Moskva raději ignoruje, že se k ní "srbští přátelé" příležitostně otočí zády, neboť vztahy s nimi považuje za zásadní pro udržení zdání, že má na Balkáně vliv. Uvedl to server Balkan Insight. Podle něj na tom nic nezměnila ani nedávná zjištění deníku The Financial Times, že Srbsko nepřímo dodalo Ukrajině výzbroj v hodnotě 800 milionů eur (19,9 miliardy Kč).
Přesně naváděné západní zbraně mají na ukrajinském bojišti podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) potíže a Ukrajinci je spojencům vracejí. Rusko se dokázalo rychle přizpůsobit a USA musejí přehodnotit svoji širší obrannou strategii.
Spojené státy a Německo odhalily plán Ruska na vraždu generálního ředitele německého zbrojního koncernu Rheinmetall, který dodává zbraně Ukrajině. Na svém webu o tom ve čtvrtek informovala americká televizní stanice CNN.
Kolony s ruskými vojáky se na hranicích připravovaly k útoku na Ukrajinu. Zatímco čekaly na rozkaz k vtrhnutí do sousední země, začaly na ně z Charkovské oblasti pálit salvové raketomety HIMARS. “Neutichly celý den,” popsal ukrajinský velitel dělostřelectva přezdívaný Hefastus.
Moskva údajně během války přišla o bojové vybavení v hodnotě 60 miliard dolarů (zhruba 1,4 bilionu korun). Zjištění, které vychází z údajů zveřejněných ukrajinskou armádou i dat serveru Forbes, ruské ministerstvo obrany z logických důvodů nepotvrdilo. Novináři ze serveru Newsweek v souvislosti s daty zmapovali zásahy Kyjeva, v jejichž důsledku Moskva utrpěla zásadní ztráty.
Nejvyšší soud Spojených států zrušil šest let starý zákaz technických doplňků označovaných výrazem "bump stock", které umožňují urychlit střelbu z poloautomatických zbraní. Americká vláda je zakázala poté, co takto upravenou zbraň na podzim roku 2017 použil pachatel nejhorší masové střelby v moderních dějinách USA. Podle většiny soudců si ale počínala protizákonně.
Ve zbrojovce společnosti Mesko ve městě Skaržysko-Kamienna ve středním Polsku se v pondělí ozval výbuch, následně na místě vypukl požár. Devětapadesátiletý muž přišel o život, informují polská média. Příčiny exploze zatím nejsou jasné.
Německé armádě chybí jedna řízená střela vzduch-vzduch Iris-T. S odvoláním na své zdroje o tom informoval portál Business Insider. Ztráta je považována za značné bezpečnostní riziko, protože raketa s pokročilým vybavením patří k nejmodernější výzbroji bundeswehru.
Výbuchy tak silné, že se v domech klepou okna, oblaka kouře i přelety helikoptér. Toto není popis situace na Ukrajině nebo v Gaze, ale ve vesnici Modřec u Poličky ve východních Čechách. Sousedí s trhací jámou zbrojovky STV Group. Místní si stěžují na hluk a otřesy, které jim prý ničí domy. Firma, která mimo jiné dodává munici Ukrajině, si stojí za tím, že dodržuje všechny zákonné normy.
Ukrajina před ruskou invazí v únoru 2022 zbraně prakticky nevyráběla, nyní ovšem místní zbrojní průmysl zažívá rozmach. Továrny chrlí granáty, minometné náboje, vojenská vozidla, střely a další předměty důležité pro válečné úsilí. V roce 2023 se výroba ztrojnásobila a letos se očekává šestinásobný nárůst, uvedl premiér Denys Šmyhal v lednu.
Senát schválil nový zákon o zbraních a střelivu. Ukládá prodejcům zbraní povinnost hlásit podezřelé obchody, umožňuje zabavit zbraně kvůli bezpečnostnímu riziku nebo zkracuje z deseti na pět let lhůtu pro lékařské prohlídky držitelů zbraní. Pro normu hlasovalo 66 ze 75 přítomných senátorů.
Rusko pracuje na zbrani, kterou může z vesmíru ničit satelity a ochromit tak komunikaci a obranyschopnost Spojených států. Informace nejdříve prosákla do amerických médií a bude i předmětem čtvrteční schůze kongresmanů a prezidentského poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana v Kapitolu. Americká administrativa o tomto riziku podle agentury Reuters také informovala své spojence.
Konflikt na Ukrajině je první válkou takzvané dronové éry. Tedy časů, kdy malé bezpilotní stroje budou nepostradatelnou součástí výzbroje stejně jako tanky, obrněné transportéry či houfnice. Rusko i Ukrajina nasadily tisíce takzvaných FPV dronů, které umožňují v reálném čase sledovat dění na pozicích nepřítele nebo na určitém území.
Vrah z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy nemusel v Česku projít žádnými psychotesty, než si pořídil zbraně, kterými zabil 14 lidí. Ministerstvo nyní jedná o zavedení povinných psychotestů pro žadatele zbrojních průkazů. Americká psycholožka zaměřující se na masové střelby Lisa Pescara-Kovachová v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč psychotesty nemůžou podobným událostem zabránit.
Češi vlastní rok od roku více zbraní. Loni jejich počet poprvé přesáhl jeden milion kusů. V současnosti na jednoho člověka se zbrojním průkazem připadají více než tři registrované zbraně, přičemž některé z nich mohou vlastnit už od šestnácti let.
Právo vlastnit zbraň má v Česku 317 tisíc držitelů zbrojního průkazu. Co pro jeho získání museli udělat a jaké podmínky museli splnit? Pořad Datové jednohubky přehledně zrekapituloval cestu ke zbrojnímu průkazu.
Zbrojní průkaz má v Česku 317 tisíc lidí. Pro jeho získání museli kromě jiného absolvovat i test teoretických znalostí. Aktuálně.cz připravilo kvíz založený na skutečných otázkách ministerstva vnitra.
Vrah, který zabíjel na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, měl osm zbraní. Všechny si pořídil legálně. Aby je v Česku získal, nepotřeboval projít žádnými psychologickými testy. Ve sněmovně se nyní probírá změna zákona o zbraních. Ani ta však povinné psychotesty nezavádí. Ministerstvo vnitra už ale o jejich zavedení jedná. Část poslanců je proti.
Ve věku 94 let zemřel rakouský výrobce zbraní Gaston Glock, oznámila jeho firma na svých internetových stránkách. Poloautomatické pistole Glock si po celém světě získaly oblibu zejména v řadách ozbrojených složek.
