosti. Vyplývá to z metastudie, která právě vyšla v odborném časopise The New England Journal of Medicine.
Český biochemik Jan Halámek a jeho tým výzkumníků, působící na univerzitě v Albany na východě Spojených států, vymysleli novou metodu měření alkoholu v organismu, a to za pomoci analýzy potu. Nová metoda je podle výzkumníků přesnější než dechová zkouška a také je neinvazivní, uvedl server Phys.org.
Konání dobrých skutků lidem neprospívá jen psychicky, ale i fyzicky. Američtí vědci totiž zjistili, že když člověk pomůže někomu jinému, tak potom lépe snáší bolest. K tomuto závěru dospěli na základě několika experimentů, při nichž někteří účastníci dělali něco prospěšného pro druhé, zatímco jiní tak nečinili.
Modré světlo, které vyzařují chytrá zařízení, nemusí být takovým nepřítelem zdravého spánku, jak se dříve předpokládalo. Biologové na univerzitě v Manchesteru totiž ve svém výzkumu dospěli k závěru, že jeho studené tóny více připomínají odstíny, na které je člověk zvyklý, když se venku šeří.
Na virus dengue přenášený komáry, kterým se ročně nakazí miliony lidí, z nichž desítky tisíc zemřou, neexistuje žádný lék. Nyní vědci přišli na to, jak nákaze předejít. Nakazili samotné komáry speciální bakterií a štípající hmyz se díky ní stal neškodným.
Ocenění Česká hlava získali kromě laureáta hlavní národní ceny egyptologa Miroslava Bárty tři vědci a jedna firma. Odborná porota udělila cenu například za definování nové kategorie protinádorových léčiv nebo zrecyklování nebezpečných plastů použitím do asfaltových vozovek.
Vědec Michal Šimíček (34) působil několik let na věhlasném pracovišti v Cambridge, pak se ale vrátil na rodnou severní Moravu. V Ostravě založil centrum, kde zkoumají možnost léčby rakoviny pomocí buněčné terapie. Špičkovou vědu a péči o půlročního syna se navíc snaží skloubit s farmařením na rodinné usedlosti. "Nejdůležitější je mít dobré nápady, výdrž a velkou míru štěstí," říká.
Rozmazlení, ufňukaní jedináčci? To je podle dostupných výzkumů, které shrnuje americký magazín Inverse, jen stereotypní nálepka. Srovnání mezi jedináčky a lidmi pocházející z rodin s více potomky totiž ukazují, že jedináčci nemají větší tendenci k osamělosti, nesamostatnosti ani nezralosti. Naopak bývají ambicióznější, což jim prospívá ve škole i v práci.
Lze hovořit o závislosti na cukru jako o závislosti na drogách? Podle francouzského vědce Serge Ahmeda rozhodně ano. Z celosvětových výzkumů vyplývá, že na cukru je závislých pět až deset procent populace.
Lidé, kterým dělají společnost psi, mají menší pravděpodobnost, že zemřou předčasně. Riziko úmrtí je v případě pejskařů výrazně nižší zejména u kardiovaskulárních chorob a chlupatí mazlíčci nejvíc prospívají lidem žijícím o samotě. K těmto závěrům došli autoři dvou nových výzkumů publikovaných v americkém odborném časopise Circulation.
