Barrandovské skály, národní přírodní památka, pojmenováno dle Joachima Barranda (1799-1883), francouzského paleontologa a inženýra, který se proslavil průzkumem geologických útvarů a zkamenělin (hlavně trilobitů) ve středních Čechách. | |
Müllerova vila, luxusní vila na pražské Ořechovce od světoznámého architekta Adolfa Loose. Stavba z přelomu let 1929 a 1930 patří mezi šest nejznámějších světových vilových objektů 20. století. Více čtěte ZDE | |
Vyšehrad, přemyslovské hradiště z 10. století, do roku 1140 panovnickým sídlem a centrem státu. Románský chrám sv. Petra a Pavla, románská rotunda sv. Martina, Vyšehradský hřbitov a národní pohřebiště Slavín, kde jsou pohřbeny nejvýznamnější osobnosti české kultury. Více čtěte ZDE | |
Staronová synagoga v Praze, jedna z nejstarších synagog v Evropě, která se stále používá k náboženským obřadům a zároveň nejstarší stavba Josefova. | |
Divoká Šárka, romantická oblast v Praze-Dejvicích, domov různých druhů flóry a fauny, první pražská lokalita, která se stala chráněným přírodním útvarem (od roku 1964). | |
Karlův most, založen v roce 1357, dostavěn 1402 stavitelem P. Parléřem. Je jedním z nejstarších mostů ve střední Evropě. Vyzdoben je 30 barokními sochami. | |
České korunovační klenoty, po Pražském hradě národní kulturní památka číslo dvě. V něm jsou také uloženy a jen v něm mohu být vystavovány. A to pouze při výjimečných příležitostech, jak rozhodl již Karel IV., pro jehož korunovaci byly zhotoveny. | |
Hradčany, Pražský hrad, podle Guinessovy knihy rekordů je Pražský hrad největším hradem na světě. | |
Osada Baba v Praze, vzorová kolonie rodinných domů, sehrála velmi podstatnou roli ve vývoji moderní architektury. | |
Staroměstský orloj v Praze, jeden z nejznámějších orlojů na světě, zkonstruovaný roku 1410. | |
Kanalizační systém staré Prahy (část pod Staroměstskou radnicí, Ekotechnické muzeum), kanalizační soustava letos oslavila 100 let. | |
Betlémská kaple, z roku 1391, v letech 1402-1412 zde kázal Mistr Jan Hus. | |
Břevnovský klášter, první mužský klášter v Čechách, založen Boleslavem II. a sv. Vojtěchem 14. 1. 993. | |
Národní divadlo v Praze, nejznámější divadlo v České republice. Novorenesanční budova od J. Zítka je významná jak z hlediska obecně národně-kulturního, historického, tak i z hlediska architektonického. | |
Starý židovský hřbitov z 1. poloviny 15. stol., celkem 20.000 náhrobků. | |
Legenda o golemovi, golem coby symbol židovské kultury. | |
Pražské Jezulátko, ve světě nejuctívanější křesťanská památka na českém území. | |
Petřínská rozhledna, jedna z nejznámějších věží stověžaté Prahy, 299 schodů, inspirovaná Eiffeovou věží v Paříži, otevřená v roce 1891 u příležitosti Zemské jubilejní výstavy. | |
Tančící dům, turisticky vděčná pražská stavba architektů Vlado Miluniće a Franka O. Gehryho z poloviny devadesátých let. | |
Pomník Jana Žižky z Trocnova na pražském Vítkově, největší jezdecká socha na světě odlitá z bronzu. | |
Laterna Magika, vysoce úspěšný experiment uplatnění filmových postupů v divadle. | |
Franz Kafka (1883-1924), rodák z Prahy, celosvětově známý pražský německy píšící spisovatel židovského původu, jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století. | |
Obecní dům, národní kulturní památka, patří k nejvýznamnějším secesním stavbám v Praze, postaven dle projektu architektů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky v letech 1905-1912 na místě někdejšího Královského dvora, v němž v letech 1383-1484 sídlili čeští králové. | |
Architektonický kubismus, výjimečný a ve světě ojedinělý stavební sloh. Třebaže vývojově mrtvý a jen jedno desetiletí se uplatňující, přesto originální a turisty obdivovaný, nacházející se jen v Česku. Nejvíce staveb v kubistickém slohu je právě v Praze. | |
Expo Brusel 58. Na světové výstavě v Bruselu se roku 1958 dostalo českému pavilonu výjičných ocenění a obdivu. Slavná stavba od architektů Cubr-Pokorný-Hrubý byla později rozebrána a jako restaurace postavena v Letenských sadech. Tzv. bruselský styl pak byl charakteristický pro design 60. let. | |
Langweilův model Prahy, nejstarší dochovaný model v Čechách. Antonín Langweil vytvořil v letech 1826-1834 vlastními silami papírový model Prahy v měřítku 1:480. Model o rozměrech zhruba 6×3,5 m je vystaven v Muzeu hl. m. Prahy. | |
Václav Hollar (1607-1677), pražský rodák, světově uznávaný ilustrátor a grafik, tvůrce knižních ilustrací, panoramatických městských vedut a grafických listů. | |
Historický kolotoč na Letné, kulturní památka nejstarší dochovaný podlahový kolotoč v Evropě. | |
Zoologická zahrada v Praze-Tróji, nepatří sice mezi nejstarší instituce svého druhu v Evropě (otevřeno v roce 1931), může se ale pochlubit řadou chovatelských úspěchů, velkou oblibou a vysokou turistickou návštěvností. | |
Bambini di Praga, sbor, patřící ke špičkovým tělesům českého sborového umění. Vytříbený kolektiv mladých zpěváků, převážně dívek ve věku 12 až 20 let, byl již hostem mnoha světových pódií a spolupracuje s předními českými orchestry. | |
Kostel Nejsvětějšího srdce Páně v Praze-Vinohradech (Náměstí Jiřího z Poděbrad), moderní monumentální kostel slovinského architekta Josipa Plečnik, vybudovaný na přelomu 20. a 30. let minulého století. Pro svou nezvyklou architekturu je považován za nejvýznamější sakrální stavbu dvacátého století na území Čech. | |
Klementinum, největší stavební celek v Praze po Pražském hradu. První kolej v Praze, kam roku 1556 přišel jezuitský řád. Národní knihovna a jediné místo na světě, kde se již přes 250 let provádějí pravidelná meteorologická pozorování. | |
"Sherwood" a přilehlé Wilsonovo nádraží, parčík před hlavní nádražní budovou v Praze, multikulturní centrum, místo, kde se střetávají lidé různých kultur celého světa. Wilsonovo nádraží, významná secesní památka architekta Josefa Fanty. Tedy dvě místa, která v milionech cestujících utváří první obrázek o Praze. | |
Stadion Strahov, nejrozsáhlejší sportovní cvičiště na světě. | |
Chrám svatého Víta, vitráže v katedrále jedinečným uměleckým dílem, najdeme v něm největší umělecky ztvárněné okno na světě. | |
Univerzita Karlova v Praze (Universitas Carolina), jedna z nejstarších evropských univerzit, nejstarší ve střední Evropě (založena 1347). | |
Barrandovské ateliéry a prvorepubliková kinematografie; během krátkého období 1918-1939 byly natočeny stovky celovečerních filmů. Jen v letech 1918-39 celkem přesně 550, pokud připočteme celovečerní filmy z let 1940-49, dostane úctyhodný počet 712 filmů v kratkém období 31 let. | |
Libeňský plynojem, originální technická stavba nad křižovatkou u Palmovky v pražské čtvrti Libeň. Pochází z roku 1932 a od svého vzniku inspirovala mnohé umělce - malíře, fotografy, spisovatele, kteří se ji snaží ve svých dílech zvěčnit. | |
Televizní vysílač Praha, známý spíše jako Žižkovský vysílač, stojí uprostřed Mahlerových sadů přímo uprostřed hlavního města. Stavba probíhala v letech 1985-1992, Pražané si na ni dlouho zvykali, ale nyní se považuje za další dominantu hlavního města. | |