Prezident Donald Trump správně opustil schůzku se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, ale přípravu na summit nezvládl, když předem signalizoval pravděpodobnou dohodu a "fantastický úspěch". To pak zřejmě Kima vedlo k přitvrzení požadavků v naději, že prezident couvne, napsal to ve čtvrtek v komentáři k výsledkům hanojského americko-severokorejského summitu list The New York Times.
Za normálních prezidentů se summity obvykle dohadují dlouho dopředu, píše list dále. Prezidenti vytahují králíky z klobouku až potom, co diplomati králíky do klobouku trpělivě naženou. Trump ale neměl nikdy dost trpělivosti na mravenčí diplomatickou práci a místo toho přehnaně spoléhá na osobní vztahy. Jeho přesvědčení ho ale tentokrát očividně zklamalo.
Severokorejci odmítli jednat předem o výsledcích summitu s respektovaným americkým zvláštním zmocněncem Stephenem Biegunem. Kim se pravděpodobně domníval, že při osobní schůzce v Hanoji dokáže Trumpa přechytračit stejně, jako to před devíti měsíci udělal v Singapuru. Kolaps hanojského jednání také ukazuje, jak se Trump v Singapuru pletl. Nepochopil, že "denuklearizaci" Kim chápe jinak než Spojené státy. Aniž dostal cokoli srovnatelného, Trump věnoval Kimovi na summitu velkoryse legitimitu.
Je nechutné vidět Trumpa, jak Kima chválí a označuje ho za "svého přítele" a "velkého vůdce", jak mluví o Kimových "krásných dopisech" a o tom, že se do něj zamiloval. Je rozhodně správné zabývat se krutými diktátory, ale patolízalství je zradou našich hodnot, píše The New York Times.
I když ale existuje riziko návratu k dřívějšímu napětí, je možné si představit i cestu, která časem povede k pokroku v rozhovorech se Severní Koreou. Skeptici správně varují, že Kim se absolutně nehodlá zbavit svého jaderného arzenálu. Přesto existuje prostor pro diplomacii ku prospěchu ostatního světa.
Kim, zdá se, je ochoten dohodnout se na pokračování moratoria na testování bojových hlavic a raket a na zmrazení výroby jaderného paliva v komplexu Jongbjon. Tyto cíle stojí za to, není-li cena příliš vysoká. Rozumnou cenou by bylo uvolnění sankcí na vnitrokorejské projekty, jako je působení jihokorejských podniků v KLDR, turistika nebo železniční spojení, soudí The New York Times.
