David Klimeš David Klimeš | Názory
19. 11. 2019 11:30

Ultimátum neměl na Letné dostat Babiš, ale opozice

Víkendové protesty i oslavy ukázaly, že Češi nechtějí být jen diváky svého osudu. Skvělá zpráva. Opravdovou změnu ale jen plná náměstí nepřinesou. Potřebujeme se vrátit ke starému dobrému střetu politických stran.
Já mám třicet procent. Co máte vy?
Já mám třicet procent. Co máte vy? | Foto: Česká televize

Třebaže euforie, která se v sobotu vznášela nad pražskou Letenskou plání, mohla leckomu připomínat třicet let staré listopadové dny, chybí dnes naší zemi něco úplně jiného než nový "samet".

Nežijeme naštěstí v době, která by potřebovala solidaritu otřesených a víru v moc bezmocných. Nejsme nuceni stát se disidenty, dokud máme k dispozici přesně ten nástroj, o který jsme před třiceti roky tolik stáli: střet politických stran ve svobodných volbách.

I kdyby byly další protesty sebemasovější a sebekreativnější, mohou v demokratické společnosti sotva docílit něčeho jiného, než je vyhlášení předčasných voleb a nového rozdání politických karet.

Stačí ale i jen letmý pohled na průzkumy veřejného mínění, aby bylo jasné, proč právě tohle žádný z protestujících dosud ani slovem nezmínil: premiérovo hnutí by opět drtivě vyhrálo.

Má-li tedy mít v současné české politice kladení ultimát vůbec nějaký smysl, měla by si je vyslechnout především demokratická opozice - strany, které se dva roky před řádným termínem voleb nacházejí v rozvalu. A které bez tlaku zjevně nejsou schopny přestat s opečováváním svých pětiprocentních políček a najít cestu k úzké formální i programové spolupráci.

Jak nezvítězit

Občanské probuzení si ale rozhodně nezaslouží, abychom jej studovali jen s černými brýlemi na očích. Je spravedlivé Milionu chvilek po svátečním víkendu věnovat i milion pochvalných slov.

Letenský protest byl kultivovaný, vybrané osobnosti inspirativní (ke slovu se konečně dostaly i ženy), organizátoři ze všech sil upírali zraky shromážděných do budoucnosti a kladli velký důraz na osobní odpovědnost. Sestavili například třicítku velmi smysluplných bodů, mezi nimiž si může vybrat způsob svého všednodenního občanského angažmá prakticky každý. A nenajde-li třeba takový exprezident Václav Klaus slova chvály pro pobídku ke vstupu do politických stran, usvědčí sám sebe z vyprázdnění a falše.

Byť to tak na první pohled nevypadá, je ale nejcennější a nejprozíravější rozhodnutí spolku nespojit se s opozičními politiky, odmítnout jejich náhlou přízeň a žádat po nich aktivitu.

Smutným faktem totiž je, že dosud předvádějí především intelektuální impotenci. Demonstrovat to lze třeba na programu ODS "Země, která vítězí". Špatně okopírované návrhy polského Práva a spravedlnosti a obří náklady na všechny návrhy dokonale ilustrují neschopnost občanských demokratů se rozhodnout, zda vůči Babišovi investovat politický kapitál do promyšlených reforem, nebo se pokusit předhonit jej v populismu.

Probuďte je

Pokud by energie, kterou akumulovaly víkendové protesty i oslavy, dokázali politici ODS a Pirátů využít k ochotě hledat oblasti, na jejichž reformě by mohli spolupracovat, bylo by to skvělé.

Pokud by kandidáti na předsedu TOP 09 svorně vyhlásili, že jejich cílem je společná střešní strana se STAN, bylo by to skvělé.

Pokud by lidovci vyhlásili program, který je dostane do roka na osm procent, a nezvládnou-li to, zvolí koalici s ODS nebo TOP 09 + STAN, bylo by to také skvělé.

Na nic podobného ale nedošlo a zatím bohužel ani nevypadá, že by dojít mohlo. Skvělá byla "jen" sounáležitost statisíců lidí odhodlaných bránit svobodu a demokratické principy. Program ale musí nabídnout strany, od toho je koneckonců máme a ze státního rozpočtu platíme.

Řešení je kontraintuitivní. V zájmu lidí, kteří touží po nápravě zdegenerovaných politických poměrů, není dnes ani tak tlak na premiéra vybaveného krom stabilní voličské podpory zjevně i hroší kůží, ale především na demokratickou opozici. Jednak je to ona, kdo má kultivaci politické scény v popisu práce. Hlavně ale už promarnila příliš mnoho času a zatím vše nasvědčuje, že v tom hodlá pokračovat i po volbách v roce 2021. Neměli bychom jí to dovolit.

Sestřih nejzajímavějších momentů z demonstrace na Letné | Video: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Sluková s Hermannovou potvrdily v Litoměřicích roli favoritek

Plážové volejbalistky Markéta Nausch Sluková a Barbora Hermannová potvrdily roli favoritek a vyhrály v Litoměřicích úvodní turnaj Beach Series, nového domácího seriálu tříhvězdičkových akcí. Elitní světová dvojice otočila finálový duel proti Michaele Kubíčkové a Michale Kvapilové a zvítězila 22:24, 21:12, 15:10.

Vítězky slavily úspěšný návrat po mnohaměsíční zápasové pauze a teprve po týdenní společné přípravě. Dohromady začaly trénovat teprve v pondělí po návratu Nausch Slukové s trenérem Simonem Nauschem z USA.

"Vlastně nějakých osm devět měsíců jsme vůbec nehrály. Naposledy jsme hrály koncem září 2019 a ten herní rytmus je prostě úplně jiný. A to je něco, co se nedá natrénovat. V tomhle to bylo náročné se zase chytnout, zažít si zápasový styl a rutinu," uvedla Nausch Sluková v nahrávce pro média.

Sluková s Hermannovou zvládly třísetový duel i v semifinále proti Martině Williamsové (za svobodna Bonnerové) a Sáře Olivové. Ty potom prohrály utkání o třetí místo s dvojicí Marie-Sara Štochlová, Martina Maixnerová.

"Jsem ráda, že zápasy jsou náročné, že nepřijedeme a nevyhrajeme všechno na osm. To by pro nás ztrácelo význam a jsem vděčná za každý dobrý zápas a za každý tie-break, protože to poslouží z dlouhodobého hlediska pro náš trénink," konstatovala Nausch Sluková. "To 'semíčko' a finále bylo náročné a myslím, že nás dost procvičily, takže ideální," zhodnotila turnaj.

Pětidílný seriál bude pokračovat v týdenních intervalech na Strahově, v Nymburce, Chodově u Karlových Varů a opět na pražském Strahově.

Další zprávy