Podle odhadů Českého statistického úřadu bude sklizeň obilovin letos o 6,7 procenta nižší než loni. Přesto letošní úroda převyšuje průměr za posledních pět i deset let. Vyšší bude naopak sklizeň řepky (o 3,9 procenta) a máku (2,5 procenta).
Vědci se vydali ke kořenům bramborářství. Chtějí najít odolnější druh pro Česko, kde musí zemědělci vyhodit až třetinu úrody kvůli chorobám a klimatickým podmínkám.
Festival na Uherskohradišťsku je oslavou této zeleniny a klade si za cíl podpořit domácí pěstitele. Boom zájmu o český česnek už ale podle některých bohužel opadá, byť je kvalitnější než čínský.
Bojím se, že dojde k fatálnímu snížení stavů krav a prasat, už teď jsme na polovině soběstačnosti. Musíme lidem ukázat, že za jogurtem není jen potravina, ale i krajina, společnost a venkov, říká šéf Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Podle něj je většina zemědělců konkurenceschopná, sráží je ale různá zemědělská politika států EU a rozdíly v dotacích. Proto se prý do Česka dováží třeba 60 procent mléka, i když ho čeští zemědělci prodávají za čtvrtou nejnižší cenu v EU. Pýcha tvrdí, že návrhy ministra Jurečky zemědělce nezachrání. A dodává, že jim škodí taky role Andreje Babiše, který prý kvůli mediální kampani proti Agrofertu nechce zemědělcům pomáhat.
Podle statistických šetření to byla loňská úroda nejhorší za posledních sto let. Soběstačnost České republiky v tomto směru přitom klesá. Podle ministra zemědělství se letos úroda vrátí na průměr z předchozích let, producenti jsou ale zatím opatrnější.
Před dvěma a půl lety se Pavel Švagr stal předsedou Správy státních hmotných rezerv. Ta po celém Česku schraňuje různé komodity pro případ krizových stavů, jako jsou záplavy, válečné konflikty či zastavení dodávek klíčových surovin. Švagr v rozhovoru s online deníkem Aktuálně.cz přiznává, že v případě nenadálé krize má tuzemsko jídlo na něco málo přes den. Podle přání vlády se zásoby mají dostat na tři dny. Aby správa zaplnila sklady, vypisuje jeden tendr za druhým. Mezi českými firmami však není o dodávky a starost o jídlo v případě katastrofy zájem.
Zelená nafta je populistické opatření, musíme se bavit o jeho dopadech. Zemědělcům by víc pomohlo, kdyby ubylo byrokracie a nebyly zbytečné kontroly, říká Petr Bendl. Zemědělství se podle něj daří stále lépe. Ministr Jurečka prý mluví o krizi proto, aby na sebe přitáhl mediální pozornost. Bendl tvrdí, že Jurečkův resort nezvládá vyplácet dotace, a proto pak zemědělci pláčou, že jsou ve ztrátách.
Loni byla ovšem sklizeň podle statistiků nadprůměrná. Na předpokládaném letošním poklesu se podílí snížení očekávaného hektarového výnosu i osevní plochy. Sklizeň řepky naopak stoupne o 4,5 procenta na 1,313 milionu tun.
Pěstitele letos postihly mrazy, silné deště a krupobití - úroda ovoce bude kvůli špatnému počasí zhruba o pětinu nižší. Na cenách by se nedostatek měl projevit jen v případě meruněk, které mohou podle předsedy Ovocnářské unie zdražit o pětinu. Zvláště jahodáři si ale více než na neúrodu stěžují na překupníky, kteří jim konkurují levnými jahodami z dovozu a vydávají je za české. Rozpoznat podvod je přitom podle nich stále náročnější.
Třináct farem z celého Česka se zapojilo do projektu ministerstva zemědělství Poznej svého farmáře. Malé rodinné farmy chtějí lidem nabídnout své výrobky. "Právě malá hospodářství často produkují ty nejkvalitnější potraviny, navíc za příznivé ceny," říká ministr zemědělství Marian Jurečka.
Družstevnictví českému zemědělství chybí, říká ministr. Ke sdružování by tuzemské producenty mělo motivovat i chystané zvýhodnění v získávání dotací. Novinka by mohla začít platit už od září.
Mladí lidé z iniciativy Zachraň jídlo začali loni s pozapomenutým zvykem paběrkování na polích či v sadech. Zachrání tak tuny křivých, příliš malých či příliš velkých plodin, které by jinak zemědělci museli vyhodit či zaorat. "Zatím nás nikdo do háje neposlal. Naopak zemědělci jsou většinou nadšení, že jejich plodiny nepřijdou nazmar," říká pro Aktuálně.cz mluvčí iniciativy Zachraň jídlo Adam Podhola. Ovoce a zelenina od nich putuje do potravinových bank a odtud do charitativních projektů. "Do projektu Paběrkování se může zapojit každý, je to fakt jednoduché, máme i manuál," láká Adam.
Glyfosát je zařazen na seznamu Světové zdravotnické organizace jako lehčí karcinogen. Látka na hubení plevele se podle ekologů nadužívá. O dalším prodloužení jejího použití budou jednat evropští ministři zemědělství.
Ministr zemědělství Marian Jurečka chce do projektu Ovoce do škol více vtáhnout tuzemské pěstitele. Školy se proto nově budou moci domluvit nejen s distributory, ale také přímo s nimi. Změnu podmínek schválila vláda.
Průběh jarního počasí způsobil, že je v letošním chřestu vyšší poměr přírodního cukru, což přispělo k jeho kvalitě. Poslední chřest v Československu byl coby buržoazní zelenina zaorán v roce 1955. Znovu pěstovat plodinu na Mělnicku začali v 90. letech minulého století Nizozemci.
Vláda schválila strategii ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030. Až na trojnásobek by se měla zvýšit plocha pro pěstování zeleniny, naopak klesnout má plocha pro řepku. Resort chce také zvýšit počty prasnic, koz, ovcí, krav, kuřat na výkrm i nosnic.
Správa státních hmotných rezerv plánovala novinku vyzkoušet na 1500 kusech skotu letos, během následujícího roku chtěla začít nahrazovat mražené maso ve státních skladech určené pro krizové situace živým dobytkem. Pilotní projekt se ale odkládá. Ministr zemědělství Marian Jurečka již dříve řekl, že nápad nepovažuje za systémový. Naopak ho podporuje Agrární komora ČR.
Koalice plní slib ohledně zachování daňové úlevy pro zemědělce, kterou omezila vláda Petra Nečase. Dostanou zpět 4380 korun na 1000 litrů paliva, nárok mohou uplatnit i zpětně na paliva spotřebovaná od letošního ledna.
Škody zemědělců vyčíslilo ministerstvo zemědělství na 2,9 miliardy korun. Podpora by měla směřovat především na citlivé komodity a na malé zemědělce. Ministerstvo zemědělství požadovalo z vládní rozpočtové rezervy použít na kompenzace 1,24 miliardy, ministerstvo financí s tím ovšem nesouhlasilo.
Čeští výrobci vepřového masa nyní prodávají kilogram za šest až sedm korun pod svými náklady, aby zvládli konkurovat levným dovozům z ciziny. Kvůli nízkým cenám někteří zemědělci skončili s chovem, další se části prasat zbavili. To nyní zvažuje i Agrofert.
